117 Nc 729/2025-70 — Městský soud v Brně

1. Návrhem ze dne 5. 6. 2025 se matka domáhala popření a určení otcovství ve vztahu k ostatním účastníkům řízení. V rámci svého vyjádření matka uvedla, že matrikový otec není skutečným otcem nezletilého. S matrikovým otcem, který je dosud jejím manželem, přestala udržovat partnerský vztah a intimně se stýkat již v roce 2022, poté navázala vztah s domnělým otcem, který dosud trvá. Z jejich vztahu se narodil dne , Datum narození advokáta B, byl pro právní domněnku do rodného listu nezletilého zapsán matrikový otec.2. Všichni účastníci řízení včetně kolizního opatrovníka nezletilého s návrhem souhlasili a k tomu se připojili.3. Soud ve věci usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , prominul matce zmeškání lhůty k popření otcovství.4. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem nezletilého a oddacím listem matky a matrikového otce, ze kterého vyplývá, že jako otec je v něm uvedený matrikový otec , Jméno opatrovníka A, , a jako matka , Jméno otce, . Matka a matrikový otec uzavřeli manželství dne , datum, v Brně.5. Soud ve věci provedl dokazování i výslechy účastníků řízení, kteří shodně vypověděli, že biologickým otcem nezletilého není matrikový otec, ale domnělý otec. Matrikový otec o nezletilého neprojevuje žádný zájem a s matkou se v rozhodném období intimně nestýkal. Matrikový otec o nezletilého projevuje zájem jako skutečný otec a podílí se na výchově a výživě nezletilého společně s matkou. Matka s domnělým otcem udržují partnerský vztah a v rozhodné době se intimně stýkali. Matka se v rozhodné době intimně nestýkala s žádnou jinou osobou.6. Podle ustanovení § 785 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.7. Podle ust. § 789 OZ matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popření otcovství manželem platí obdobně.8. Podle ustanovení § 792 OZ je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek.9. Po provedeném dokazování, a to jak listinnými důkazy, tak i výpověďmi všech tří účastníků řízení, lze uvést, že se jejich obsahy vůči sobě navzájem nedostaly do vzájemného rozporu a výsledky dokazování byly jednoznačné a přesvědčivé. Všemi důkazy tak bylo v řízení postavené najisto, že biologickým otcem nezletilého není matrikový otec. Proto mohlo být ze strany soudu rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.10. Podle ust. § 783 odst. 1 a 2 OZ nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.11. Dále pak bylo účastnickými výpověďmi postavené najisto, že domnělý otec je biologickým otcem nezletilého. Protože se v průběhu řízení skutková tvrzení nedostala do rozporu s provedeným dokazováním a ze všech důkazů vyplynulo, že otcem nezletilého je domnělý otec, soud rovněž vyhověl i podanému návrhu na určení otcovství domnělého otce. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku. Výrok I. a výrok II. jsou vzájemně provázané a výrok II. nemůže nabýt právní moci bez právní moci výroku I.12. S ohledem na skutečnost, že všichni účastníci v řízení spolupracovali a na výsledku řízení měli stejný zájem, bylo za využití ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, soudem rozhodnuto tak, že si každý účastník své náklady ponese ze svého.13. Matka nárokovala náhradu nákladů řízení ve forma zaplaceného soudního poplatku z důvodu její špatné ekonomické situace, na základě které byla osvobozena od placení soudních poplatků. S ohledem na skutečnost, že dle ust. § 138 odst. 1 poslední věta o.s.ř. se poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevracejí, matka byla již při podání návrhu zastoupena právním zástupcem a mohla požádat o osvobození od soudních poplatků před jejím zaplacením, neshledal zde soud důvod k výjimečnému přiznání náhrady nákladů řízení.