2104 C 10/2025-132 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 7.4.2025 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 85 086 Kč s příslušenstvím a částky 28 403,14 Kč jako smluvní pokuty. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným dne 30.11.2022 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve výši 76 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 219 552 Kč v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 574 Kč. V rámci smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o délce 30 dnů a dále náklady ve výši 200 Kč za každou splátku pro případ prodlení o délce 15 dnů. V čl. 6.5 Smlouvy pak byla ujednána další smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny pro případ zesplatnění. Žalovaný uhradil celkem dvanáct splátek v celkové výši 54 888 Kč, další splátky již žalovaný neuhradil. Žalobkyně proto využila svého práva a pohledávku žalovaného v souladu s čl. 6.3 smlouvy ke dni 22.4.2024 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná jistina 82 090,44 Kč, kdy dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu 1 996 Kč za prodlení se splátkou 11, 13, 14 a 15, náklady ve výši 1 000 Kč za prodlení se splátkou 11, 12, 13, 14 a 15, a dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 28 403,14 Kč. Dopisem ze dne 9.9.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů a zjistil následující skutečnosti.4. Z kopie smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný zažádal o poskytnutí úvěru ve výši 76 000 Kč, kdy tento úvěr měl být splacen v 48 splátkách po 4 574 Kč vždy nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. Celkem tak měla být uhrazena částka 219 552 Kč. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba 66,88% p.a. V čl. 6 smlouvy jsou pak upraveny důsledky z prodlení, kdy je v rámci bodu 6.1 sjednána smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení o délce 30 dnů, v bodu 6.2 byla sjednána náhrada nákladů pro případ prodlení o délce 15 dnů, a to v částce 200 Kč za každou splátku v prodlení a v bodu 6.5. byla sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z nové jistiny pro případ, kdy dojde k zesplatnění celé pohledávky.5. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za měsíce červenec 2022 až říjen 2022, lustrací ve veřejných rejstřících SOLUS, NRKI a CEE a z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného na základě předložených výpisů, provedených lustrací a dále ověřil totožnost na základě kopie občanského průkazu. Z předložených výpisů bylo dále zjištěno, že žalovaný měl v červenci 2022 příchozí platby ve výši 153 847,70 Kč a odchozí platby ve výši 146 857,90 Kč, v měsíci srpnu 2022 měl žalovaný příchozí platby 316 856,36 Kč a odchozí platby 317 537,89 Kč, v měsíci září 2022 měl žalovaný příchozí platby 57 044,03 Kč a odchozí platby 61 313,14 Kč a v měsíci říjnu 2022 měl žalovaný příchozí platby 85 852,22 Kč a odchozí platby 87 098,56 Kč.6. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 30.11.2022 bylo zjištěno, že na účet č. 02683770053/0800 byla poukázána částka 76 000 Kč. Dle výpisů z účtu žalovaného se jedná o číslo účtu žalovaného.7. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal celkem částku 76 000 Kč, přičemž uhradil celkem 54 888 Kč.8. Z výzvy k zaplacení ze dne 18.12.2023, výzvy k zaplacení ze dne 17.4.2024, výzvy k zaplacení ze dne 19.2.2024 a výzvy k zaplacení ze dne 19.3.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění pohledávky.9. Dopisem ze dne 9.9.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.16. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.18. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 76 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 574 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně uvedla, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházela z provedených lustrací v registru NRKI, SOLUS a Cribis a dále z výpisu z účtu žalovaného za měsíce červenec až říjen 2022. Z předložených výpisů však není zřejmé, jaké výdaje měly činit například náklady na bydlení, dopravu, stravování a služby, a jaké byly jeho poměry. Naopak je zřejmé, že žalovanému na účet chodily částky v řádech desetitisíců, které ještě tentýž měsíc utratil, kdy jen v měsíci říjnu 2022 velká část těchto příjmů byla tvořena půjčkami jako je například , Anonymizováno, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, s.r.o. Žalobkyně nijak neověřovala výdaje žalovaného za základní potřeby jako jsou bydlení, služby spojené s bydlením, dopravu a další, naopak z předložených výpisů je zřejmé, že žalovaný měl na účtu velké obraty a téměř vždy měl větší výdaje než příjmy. Žalobkyně jako profesionál na trhu si tak nepočínala s péčí řádného hospodáře, když vycházela pouze z výpisů na účtu žalovaného, kdy zjevně přehlížela sklon žalovaného k využívání nebankovních půjček a úvěrů. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“…Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových po