39 C 199/2025-54 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 20. 3. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, . v likvidaci, IČO: , IČO, ) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru na základě návrhu z 8. 10. 2021. Na základě smlouvy o úvěru získal žalovaný bankovním převodem finanční prostředky 50 000 Kč, když takto vzniklá pohledávka byla postoupena na žalobce, který z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti dovodil svůj uplatněný nárok z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný měl splácet měsíční splátku 2 370 Kč. Žalovaný tak dluží z titulu postoupeného nároku na vydání bezdůvodného obohacení žalobcem požadovanou částku.V rámci ověřování pobytu žalovaného na území ČR soud zjistil, že se jedná o státního příslušníka Rumunska, který má v České republice povolen přechodný pobyt občana EU od 22. 2. 2021 na adrese, pod kterou je žalovaný specifikován v záhlaví tohoto rozsudku.Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva žalovanému, aby se tento vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, tyto písemnosti byly žalovanému doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu z adresy žalovaného z titulu absence poštovní schránky soud vydal dne 16. 12. 2025 sdělení dle § 49 odst. 4 o. s. ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, nevyjádřil se ani k žalobě ani k aplikaci § 115a o. s. ř., když soud měl tedy za to, že žalovaný svojí nečinností dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023, seznamem postoupených pohledávek, akceptací návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z 12. 10. 2021, dodejkou žalovanému na č. l. 29 a 30, 31, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 10. 2021, návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 10. 2021, oznámením o postoupení pohledávek žalovanému ze dne 25. 8. 2023, oznámením o zesplatnění poskytnutého úvěru ze dne 25. 8. 2022, předžalobní výzvou ze 7. 12. 2023, výpisem z účtu u , Anonymizováno, ze dne 12. 10. 2021, číslo účtu , Anonymizováno, z 29. 7. 2022, 31. 8. 2022, 30. 6. 2022, tabulkou výpočtu bezdůvodného obohacení za období od 12. 10. 2021 do 15. 2. 2022, když soud po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:Právní předchůdce žalobce (obchodní firma , právnická osoba, . v likvidaci) byla, respektive je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání v oblasti bankovních obchodů a finančních služeb dle zákona o bankách. Právní předchůdce žalobce je tedy obchodní korporací, která mimo jiné podnikala v oblasti poskytování bankovních úvěrů a půjček. Tyto skutečnosti jsou soudu známy z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti, když v současné době se tato firma nachází v insolvenci a konkursu.Dne 8. 10. 2021 podal žalovaný u právního předchůdce žalobce návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, když z bližšího obsahu tohoto návrhu soud zjistil, že žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr v rámci , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 50 000 Kč, když úvěr požadoval čerpat na svůj účet číslo , č. účtu, . Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr splácet formou 24 měsíčních splátek, když celkem měl za dobu splácení úvěru uhradit žalobci 52 720 Kč, včetně zápůjční úrokové sazby 5,40 %. Splátka měla být hrazena ve výši 2 362 Kč ke každému patnáctému dni v měsíci po dobu trvání úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce přípisem z 12. 10. 2021 akceptoval návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , když z akceptačního dopisu vyplynulo, že žalovanému byl poskytnut úvěr 50 000 Kč, který měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách 2 370 Kč měsíčně, vždy ke každému patnáctému dni v měsíci, počínaje měsícem listopad 2021, pod variabilním symbolem 278054. Žalovaný měl úvěr splácet na účet číslo , č. účtu, (návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 10. 2021, akceptační dopis ze dne 12. 10. 2021 ohledně návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 32–34). Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ani z dalších listin k uzavřené smlouvě však nebyly tvrzeny ani doloženy důkazy, které by prokazovaly, že původní věřitel, tedy právní předchůdce žalobce, v souladu se zákonem dostatečně prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Za tohoto stavu je tedy nutno na takto uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru pohlížet jako na absolutně neplatnou, a to dle ustanovení § 86, s přihlédnutí k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Z doložených výpisů z účtu, s přihlédnutím k tabulce výpočtu bezdůvodného obohacení však soud vzal za prokázáno, že žalovanému na účet uvedený ve smlouvě o úvěru a vedený u právního předchůdce žalobce na jméno žalovaného byl úvěr ve výši 50 000 Kč poskytnut, když žalovaný ve dnech 15. 11. 2021 zaplatil splátku 1 950 Kč, 15. 12. 2021 splátku 1 988,77 Kč. Žalovaný pak dále uhradil splátky úvěru 15. 7. 2022 ve výši 2 052,21 Kč a téhož dne byla zaplacena i splátka úroku za úvěr. Dne 15. 8. 2022 zaplatil žalovaný splátku úvěru 2 056 Kč, když následně se dostal do prodlení se splácením úvěru. Po odpočtu splátek hrazených žalovaným v listopadu, prosinci 2021, lednu a únoru 2022 je zřejmé, že žalovaný na částce 50 000 Kč uhradil celkem čtyřikrát 2 370 Kč, tedy 9 480 Kč, přičemž k úhradě tedy zbývá částka 42 890 Kč (výpis z účtu číslo , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2021, 29. 7. 2022, 31. 8. 2022, 30. 6. 2022, tabulkou výpočtu bezdůvodného obohacení na č. l. 48 za období od 12. 10. 2021 do 15. 2. 2022).Protože žalovaný obdržel původní plnění na svůj účet ve výši 50 000 Kč, s přihlédnutím ke shora zmíněné neplatnosti úvěrové smlouvy je nutno na částku 50 000 Kč pohlížet v režimu ustanovení § 2991 odst. 1 OZ, když žalovaný se z titulu neplatné smlouvy na úkor původního žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil a má tedy povinnost vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Bezdůvodné obohacení je dle § 2991 odst. 2 OZ majetkovým prospěchem, plněním bez právního důvodu, kdy žalovaný na částce 50 000 Kč uhradil pouze částku v celkové výši 9 480 Kč. Po odpočtu této uhrazené částky činí výše bezdůvodného obohacení žalobcem požadovanou částku ve výši 42 890 Kč. Žalovaný je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dle § 1968 a násl. OZ, a to od data 10. 9. 2022, kdy předcházející den mohl žalovaný dobrovolně plnit. Takto vzniklá pohledávka byla dne 1. 8. 2023 postoupena na současného žalobce, když žalovaný byl o postoupení této pohledávky písemně vyrozuměn na adresu svého bydliště v ČR. K postoupení pohledávky došlo v souladu s § 1879 a násl. OZ, když žalobce je tak aktivně legitimován pro soudní vymáhání pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. Požadovaná výše úroku z prodlení je s přihlédnutím k judikátu NS ČR, sp. zn. 25 Cdo 291/2017 v souladu s příslušnou právní úpravou a judikaturou, když žalovaný je v prodlení od data následujícího po datu, ve kterém mohl dobrovolně plnit, tedy od 10. 9. 2022. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že žaloba byla podaná důvodně, a proto jí bylo také v celém rozsahu vyhověno tak, jak je patrno z výrokové části I. tohoto rozsudku.Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, a to soudní poplatek 1 716 Kč a dále pak odměnu za právní zastoupení, když se jedná o dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění žalovanému) při sazbě 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024) a podání žaloby, návrh ve věci samé v částce 700 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2026). Ke každému úkonu právní služby soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5, odst. 6 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 a ve znění od 1. 1. 2025). Celkovou přiznanou odměnu za právní zastoupení ve výši 2 000 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Soud na náklady řízení aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žaloba byla podána na standardizovaném formuláři, předmětem řízení je peněžité plnění v tarifní hodnotě nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž soudu je z jiné úřední a rozhodovací činnosti známo, že tentýž žalobce podává u zdejšího soudu se skutkově i právně obdobných či totožných důvodů větší množství žalob. Celkem tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 4 073 Kč k ruká