48 C 198/2025-31 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36.526,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 27. 6. 2008 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 18,90 % ročně a hradit úvěr za podmínek uvedených ve smlouvě. Dopisem ze dne 7. 10. 2023 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že žalobkyně eviduje na jeho účtu částku po splatnosti ve výši 990 Kč vzniklou přečerpáním kontokorentu a vyzvala jej k jejímu zaplacení. Dopisem ze dne 3. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 3.881 Kč. Vzhledem k jejímu neuhrazení byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek č. , č. účtu, a ke dni převodu činila dlužná částka 36.415,36 Kč a skládala se z nepovoleného záporného zůstatku ve výši 35.695,35 Kč a z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení ve výši 720,01 Kč. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně dlužnou částku žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil na den 25. 2. 2026 v 9.00 hodin jednání. Žalobkyně se z jednání svým podáním ze dne 23. 2. 2026 omluvila a souhlasila s projednáním věci a jejím rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy evidované v centrální evidenci obyvatel, tj. , adresa, , se k jednání nedostavil, neomluvil se z něj ani soud nepožádal o jeho odročení z důležitých důvodů. Soud s ohledem na omluvu žalobkyně a nepřítomnost žalovaného ve věci jednal a věc rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.4. Soud u jednání provedl dokazování níže specifikovanými listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.5. Mezi stranami byla dne 24. 7. 2006 uzavřena smlouva o sporožirovém účtu a následně i smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit za podmínek ve smlouvě stanovených vč. úroků ve výši 18,90 % ročně, a následně i dne 11. 7. 2014 rámcová smlouva o finančních službách (viz smlouvy). Žalovaný na své účtu č. účtu , č. účtu, čerpal kontokorent ve výši 30.000 Kč (viz výpisy z jeho bankovního účtu). Dopisem žalobkyně ze dne 7. 10. 2023 byl upozorněn na přečerpání limitu kontokorentu ve výši 990 Kč s tím, že byl současně vyzván k úhradě této částky. Následně byl dopisem žalobkyně ze dne 3. 2. 2024 upozorněn na přečerpání limitu kontokorentu ve výši 3.881 Kč s tím, že byl současně vyzván k úhradě této částky. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil a úvěr byl ke dni 1. 6. 2024 převeden z jeho osobního bankovního účtu na evidenční účet č. účtu , č. účtu, . Dlužná částka činila k tomu dni 35.695,35 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne 12. 6. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení nepovoleného přečerpání vzniklého na jeho bankovním účtu a současně i žalobkyní informován o jeho převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dlužná částka z nepovoleného přečerpání byla ve výši 35.695,35 Kč a kapitalizovaný úrok byl ve výši 720,01 Kč. Dopisem ze dne 17. 2. 2025 zaslaným žalovanému doporučeně na adresu , adresa, , byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Dlužná částka 36.526,54 Kč se sestává z jistiny ve výši 35.695,35 Kč, z úroků ve výši 540,88 Kč a z úroků z prodlení ve výši 290,31 Kč.6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o úvěru závazkový vztah ve smyslu § 497 a násl. z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. V tomto závazkovém vztahu vystupovala žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků za podmínek ve smlouvě uvedených. Žalovaný se dostal do prodlení, nesplnil, k čemu se ve smlouvě zavázal a dlužnou částku žalobkyni ani přes její výzvy neuhradil. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě jistiny kontokorentu ve výši 35.695,35 Kč a dále i k úhradě kapitalizovaného příslušenství v částce 540,88 Kč a v částce 290,31 Kč a dále i do budoucna v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši a úroku, a to vždy od 6. 6. 2025 do zaplacení jistiny. Nárok žalobkyně na úrok vyplývá z uzavřené smlouvy, nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neprokázal, že by poskytnuté finanční prostředky žalobkyni uhradil; netvrdil, ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech jí účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 2.062 Kč, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.462 Kč a paušální náhradou nezastoupeného účastníka za dva úkony po 300 Kč za úkon (sepis výzvy a žaloby), a to dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.