51 C 53/2025-76 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3.2.2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 54 584,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobce v návrhu uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 20.2.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 63 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 55 671 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 945 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 22 500 Kč, kdy zbytek nároku ve sjednaných lhůtách neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024 byla následně postoupena pohledávka žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 29.7.2024. Dopisem ze dne 31.10.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje z této úvěrové smlouvy zaplacení částky 54 584,24 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 169,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 889,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 54 584,24 Kč od 30.7.2024 do zaplacení a úroku 14,75% ročně z částky 54 584,24 Kč od 30.7.2024 do zaplacení.2. Žalobce se žalobou dále domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 386,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobce v návrhu uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 22.8.2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 061 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 373 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 20 150 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024 byla následně postoupena pohledávka žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 29.7.2024. Dopisem ze dne 31.10.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje z této úvěrové smlouvy zaplacení částky 6 386,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 833,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 518,52 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 386,56 Kč od 30.7.2024 do zaplacení a úroku 15% ročně z částky 6 386,56 Kč od 30.7.2024 do zaplacení.3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Pokud jde o nárok první, ze zákaznické karty ze dne 14.2.2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, kde uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, vyživuje jednu osobu, jeho příjmy činí 7 226 Kč a další příjmy domácnosti činí 28 600 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 3 000 Kč a splátky v rámci , právnická osoba, ve výši 3 687 Kč. Na základě vyplněné karty zákazníka pak byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 63 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 55 671 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 945 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný uhradil celkem částku 22 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 29.7.2024, kdy následně dne 31.10.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. V rámci předžalobní upomínky pak žalobce stanovil žalovanému lhůtu k plnění do 15.11.2024.6. Pokud jde o nárok druhý, ze zákaznické karty ze dne 22.8.2021, smlouvy o úvěru č. , hodnota, a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, kde uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, vyživuje jednu osobu, jeho příjmy činí 7 226 Kč a další příjmy domácnosti činí 27 000 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 3 000 Kč a splátky v rámci , právnická osoba, ve výši 2 046 Kč. Na základě vyplněné karty zákazníka pak byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 13 061 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 373 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný uhradil celkem částku 20 150 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.7.2024, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 29.7.2024, kdy následně dne 31.10.2024 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. V rámci předžalobní upomínky pak žalobce stanovil žalovanému lhůtu k plnění do 15.11.2024.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.14. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce existovala vůle uzavřít smlouvy o úvěru, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 63 000 Kč a částku 16 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v pravidelných splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při ověřování schopnosti žalovaného úvěry splá