52 C 213/2025-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 14. 8. 2025 se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení částky 54 701 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaní na základě nájemní smlouvy užívali od 1. 2. 2022 byt č. , hodnota, v domě na , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 31. 1. 2023 nájemní vztah, který skončil uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. Žalovaní však předmětný byt užívali i nadále, bez právního důvodu, neplatili řádně a včas úhrady spojené s užíváním bytu, nedoplatek za služby za rok 2024 pak činí 54 701 Kč.2. Žalovaní se k podané žalobě, která jim oběma byla doručena, nevyjádřili.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin).4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:5. Z Informace o pozemku soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu v , adresa, v tomto domě je umístěn předmětný byt.6. Z nájemní smlouvy ze dne 28. 1. 2022 a notářského zápisu NZ 146/2022 a N 132/2022 soud zjistil, že žalovaný 1) od 1. 2. 2022 užíval byt č. , hodnota, ve výše specifikovaném domě. Žalovaní užívali byt společně a následně se žalovaná 2) jako manželka žalovaného 1) stala společným nájemcem bytu, což plyne ze sdělení pověřeného vlastníka z 11.2.2022. Nájemní vztah mezi účastníky skončil 31. 1. 2023, tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Žalovaní však předmětný byt užívali i nadále.7. Z vyúčtování služeb za rok 2024 soud zjistil, že žalovaným vnikl na úhradách za služby spojenými s užíváním bytu nedoplatek ve výši 54 701 Kč, kdy výše jednotlivých vyměřených záloh za služby vyplývá z přehledu vyměřených předpisů 2024. Přehled uhrazených částek, předepsaných úhrad a výše dluhu pak plyne z přehledu předpisů a jejich uhrazení a z evidence přiřazených plateb.8. Žalobce žalované písmeně upozornil na existenci dluhu a vyzval je k jeho úhradě, a to jak předžalobní upomínkou, tak i upomínkou na nedoplatek. (přípisy z 7. 7. 2025). Oběma žalovaným byly zaslány dne 11. 7. 2025. Opakovaně pak byly vyzváni k úhradě dluhu přípisem z 31. 7. 2025.9. Žalovaní žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradili, přesto, že byli ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzváni. Žalovaní nijak v řízení neprokázali (povinnost důkazní byla v tomto případě na jejich straně), že by tuto svoji povinnost splnili. Žalovaní netvrdili ani nedoložili jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči nim žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.11. Žalovaní v období roku 2024 užívali předmětný byt bez právního důvodu a obohatili se tak o částku 54 701 Kč, která odpovídá úhradám za služby.12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).13. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.14. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaní po skončení nájemního vztahu, ačkoliv jim proto nesvědčil žádný právní důvod, užívali od února 2023 byt č. , hodnota, v domě v , adresa, a vůči žalobci jim na úhradách za služby za rok 2024 vznikl dluh v celkové výši 54 701 Kč. Proto soud žalobě vyhověl (výrok I.) a zavázal žalované, aby zaplatili žalobci toto plnění. Správnost stanovené výše úhrad za služby, bezdůvodného obohacení, žalovaní nijak nerozporovali.15. Protože žalovaní svůj dluh řádně a včas nesplnili (byli žalobcem vyzváni k zaplacení), dostali se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalovaným právo na zaplacení příslušenství z bezdůvodného obohacení, z ceny služeb poskytnutých žalovaným v souvislosti s užíváním bytu, jak se podrobněji podává z výroku I.16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří dnů.17. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 189 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 900 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 3 089 Kč.