32 C 31/2019 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. září 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž soud žalovanému uloží ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) autorského zákona povinnost do 30 dnů zaslat žalobci informace o tom, zda disponuje oprávněním umístit na internet autorská díla [jméno] [příjmení] a umělecké výkony [jméno] [příjmení], které byly žalovaným zaznamenány na zvukovo-obrazový záznam jako součást divadelních představení tzv. [příjmení] [příjmení] [příjmení], které vznikly ztvárněním tzv. her [příjmení] [příjmení] spoluautorů textů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které režíroval [jméno] [příjmení] a v nichž [jméno] [příjmení] také vystupoval jako herec; dále povinnost zaslat žalobci kopii smlouvy, případně jiného dokumentu, na základě kterého žalovaný odvozuje oprávnění umístit na internet výše uvedené, dále poskytnout žalobci informace, zda žalovaný poskytl podlicenci či jiné oprávnění třetím osobám k umístění výše uvedeného na internet a zaslat žalobci kopie i těchto smluv. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný pořídil v letech 1995 - 2010 záznamy představení tzv. her [příjmení] [příjmení], a tyto záznamy jsou volně přístupné na internetu na platformě Youtube. Žalobce se domnívá, že žádná smlouva, kterou by [jméno] [příjmení] poskytl předmětnou licenci, neexistuje, a má tak za to, že ve vztahu k předmětům ochrany dochází k neoprávněnému zásahu do jeho práv, jakožto syna a dědice [jméno] [příjmení]. Protože žalovaný odmítá poskytnout žalobci rozhodné informace dobrovolně, domáhá se žalobce poskytnutí rozhodných informací cestou této žaloby, aby mohl jako nositel práv k předmětům ochrany zasáhnout vůči tomu, kdo dle jeho názoru neoprávněně sděluje předměty ochrany prostřednictvím platformy Youtube na internetu. Pro úspěšné podání žaloby je třeba, dle názoru žalobce, prokázat toliko zásah do autorských práv, nikoliv však, že do nich zasáhl žalovaný, a to tím spíše, že jsou po žalovaném vyžadovány informace a nikoli peněžité plnění. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že podmínkou přiznání nároku dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona je, aby žalobce tvrdil a prokázal, že do jeho práva bylo žalovaným zasaženo nebo takový zásah bezprostředně hrozí. Žalobce tak musí uvést, do jakého práva, k jakému dílu (či jinému předmětu ochrany), kdy a jak, mělo či má být žalovanou zasaženo. Žalovaný také uvedl, že informační nárok dle § 40 autorského zákona se vztahuje na údaje o způsobu a rozsahu neoprávněného užití apod., nikoli na informace o tom, zda žalovaná disponuje licencí či nikoli, ani na informace o tom, zda žalovaná poskytla podlicenci či ne. Vzhledem k tomu, že žalobce ve své žalobě neprokázal zásah do svých práv žalovaným, navrhl žalovaný, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 3. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 8. července 2020, č. j. 32 C 31/2019-76, kdy žalobě zcela vyhověl, neboť došel k závěru, že žalobce jakožto osoba, jíž svědčí majetková autorská práva k předmětným záznamům, může požadovat po žalovaném předmětné informace, pakliže žalovaná je výrobcem předmětných záznamů a tyto záznamy se objevily bez vědomí žalobce na platformě Youtube. Tento rozsudek byl následně zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2021, č. j. 3 Co 88/2020-93, kdy Vrchní soud v Praze došel k závěru, že příslušná právní úprava autorského zákona připouští, aby byl předmětný informační nárok vznesen toliko proti domnělému narušiteli autorských práv, a pouze pakliže je prokázáno, že k narušení autorských práv došlo či bezprostředně hrozí, že dojde. Samotný zásah do práv je ve věci nesporný, ve věci však zůstalo sporné, zdali se zásahu dopustil žalovaný. Dále, dle názoru odvolacího soudu si vyložil soud prvního stupně chybně výraz„ zejména“ v § 40 odst. 1 autorského zákona, neboť se týká způsobů, jakými se postižený autor může domáhat, ochrany, nikoliv výčtu informací, které je oprávněn žádat. Každopádně mohou být podle názoru odvolacího soudu žádány jen informace, týkající se neoprávněného užití díla, nikoliv (jako v projednávaném případě) jeho užití oprávněného (licence). Na soudu I. stupně tak nyní bude, aby se s ohledem na právní názor odvolacího soudu, který je pro něj závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), v dalším řízení zaměřil na zjištění, zda bylo do žalobcových autorských práv zasaženo nebo zásah hrozí, zda je žalovaný osobou, od níž je možné dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat informace, a zda žádané informace jsou těmi, které žádat lze. Pokud soud prvního stupně po doplnění řízení podle výše uvedených instrukcí zjistí, že žalovaný je ve sporu pasivně legitimován, měl by se zabývat i otázkou, zda žalovaný informace, které žádat podle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona může (ale i některé, které žalobou žádá, ačkoliv na jejich poskytnutí právo nemá), už žalobci neposkytl (např. v emailu paní [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 3. prosince 2017) a zda tedy je či není žaloba důvodná i z tohoto pohledu. 4. Zdejší soud následně při jednání ze dne 6. října 2021 poučil žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., v souladu se závazným právním názorem Vrchního soudu v Praze, že je v řízení povinen tvrdit a prokázat, že bylo zasaženo do žalobcových autorských práv, či že zásah hrozí, dále musí prokázat, že žalovaný je osobou, která do práva žalobce neoprávněně zasáhla, nebo je neoprávněně ohrozila, a od níž je tedy možné dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat předmětné informace, event., že žalovaný je osobou, která je osobou s neoprávněným užitím díla spjatá, některým způsobem uvedeným v § 40 odst. 1 písm. c) pod bodem 1 až 5 autorského zákona. V neposlední řadě musí žalobce tvrdit a prokázat, že jím požadované informace jsou informacemi, o jejichž poskytnutí lze v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat. 5. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 1. srpna 2019 a k ní přiloženého podacího archu bylo prokázáno, že žalobce poslal žalovaným řádné předžalobní výzvy dle ustanovení §142a odst. 1 o.s.ř., ve kterých kvalifikovaně vyzval žalovaného k uhrazení žalovaného nároku ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby. 6. [jméno] [příjmení] byl spoluautorem scénáře, režisérem a výkonným umělcem u předmětných divadelních z inscenací (prokázáno z provedených důkazů: print-screeny z webových stránek [příjmení] divadla [příjmení] [příjmení], kde je [jméno] [příjmení] jako scénárista a režisér výslovně uveden; části knihy (strany 20, 54, 86, 118, 152, 186, 216, 250, 290, 324, 368, 402, 442, 484 a 526)„ [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]“ kde je [jméno] [příjmení] uveden také jako herec; print-screeny předmětného Youtube kanálu, kde je na některých videích [jméno] [příjmení] zřetelně vidět). Žalobce je jedním z dědiců majetkových práv autorských po [jméno] [příjmení] (prokázáno z provedeného důkazu: usnesení [název soudu], které nabylo právní moci dne 13. října 2010 (č.j. [číslo jednací])). Žalovaný je výrobcem zvukově-obrazového záznamu představení tzv. her [příjmení] [jméno] (prokázáno z provedeného důkazu: záznam e-mailové komunikace mezi žalobcem a tehdejší jednatelkou žalovaného Ing. [jméno] [příjmení], kde to ve své zprávě ze dne 12. března 2017 Ing. [příjmení] explicitně přiznává). Záznamy zveřejněné prostřednictvím platformy Youtube jsou tytéž záznamy, jejichž výrobcem je žalovaný (prokázáno z provedených důkazu: 13 ks DVD záznamů tzv. her [příjmení] [příjmení] (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [anonymizováno]) a videa nahraná na platformě Youtube (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] z [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]), kdy je to jednak patrno ze srovnání úvodních a závěrečných titulků na obou médiích, a jednak žalovaný u drtivé většiny předmětných videí potvrdil při jednání zdejšího soudu dne [datum], že je jejich výrobcem). Tyto předmětné záznamy byly na internetu zveřejněny již dříve, v letech 2012 a 2013, v rámci projektů„ [anonymizováno]“ a„ [příjmení]“ (prokázáno z provedených důkazů: zápis z jednání o projektu [příjmení] ze dne [datum], vyúčtování podílu na zisku z projektu [anonymizováno] ve prospěch žalovaného ze dne [datum]). 7. V řízení bylo klíčové posouzení, zdali žalovaný zveřejnil předmětné záznamy na platformu Youtube či se na tomto zveřejnění jakkoli podílel. 8. K této skutečnosti byl v řízení proveden nejprve důkaz emailová zpráva od [jméno] [příjmení] ze dne 3. listopadu 2016, ze kterého bylo zjištěno tvrzení [jméno] [příjmení],