11 CO 197/2022-103 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že se řízení co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] zastavuje (výrok I.); že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (výrok II.); že se zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení [částka] se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení (výrok III.); a že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.). 2. Takto soud prvního stupně (dále též„ soud“) rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích (pod sp. zn. 41C 3/2009) s tím, že řízení trvalo 12 let a 12 dnů, když žalobkyně požadovala odškodnění pouze za dobu od podání žaloby do pravomocného ukončení sporu, nikoliv již za navazující dovolací řízení. Jednalo se o spor o náhrady mzdy s bývalým zaměstnavatelem, kterým byla společnost, jejímž společníkem a jediným jednatelem byl její manžel, s nímž se v té době rozváděla. 3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši [částka] na základě stanoviska ze dne [datum], uvedenou částku žalovaná uhradila dne [datum], žalobkyně proto vzala žalobu (podáním ze dne [datum]) v tomto rozsahu zpět, soud řízení v této části (výrokem I.) zastavil. Ze shodných tvrzení účastníků měl soud za zjištěné, že žalobkyně žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnila dne [datum]. 4. Ze spisu Okresního soudu v Teplicích (sp. zn. 41 C 3/2009) soud zjistil, že žalobu podala žalobkyně dne [datum] proti žalované [právnická osoba], předmětem žaloby byla náhrada mzdy z neplatně ukončeného pracovního poměru, žalována byla částka ve výši [částka] (v průběhu řízení však byla žaloba postupně rozšiřována). Soud velmi podrobně popsal zjištění, která z uvedeného spisu učinil, odvolací soud proto v zájmu stručnosti na tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje, a poukazuje jen na nejpodstatnější zjištění soudu o průběhu řízení. Žaloba byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (dále též„ OS pro [část Prahy]“), který vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Teplicích (dále též„ OS v [obec]“). Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně (usnesením ze dne [datum]) potvrdil postoupení věci OS v [obec], jemuž byl spis předán dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Dne [datum] OS v [obec] přerušil řízení do právní moci rozsudku OS pro [část Prahy] věci sp. zn. 9 C 295/2007. Dne [datum rozhodnutí] OS pro [část Prahy] OS v [obec] rozsudek ve věci určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Rozsudkem z [datum] OS v [obec] žalobu (postupně rozšířenou na částku [částka]) zamítl, Krajský soud v Ústní nad Labem (dále též„ KS v [obec]“) k odvolání žalobkyně (usnesením ze dne [datum]) rozsudek OS v [obec] zrušil s tím, že věc je třeba posuzovat dle zákona č. 65/1965 Sb. (zákoník práce), a to zejména co do posouzení otázky doručení výpovědi z pracovního poměru. Dne [datum] OS v [obec] odňal žalobkyni osvobození od soudních poplatků, a to se zpětnou účinností, což odůvodnil vlastnictvím domu v Kanadě, který žalobkyně vlastnila již na počátku řízení. KS v [obec] dne [datum] toto usnesení OS v [obec] potvrdil. K dovolání žalobkyně (ze dne [datum]) Nejvyšší soud dne [datum] usnesení Krajského soudu a Okresního soudu (pokud jimi bylo rozhodnuto, že žalobkyni se odnímá osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností) zrušil s tím, že důvodem pro odnětí osvobození nemůže být pouhá změna v hodnocení poměrů žadatele, které se jinak nezměnily, nebo nebyly jinak zjištěny. Dne [datum] rozhodl OS v [obec], že žalobní nárok je v základu opodstatněn (z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru). KS v [obec] k odvolání žalované mezitímní rozsudek OS v [obec] dne [datum] potvrdil. Dovolání žalované ze dne [datum] Nejvyšší soud dne [datum] odmítl. Rozsudkem ze dne [datum] uložil OS v [obec] žalované, aby žalobkyni zaplatila částku [částka] s příslušenstvím, co do částky [částka] byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalované ze dne [datum] KS v [obec] rozsudek OS v [obec] změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a že se žaloba co do částky [částka] zamítá; rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dovolání žalované ze dne [datum] Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum] (které nabylo právní moci dne [datum]) odmítl. 5. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), přičemž odkázal na znění ustanovení, z nichž vycházel (§ 1, § 2, § 5 písm. a), b), § 6, § 13 odst. 1, § 14, § 15 odst. 2, § 26 a § 31a OdpŠk). 6. Ohledně celkové délky řízení soud prvního stupně uvedl, že ve vztahu k žalobkyni trvala od [datum] (podání žaloby) do [datum] (právní moc rozhodnutí dovolacího soudu), tedy 12 let a 8 (započatých) měsíců, když pro účely posouzení přiměřenosti celkové délky řízení bylo třeba vyjít z délky řízení, zahrnující i dovolací řízení, byť se žalobkyně odškodnění za (poslední) dovolací řízení nedomáhala, a uzavřel, že celková délka řízení byla nepřiměřená. 7. V řízení soud shledal dva dílčí průtahy, jednak v období od [datum] (kdy byla věc předložena odvolacímu soudu) do [datum] (kdy odvolací soud rozhodl), tedy 1 rok a 4 měsíce, jednak v období od [datum] (kdy byla odvolacímu soudu předložena věc s odvoláním proti mezitímnímu rozsudku) do [datum] (kdy odvolací soud rozhodl), tedy 1 rok. Dále soud poukázal na skutečnost, že soud první instance a odvolací soud, ve spojení s dovolacím soudem, 1 rok a 3 měsíce rozhodovaly o otázce osvobození od soudních poplatků, a (s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) uzavřel, že v důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích. 8. Ohledně stanovení přiměřené výše zadostiučinění poukázal soud na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (např. na rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4889/2009, nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) a za posuzované řízení (v odškodňované délce trvání 12 let a 1 měsíce) přiznal žalobkyni základní částku ve výši [částka], když vycházel z částky [částka] za první dva roky řízení a z částky [částka] za každý další rok řízení (tj. z částky [částka] za každý další měsíc řízení). Tuto částku zvolil s ohledem na to, že celková délka řízení přesáhla dobu 12 let, bylo tedy namístě vyjít z částky vyšší než základní ([částka]), nicméně celková doba trvání řízení ani výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk neodůvodňovalo použití základní částky vyšší, když odškodnění na horní hranici judikaturou daného rozmezí ([částka]) je přiznáváno až za řízení dosahující hranice 20 let. 9. Takto stanovenou základní částku odškodnění soud ponížil o 10% pro skutkovou složitost, neboť v řízení bylo třeba rozsáhle, opakovaně, a to i součinnostními dotazy, zjišťovat majetkové poměry žalobkyně, včetně nemovitostí a účtů vedených v Kanadě. Dále byla skutková složitost řízení dána meritem sporu, když soud rozhodoval o náhradě mzdy za dlouhé časové období, musel tudíž zjišťovat odůvodněnost nároku ve vztahu k jednotlivým měsícům, a to za situace, kdy žalobkyně opakovaně předmět řízení rozšiřovala, což skutkovou složitost řízení zvyšovalo. Základní částku odškodnění soud dále ponížil o 10% pro procesní složitost řízení, neboť soud rozhodoval o opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků, když žalobkyně celkem 4x podala návrh na rozšíření žaloby, který spojila vždy se žádostí o osvobození od soudních poplatků, o kterém musel soud rozhodovat. Dále zohlednil skutečnost, že soud musel 2x rozhodovat o návrhu na vydání předběžného opatření, a 1x o návrhu na zrušení nařízeného předběžného opatření. Základní částku soud nemodifikoval pro právní složitost věci, kterou shledal běžnou, a nemodifikoval ji ani pro počet stupňů soudní soustavy, když ve věci sice rozhodoval 3x soud prvé instance a 3x soud odvolací, nicméně jednou muselo být rozhodnutí zrušeno pro nesprávné závěry ohledně doručení výpovědi, a podruhé odvolací soud rozhodoval o mezitímním rozsudku. Ve věci rozhodoval rovněž 2x soud dovolací, nicméně jednou tomu bylo ve věci zrušení osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností, a dovolací soud musel částečně rušit rozhodnutí soudu obou instancí, což nelze přičítat k tíži žalobkyně. 10. Soud zvýšil základní částku odškodnění o 10% pro chování žalobkyně, když poukázal na skutečnost, že žalobkyně opakovaně kontaktovala soudy, ať už s návrhem na pokračování v řízení, s dotazem na stav řízení, nebo ve fázi odvolacího řízení s dotazem na předpokládané datum rozhodnutí, přičemž měl za to, že uvedené urgence přispěly k urychlení řízen