12 CO 343/2021-132 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu s tím, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a Dr. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa], [příjmení] republika Německo (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: 1) [země] – [anonymizována tři slova] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce] a parc. [číslo] k. ú. [část obce], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Dr. [jméno] [příjmení] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového [anonymizováno] čj. PÚ [číslo] 2) Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví. 3) Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. 2. Ve výroku II. pak uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované. 3. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku ve smyslu ust. [ustanovení pr. předpisu], o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), uvedených v bodě 1., dále též jen„ pozemky“, s odůvodněním, že je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v k. ú. [část obce], obec Praha. Postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný, přičemž hodnota žalobcových restitučních nároků činila celkem [částka] a jejich zůstatek představuje ke dni podání žaloby částku [částka]. 4. Žalobce opakovaně žádal žalovanou v rámci veřejných nabídek o převod náhradních pozemků, ovšem bezúspěšně. Proto se domáhá po žalované, aby s ním uzavřela smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků mimo systém veřejné nabídky. Pozemky jsou rybníky, tedy půdou ve smyslu ust. § 1 zákona o půdě a dle ustálené judikatury je možno je v restitučním řízení vydat. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako vodní plocha, způsob využití rybník, a jsou součástí vodní nádrže [jméno] v přírodním parku [příjmení]. Pozemky tedy tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít – z hlediska právní jistoty i samotného provozování – rozdílné vlastníky a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce v rámci vodní nádrže [jméno] nevlastní žádný pozemek a ani se nedomáhá vydání všech pozemků, které tvoří tuto nádrž a její příslušenství (tj. hráze, odtoky, stavidla apod.). Pozemky tvořící vodní nádrž [jméno] jsou aktuálně téměř výhradně ve vlastnictví veřejnoprávních korporací, tj. státu a obce. [územní celek] požádalo o převod pozemků ve vlastnictví státu dle [ustanovení pr. předpisu], o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o převodu majetku státu“), čímž by došlo ke sjednocení vlastnické struktury vodní nádrže. Pozemky jsou dále odlišné od pozemků zabraných žalobci (byly odňaty zemědělské pozemky – role) a na užívání pozemků je uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum] [číslo] za účelem rybochovným a rybářským. 6. Navíc některé z pozemků jsou součástí územního systému ekologické stability (dále jen„ [anonymizováno]“) ve smyslu ust. [ustanovení pr. předpisu], o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o ochraně přírody“), jehož vytváření je ve veřejném zájmu a v jehož důsledku dochází k omezení vlastnického práva k dotčeným pozemkům; v případě nutnosti mohou být tyto pozemky rovněž vyvlastněny. Proto považuje pozemky za nevhodné pro vydání žalobci. 7. Nadto [územní celek] požádalo o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (co do částí evidovaných v katastru nemovitostí jako zeleň městská a krajinná) podle ust. [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o [anonymizováno]“), a tato žádost má před žalobcovou žádostí přednost. Na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo nadto uplatněno právo dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o [anonymizováno], bylo požádáno o jeho vydání přímými restituenty, což tvoří zákonnou překážku pro převod tohoto pozemku jako pozemku náhradního. 8. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek a aktuální výše neuspokojeného nároku činí minimálně [částka]. Žalovaná je vlastníkem předmětných pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vymezeny jako vodní plochy (rybník) a nacházejí se v systému [anonymizováno] Cena pozemků činí [částka]. Pozemky byly pronajaty za účelem rybochovným a ke sportovnímu rybářství. [územní celek] podalo dne [datum] žádost o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vymezených jako zeleň městská a krajinná, podle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona o [anonymizováno]. Na této žádosti [územní celek] ke dni [datum] trvalo a [anonymizována tři slova] potvrdil, že považuje danou žádost za platnou, důvodnou a nepromlčenou. O vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] požádali přímí restituenti, ovšem jejich žádost byla dne [datum] zamítnuta. [územní celek] požádalo dne [datum] o smluvní převod všech dotčených pozemků dle zákona o převodu majetku státu. Žalovaná nabídla ve veřejné soutěži tři rybníky, které jsou vymezeny jako samostatné parcely a nejsou dělené, a směnila se soukromými osobami pozemky včetně vodních ploch. [ulice] plocha vodní nádrže [jméno] je ve vlastnictví celkem 11 osob, z toho převažujícími vlastníky je stát a [územní celek]. Rovněž břeh vodní nádrže je většinově ve vlastnictví hlavního města Prahy. 9. Soud I. stupně poté uzavřel, že podle ustálené judikatury Nejvyššího i [název soudu] může oprávněná osoba v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované uplatnit svůj restituční nárok u soudu a požadovat vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo možno vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky (ust. § 11a zákona o půdě), a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující a odkázal na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V judikatuře Nejvyššího i [název soudu] je rovněž dlouhodobě zastáván názor, že osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních, jimi vybraných, pozemků (byť jinak právem na výběr pozemku, který jim má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou) s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. 10. Po zhodnocení všech okolností projednávané věci dospěl k závěru, že zvolené pozemky nelze považovat za vhodné náhradní pozemky k převodu podle ust. § 11a zákona o půdě na žalobce, jelikož vodní nádrž [jméno], jejíž součástí jsou i sporné pozemky, je rozdělena na více než 35 parcel, které tvoří vodní plochu nádrže, a vodní nádrž je dále doplněna o technická zařízení, nacházející se na jejím břehu. Všechny tyto pozemky z podstaty věci tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít z hlediska právní jistoty i samotného provozování rozdílné vlastníky. Téměř celá vodní plocha nádrže je ve vlastnictví státu (jehož správu vykonává žalovaná a [anonymizována dvě slova], s. p.) a obce – hlavního města Prahy. Pouze tři relativně větší pozemky tvořící vodní plochu jsou ve vlastnictví jiných osob, ve zbytku se jedná o drobné pozemky či jejich části přiléhající k zahradám na břehu nádrže. Veřejnoprávní korporace (stát a [anonymizováno]) tedy vlastní téměř celý souvislý pruh vodní plochy, hlavnímu městu [obec] dále svědčí vlastnické právo k prakticky celému východnímu a jižnímu břehu a rovněž k některým pozemkům na západním břehu nádrže. 11. Je tak nepochybně vhodné, aby pozemky ve vlastnictví státu byly převedeny na hlavní město