15 CO 118/2022-219 — Městský soud v Praze

1. V řízení ve shora označené věci rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum], jehož výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí (odst. 33 napadeného rozhodnutí) tato částka sestávala ze znalečného vyplaceného MUDr. [anonymizováno] ([částka]) a MUDr. [příjmení] ([částka]) a dále z částky [částka] jako soudního poplatku z žaloby. 2. Proti tomuto výroku, avšak pouze v rozsahu povinnosti zaplatit částku [částka] jako soudní poplatek z žaloby, podala včasné odvolání žalovaná. Poukázala na to, že soudní poplatek byl vypočten chybně, když v případě žaloby o náhradu nemajetkové újmy činí soudní poplatek nikoli 5 % (jako u majetkových nároků), ale pouze 1 % částky. 3. Odvolací soud v rámci rozsudku, který byl vyhlášen při odvolacím jednání, opomenul rozhodnout o této části odvolání. Protože se však jedná jen o rozhodování o poplatkové povinnosti, mohl tak učinit dodatečně v rámci neveřejného zasedání formou doplňujícího usnesení (§ 211 ve spojení s § 167 odst. 1 a § 166 odst. 2 o. s. ř.). 4. Soud I. stupně ve výroku IV. do rozhodování o nákladech státu (§ 148 odst 1 o. s. ř.) chybně zahrnul také rozhodnutí o soudním poplatku z žaloby, které však podléhá jinému režimu. Soudní poplatek je jiným nárokem (nárokem podle zákona o soudních poplatcích) a není nákladem, který hradil v průběhu řízení stát, takže procesně neúspěšného účastníka je nutno podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázat k jeho náhradě. O úhradě soudního poplatku měl proto soud I. stupně rozhodnout samostatným výrokem, který by se týkal jen poplatkové povinnosti. 5. Jinak však soud I. stupně principielně správně uvažoval v intencích § 2 odst. 3 věty prvé zák. č. 549/1991 Sb. v tom smyslu, že byla-li žalobkyně od poplatkové povinnosti osvobozena (jednalo se o osobní osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d/ zák. č. 549/1991 Sb.), podle výsledku řízení zaplatí poplatek žalovaná. Odvolatelce je nutno dát za pravdu v tom, že soudní poplatek nebyl vypočten správně. Jeho výše měla činit [částka]: 1 % z částky přisouzené jako náhrada nemajetkové újmy (pol. 3 písm. b/ sazebníku soudních poplatků) a 5 % z částek přisouzených na mejetkových nárocích (pol. 1 odst. 1 písm. b/ sazebníku soudních poplatků), tj. 2 462 + [částka]. 6. Vzhledem k výše vysvětlenému změnil odvolací soud výrok IV. v jeho části týkající se úhrady soudního poplatku z žaloby tak, že žalovaná je povinna do deseti dnů od právní moci rozsudku zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 soudní poplatek z žaloby ve výši [částka]. Delší než zákonnou lhůtu k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) stanovil proto, že soudní poplatek je nutno uhradit na účet soudu s přesným označením platby variabilním symbolem, aby byla přiřazena příslušnému řízení, a tyto platební údaje si bude muset žalovaná nejprve zjistit.