15 CO 400/2021-160 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, výrokem II. pak rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobce se žalované částky domáhal jako odškodnění imateriální újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení o obnovu ve věci dodatečného platebního výměru [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] s tím, že řízení o obnovu probíhalo před správními orgány a následně též před správními soudy. Řízení o obnovu bylo zahájeno dne [datum] podáním návrhu a skončilo dne [datum], kdy žalobci byl doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, trvalo tak celkem 4 roky, dva měsíce a sedm dní. Předmětem řízení o obnovu byla vyměřená daň ve výši [částka]. Žalobce očekával, že v řízení bude rozhodnuto v krátké době a on bude moci s touto částkou nadále počítat. V důsledku délky řízení žil v nejistotě ohledně vrácení uvedené částky, zažíval obavy, úzkost a stres, což se projevilo v jeho osobním i rodinném životě, když nevěděl, zda rodině dokáže zajistit potřebné materiální zázemí. Nejistota se odrazila i v jeho majetkové sféře, kdy musel řadu svých finančních záležitostí odkládat. V důsledku stresů spojených s tímto řízením se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Všechny uvedené skutečnosti negativně ovlivnily celkovou kvalitu jeho života. 2. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby s tím, že řízení probíhající před správními orgány nebylo nepřiměřeně dlouhé, úkony byly činěny v odpovídajících lhůtách a sám žalobce se na jeho délce podílel i tím, že podal návrh u nepříslušného daňového orgánu. V této souvislosti uvedla, že pro daňové řízení se nepoužije správní řád, a proto nelze podle tohoto zákonného předpisu posuzovat, zda byly dodrženy lhůty pro vydání jednotlivých rozhodnutí. Správce daně při rozhodování o obnově vycházel z interního předpisu, kterým je Pokyn č.MF-1, [číslo jednací], o stanovení lhůt při správě daní, přičemž lhůty v něm stanovené dodržel. Dále poukazovala na to, že daňové řízení nelze podřadit pod článek 6 odst. 1 Úmluvy, a proto nelze presumovat vznik újmy, ale tuto je třeba prokázat, a to ve vztahu k případným průtahům v posuzovaném řízení, nikoli k jeho celkové délce. Nesporovala, že žalobce u ní nárok na odškodnění tvrzené imateriální újmy uplatnil dopisem ze dne [datum], a že jeho nárok odmítla dopisem ze dne [datum] jako nedůvodný. 3. Soud prvního stupně na podkladě nesporných tvrzení a provedených důkazů, zejména obsahu spisu [anonymizována dvě slova] ředitelství [číslo jednací] a Krajského soudu v [obec], sp. zn. [spisová značka] dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku pod body 11. až 21., na něž odvolací soud v podrobnostech odkazuje a jen stručně shrnuje nejpodstatnější skutková zjištění. 4. Ze spisu [anonymizována dvě slova] ředitelství [číslo jednací] soud prvního stupně zjistil, že se týkal obnovy řízení ve věci dodatečného platebního výměru [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [číslo jednací] na daň za zdaňovací období [rok] (dále jen„ předmětný platební výměr“). Předmětným platebním výměrem [anonymizována dvě slova] v [obec] na základě zprávy o daňové kontrole ze dne [datum] žalobci dodatečně stanovil základ daně ve výši [částka] a vyměřil daň ve výši [částka], zároveň žalobci uložil povinnost uhradit do 30 dnů dodatečně vyměřenou daň a žalobce poučil o možnosti podat odvolání ve lhůtě 30 dnů od doručení u [anonymizována dvě slova] v [obec]. Předmětný platební výměr byl žalobci doručen dne [datum]. Žalobce proti tomuto platebnímu výměru podal odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím Finančního ředitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] s odůvodněním, že zůstalo žalobcem neprokázáno, v jakém období byly [anonymizováno] prostředky získány a zda již byly zdaněny některou z daní, tudíž [anonymizována dvě slova] v [obec] nemohl žalobci stanovit daňovou povinnost dokazováním ve smyslu § 31 odst. 1 až 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o správě daní a poplatků“) a přistoupil ke stanovení základu daně za použití pomůcek ve smyslu § 31 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, a proto je předmětný platební výměr v souladu se zákonem. Žalobce podal dne [datum] návrh na povolení obnovy výše uvedeného daňového řízení. Návrh byl podán u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] kraj, který jej dne [datum] předal [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] kraj - [anonymizováno] pracoviště v [obec] jako příslušnému územnímu pracovišti. Dne [datum] bylo [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] kraj - [anonymizováno] pracoviště v [obec] vypracováno stanovisko k návrhu na povolení obnovy s návrhem na jeho zamítnutí. Dne [datum] bylo stanovisko ze dne [datum] podáno u [anonymizována dvě slova] ředitelství. Dne [datum] sdělil [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] kraj - [anonymizováno] pracoviště v [obec] k žádosti [anonymizována dvě slova] ředitelství, že požadované listiny, tj. daňové přiznání žalobce za rok [rok], protokol o zahájení daňové kontroly u žalobce a odvolání žalobce, se již fyzicky nenacházejí v daňovém spise, a že je v příloze zasílán„ opis vybraných údajů z [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] [rok]“ a otisk obrazovky„ záhlaví daňového přiznání“ pořízené v systému [anonymizováno]. Sdělení ze dne [datum] bylo doručeno [anonymizována dvě slova] ředitelství dne [datum]. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ředitelství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl návrh na povolení obnovy zamítnut s tím, že v řízení bylo prokázáno, že nebyly splněny zákonné podmínky pro povolení obnovy řízení. Základním důvodem pro zamítnutí návrhu bylo, že návrh na povolení obnovy byl žalobcem podán dne [datum], tj. po uplynutí objektivní prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Nebyla tedy splněna podmínka zachování objektivní lhůty podle ustanovení § 119 odst. 4 daňového řádu. Ve smyslu § 47 odst. 2 zákona o správě daní poplatků za uvedené zdaňovací období zaniklo právo na vyměření daně, a proto nelze řízení o vyměření daně obnovit. Uvedené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce proti němu podal odvolání, které bylo dne [datum] doručeno [anonymizována dvě slova] ředitelství, dne [datum] [anonymizována dvě slova] ředitelstvím bylo postoupeno [anonymizována dvě slova] ředitelství jako příslušnému správci daně k vedení řízení o odvolání. Odvolací [anonymizováno] ředitelství dne [datum] vypracovalo stanovisko k odvolání a dne [datum] je doručilo [anonymizována dvě slova] ředitelství spolu s odvoláním žalobce. [anonymizována dvě slova] ředitelství rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] rozhodlo o odvolání žalobce tak, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ředitelství ze dne [datum] se mění jen co do chybně uvedeného jednacího čísla a v ostatním zůstává beze změny. [anonymizována dvě slova] ředitelství se ztotožnilo s názorem [anonymizována dvě slova] ředitelství, že právo doměřit daň za rok [rok] bylo v daném případě prekludováno. Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ředitelství ze dne [datum] bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce toto rozhodnutí napadl správní žalobou, kterou podal u Krajského soudu v [obec] dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem. Žalobce podal návrh na obnovu řízení po uplynutí desetileté prekluzivní lhůty podle 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků a původní daňové řízení tak již nebylo možné obnovit. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j [číslo jednací] soud uzavřel, že dojde-li z důvodu nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí správce daně k prekluzi práva v neprospěch daňového subjektu, lze nepříznivé důsledky (např. navrácení nadměrného odpočtu daně), které takovým postupem vzniknou, řešit již jen postupem podle zákona č. 82/1998 Sb. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla kasační stížnost žalobce proti rozsudku Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta jako nedůvodná. 5. Ze spisu Krajského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že správní žaloba byla podána dne [datum], žalobce soudní oplatek zaplatil dne [datum]. [anonymizována dvě slova] ředitelství se k žalobě vyjádřilo dne [datum]. Žalobce k tomuto vyjádření podal dne [datum] repliku. K výzvě Krajského soudu v [obec] ze dne [datum] se dne [datum] vyjádřilo [anonymizována dvě slova] ředitelství, že souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání a zároveň se vyjádřilo k replice žalobce ze dne [datum]. Žalobce podáním ze dne [datum] nesouhlasil s rozh