16 CO 50/2021-949 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [část obce], obci [obec], okresu Hlavní město Praha, které jsou zapsány na [list vlastnictví] u [anonymizována tři slova] hl. m. [část Prahy] (dále jen„ předmětné pozemky“). Výrokem II. [anonymizováno] spojení s usnesením téhož [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uložil žalovaným 1 až 6 zaplatit žalobci a vedlejší účastníci náhradu nákladů řízení podle poměru jejich účastenství [anonymizováno] věci v částkách uvedených v usnesení ze dne [datum]. 2. K odvolání žalovaných 1/, 2/, 4/, 5/ a 6/ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [číslo jednací], rozsudek [anonymizováno] prvního stupně v části výroku o věci samé potvrdil (výrok I.), změnil jej [anonymizováno] výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění [anonymizováno] I. stupně, že někdejšími spoluvlastníky pozemků [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], z nichž později vznikly předmětné pozemky, k nimž se nyní žalobce domáhá určení vlastnického práva, byli mimo jiné právní předchůdci (JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] starší) žalovaných 1), 2), 4), 5) a 6). V 50. a 60. letech minulého století však vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl stát, když podíly [jméno] [příjmení] na pozemcích přešly na stát na základě propadnutí majetku dle označeného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] trestního v [obec] a podíly [jméno] [příjmení] byly vyvlastněny. Není přitom pochyb o tom, že stát se předmětných pozemků také zmocnil a disponoval s nimi jako s vlastními, jelikož na nich vybudoval funkční sídliště, jež také, a to včetně souvisejících pozemků, obhospodařoval, pročež i v případě formálně vadného postupu jejich převzetí nemohli by se právní nástupci původních vlastníků domáhat obnovení vlastnického práva jinak, než postupem podle restitučních předpisů (§ 6 odst. 1 písm. p/ zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích). Žalovaní nemohli vlastnické právo nabýt ani vydržením, poněvadž nemohli mít pochybnosti o vlastnictví pozemků státem; navíc měli toliko tzv.„ knihovní držbu“, která nepožívá právní ochrany a nemůže se zde tudíž prosadit ani ta rozhodovací praxe, dle níž se oprávněné osoby výjimečně mohou domáhat ochrany svého vlastnického práva mimo rámec restitučních předpisů. Jestliže původní vlastníci pozbyli vlastnické právo ke spoluvlastnickým podílům na předmětných pozemcích, nemohly být tyto ani předmětem dědictví. Uzavřel, že předchůdci žalovaných vlastnické právo k předmětným nemovitostem v rozhodném období pozbyli a jeho obnovení se bylo možno domoci toliko cestou restituce. Nezabýval se obranou žalovaných, že nebyly naplněny další nezbytné předpoklady [anonymizováno] přechod vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalobce dle § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., neboť k námitkám zpochybňujícím nabytí vlastnického práva žalobce nejsou žalovaní oprávněni, protože důvodnost těchto námitek mohla by vést toliko ke konkluzi, že vlastnické právo k předmětným pozemkům náleží právě České republice, nikoli však žalovaným 1), 2), 4), 5) a 6). 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalovaní 1/, 2/, 4/, 5/ a 6/. Namítali, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, není-li v něm uvedeno, jakým způsobem stát nabyl vlastnické právo k podílům právních předchůdců žalovaných na předmětných pozemcích; rozhodující skutková zjištění ohledně této právní otázky, kterou dovolatelé pokládají za určující i [anonymizováno] závěr o vlastnickém právu žalobce, zde chybí, pokud odvolací soud uvedl, že není podstatné, jakým způsobem se předmětné nemovitosti dostaly do vlastnictví [anonymizováno]. Dále dovolatelé odvolacímu soudu vytýkali, že se v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal se všemi jimi uplatněnými odvolacími námitkami, jež směřují především vůči soudem učiněným skutkovým zjištěním coby výsledku provedeného dokazování, a že potvrdil rozsudek [anonymizováno] prvního stupně, jenž nevyhovuje požadavkům na hodnocení důkazů a jímž se soud nevypořádal i s těmi navrženými důkazy, jež nebyly provedeny. Nesouhlasili se závěrem odvolacího soudu o tom, že nejsou oprávněni zpochybňovat přechod vlastnického práva z České republiky na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. a že jim relativizace tohoto závěru nikterak neprospívá, zůstal-li sám stát (jde-li však toliko o jeho spoluvlastnický podíl) v tomto ohledu nečinný. K tomu dovolatelé tvrdili, že vlastnické právo k předmětným pozemkům mohli nabýt i vydržením, což není vyloučeno ani vybudováním sídliště na části předmětných pozemků. 5. Námitky týkající se závěru odvolacího soudu, že žalovaní vlastnické právo k předmětným pozemkům (v rozsahu jimi uplatňovaných spoluvlastnických podílů) nenabyli vydržením, měli-li toliko tzv. knihovní držbu, jež není držbou skutečnou a není [anonymizováno] vydržení práva dostačující (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) neshledal dovolací soud důvodné i s ohledem na zjištění, že předmětné pozemky v rozhodném období převzal stát a žalovaní ani jejich předchůdci je již fakticky neovládali. Nepřípadný shledal i poukaz dovolatelů na rozhodovací praxi, dle níž v těch výjimečných případech, kdy účastník neměl k uplatnění práva podle restitučního předpisu žádný rozumný důvod, neboť jeho vlastnické právo nebylo v rozhodné době nikým zpochybňováno, nelze vyloučit soudní ochranu cestou obecných předpisů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], spolu s další v něm odkazovanou judikaturou, včetně nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 709/09, a ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 42/09). O takovou situaci však v nyní posuzované věci nejde (krom neodstraněného evidenčního zápisu – knihovní držby – žádné další skutečnosti [anonymizováno] prospěch žalovaných dle zjištění obou soudů nesvědčí). Dovolací soud neshledal ani vady řízení spočívají v nedostatečném odůvodnění, případně pokud jde o tzv. opomenuté důkazy, neboť soud prvního stupně je podle obsahu spisu – v něm založených protokolů o jednání – provedl; viz č. l. 654 – 659, 721 – 722, 755 – 156 a 782 –783). Neshledal ani pochybení v neprovedení účastnického výslechu žalovaného 2/. 6. Dovolatelům nepřisvědčil ani v tom, že by soudy nižších stupňů neučinily jednoznačný závěr o tom, jakým způsobem stát nabyl vlastnické právo k podílům na předmětných pozemcích právních předchůdců žalovaných s odkazem na zjištění podrobně popsaná v bodech 9. – 54. odůvodnění rozsudku [anonymizováno] I. stupně. Vlastnické právo k podílům [jméno] [příjmení] stát nabyl na základě soudního výroku o propadnutí majetku a podíly [jméno] [příjmení] na základě vyvlastnění. V konečném důsledku nezáleží na konkrétnostech převzetí, když restitučním titulem je i (faktické) převzetí bez právního důvodu, přičemž v posuzované věci bylo prokázáno, že se stát chopil držby předmětných pozemků a choval se k nim jako k vlastním (vystavil na nich sídliště) a je tak bez významu případná nezákonnost převzetí nemovitostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nepřisvědčil též polemice dovolatelů se skutkovými zjištěními učiněnými soudy nižších stupňů. 7. Důvodnou však shledal námitku týkající se absence posouzení přechodu vlastnického práva ze [anonymizováno] na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. [anonymizováno] nenaplnění všech podmínek přechodu vlastnického práva. Jde totiž o námitku týkající se otázky aktivní věcné legitimace žalobce k podání určovací žaloby, jež nelze odbýt tím, že sama o sobě nepostačuje k závěru o vlastnickém právu žalovaných 1), 2), 4), 5) a 6) k předmětným pozemkům (o jeho zachování), jež by tak či tak zůstaly [anonymizováno] vlastnictví [anonymizováno], jenž zde zůstal nečinný. Odvozuje-li žalobce své vlastnické právo z přechodu dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., obnáší posouzení jeho aktivní věcné legitimace též posouzení všech podmínek [anonymizováno] přechod vlastnického práva dle tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu rozsudek Městského soudu v Praze zrušil. 8. V důsledku zrušujícího rozhodnutí dovolacího [anonymizováno] se věc dostala op