17 CO 217/2022-311 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Žalobou podanou k soudu [datum] se žalobce domáhal shora uvedené částky s odůvodněním, že mu v této výši byla způsobena škoda nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tom, že notář JUDr. [jméno] [příjmení] sepsal dne [datum rozhodnutí] pod č. [spisová značka], NZ 300/ 2004 neplatný notářský zápis o zúžení společného jmění manželů („ SJM“) žalobce a jeho tehdejší manželky. Na základě tohoto notářského zápisu byl nejprve povolen vklad vlastnického práva žalobce k nemovitostem v k.ú. [obec] - pozemek parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], dále pozemky parc. [číslo] parc. č. 2011 (dále jen„ Předmětné nemovitosti“) – do katastru nemovitostí, později však z důvodu neplatnosti notářského zápisu soud pravomocně určil, že je bývalá manželka žalobce vlastníkem ideální poloviny Předmětných nemovitostí. V důsledku neplatného notářského zápisu tedy nedošlo k zúžení SJM a žalobce byl k dosažení výlučného vlastnictví k Předmětným nemovitostem nucen uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, za což zaplatil bývalé manželce vypořádací podíl ve výši [částka] [anonymizováno] Kč. V této výši mu tedy vznikla škoda. 3. Žalovaná vznesla námitku promlčení a namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem, neboť žalobce nevyužil všech dostupných opravných prostředků (vzal zpět dovolání v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem), a kromě toho vyplatil své bývalé manželce vypořádací podíl na základě dohody, kterou s ní uzavřel. Rovněž je možné, že ze strany žalobce šlo o obcházení ustanovení devizového zákona o nabývání nemovitostí cizozemci, a jeho nárok je v rozporu s dobrými mravy. 4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce dne [datum] předběžně uplatnil u žalované žádost o odškodnění z důvodů a ve výši uvedených v žalobě, žalovaná žádosti nevyhověla. V souhlasném prohlášení ze dne [datum] žalobce a jeho manželka prohlásili, že Předmětné nemovitosti, které vydražila manželka žalobce, patří do SJM. V notářském zápise [spisová značka], NZ 300/ 2004 ze dne [datum], sepsaném JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ notářský zápis ze dne [datum]“) uzavřeli žalobce a jeho manželka smlouvu o zúžení SJM, a to tak, že Předmětné nemovitosti nebudou tvořit součást SJM, nýbrž budou ve výlučném vlastnictví žalobce. Originál notářského zápisu byl podepsán jen účastníky řízení, nikoli notářem, a nebyl opatřen otiskem úředního razítka notáře. Stejnopis notářského zápisu (v rozporu s originálem) obsahoval podpis notáře i otisk jeho úředního razítka, a obsahoval nepravdivé prohlášení notáře o tom, že se shoduje s originálem notářského zápisu. Rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne [datum] s právními účinky k datu [datum] byl podle stejnopisu notářského zápisu ze dne [datum] proveden vklad vlastnického práva žalobce k Předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. Bývalá manželka žalobce ([jméno] [příjmení]) podala dne [datum] žalobu, jíž se domáhala určení, že Předmětné nemovitosti jsou v jejím vlastnictví, neboť platně neuzavřela manželství se žalobcem, a notářský zápis, na jehož základě došlo k zápisu vlastnického práva žalobce k Předmětným nemovitostem, je neexistenční. V řízení u Okresního soudu Plzeň – jih sp. zn. 9 C 218/2014 okresní soud rozsudkem ze dne [datum] určil, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem ideální poloviny Předmětných nemovitostí, k odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne [datum] (který nabyl právní moci dne [datum]) rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé potvrdil. Rozsudky byly odůvodněny tím, že manželství žalobce a [jméno] [příjmení] bylo platně uzavřeno dne [datum], k uvedenému dni rovněž vzniklo SJM. V řízení bylo prokázáno, že originál notářského zápisu ze dne [datum] neobsahuje zákonnou náležitost (podpis notáře a otisk jeho úředního razítka), a protože pro zúžení SJM je vyžadována forma notářského zápisu, je smlouva o zúžení SJM absolutně neplatná, a po uplynutí 3 let od rozvodu manželství jsou nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví obou manželů. Žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni podal dovolání, které vzal dne [datum] zpět, a dovolací řízení bylo zastaveno. Dne [datum] žalobce uzavřel se svou bývalou manželkou smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v níž se zavázal zaplatit bývalé manželce za její spoluvlastnický podíl na Předmětných nemovitostech částku [částka], aby se stal jejich výlučným vlastníkem. Částku [částka] žalobce složil do advokátní úschovy. 5. Pro nadbytečnost soud I. stupně zamítl provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] a odhadu tržní hodnoty nemovitosti zpracovaným pro Raiffeisenbank. Z dalších provedených důkazů (výpisy z centrální evidence obyvatel, znalecký posudek č. ZC [číslo], kopie oddacího listu, výpis z katastru nemovitostí, ohlášení o vzniku vlastnického práva manžela adresovaný Katastrálnímu úřadu v [obec], spis bývalého notáře JUDr. [příjmení] sp. zn. [spisová značka], listina„ informace o vyhodnocení rizik spojených s nemovitou zástavbou“, přípis od Komerční banky ze dne [datum]) soud I. stupně neučinil žádná skutková zjištění. 6. Právně soud I. stupně věc posoudil dle ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a konstatoval, že žalobce splnil podmínku předběžného uplatnění nároku u příslušného orgánu dle § 14 OdpŠk. Námitku promlčení neshledal soud důvodnou, když dle § 32 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá a podle § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V daném případě se žalobce teprve dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu o tom, že se žalobce nestal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, s jistotou dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda v podobě spoluvlastnického podílu, který svědčil jeho manželce a nikoli žalobci. Od uvedeného dne počala běžet tříletá promlčecí doba, jež by uplynula až [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] a žalobu k soudu podal [datum], tedy včas před uplynutím promlčecí doby. 7. Dále se soud I. stupně zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, tedy existence odpovědnostního titulu dle § 5 OdpŠk (nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu), vznik újmy a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a touto újmou. Shledal, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 5 písm. b) OdpŠk, spočívajícím v tom, že notář JUDr. [příjmení] sepsal neplatný notářský zápis ze dne [datum], dospěl však k závěru, že mezi tímto nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou (tj. že žalobce musel zaplatit částku za vypořádání spoluvlastnictví) není příčinná souvislost. Částku [částka] [anonymizováno]. Kč žalobce zaplatil bývalé manželce na základě dohody o vypořádání spoluvlastnictví, tedy škoda mu nevznikla v příčinné souvislosti s neplatným notářským zápisem, ale v přímém důsledku dobrovolně uzavřené smlouvy. Soud dále poukázal na to, že žalobce vzal zpět své dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, dle nějž byl notářský zápis neplatný, a zbavil se tak možnosti zvrátit pro sebe nepříznivé rozhodnutí. Porušil tak svou prevenční povinnost snažit se vzniku škody zabránit. Protože nebyly splněny kumulativní podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, soud se již nezabýval tvrzenou škodou ani její výší, a žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a přiznal procesně úspěšné žalované paušální náhradu za 10 úkonů po [částka]. 9. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce, a to z důvodu nesprávného právního posouzení věci. 10. Dle žalobce soud I. stupně učinil správná skutková zjištění, týkající se sepisu souhlasného prohlášení ze dne [datum] i notářských zápisů o zúžení SJM ze dne [datum] a ze dne [datum], průběhu soudního řízení u Okresního soudu Plzeň-jih i dalších rozhodných skutečností. Téměř deset let po rozvodu manželství podala bývalá manželka žalobce žalobu na určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu na Předmětných nemovitostech a soudy její žalobě vyhověly, když uzavřely, že ani po vkladu výlučného vlastnického práva žalobce k nemovitostem do katastru nepřestaly být nemovitosti součástí SJM, a vzhledem k nevypořádání zaniklého SJM po dobu 3 let od právní moci rozh