20 CO 345/2022-201 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uznal soud I. stupně žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím zamítl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka]. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] (posuzované řízení). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že délka řízení byla s ohledem na jeho skutkovou, právní i procesní složitost přiměřená. 2. Uplatnění nároku žalobkyní u žalované dne [datum] bylo mezi účastnicemi nesporné. Soud I. stupně zjistil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp.zn. [spisová značka] průběh posuzovaného řízení, včetně řízení, vedených u [anonymizována dvě slova] [část Prahy] sp.zn. [spisová značka], u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. [spisová značka] a u Okresního soudu Praha-západ pod sp.zn. [spisová značka], do jejichž skončení bylo posuzované řízení přerušeno, který podrobně popsal v 6. až 9 odstavci odůvodnění napadeného rozsudku a s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon) dospěl k závěru, že jeho délka byla nepřiměřená. Konstatoval, že řízení [anonymizováno] žalobkyni trvalo od jejího seznámení se žalobou dne [datum] do jeho pravomocného skončení dne [datum] 11 let a 7 měsíců a na jeho délce se podstatou měrou podílel procesní soud prodlevami mezi jednotlivými úkony na počátku řízení (zejména v období od [datum] do [datum]), pročež v něm došlo k nesprávnému úřednímu postupu [anonymizováno] smyslu § 13 odst. l věty třetí náhradového a k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, třebaže výsledná délka řízení po odečtení doby jeho přerušení činila 8 let a 3 měsíce. Při výpočtu výše peněžního zadostiučinění žalobkyně vyšel soud I. stupně ze závěrů Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [stanovisko NS] za použití částky [částka] za první dva roky řízení a za každý další rok řízení. Výsledných [částka] zvýšil o 15% za postup soudu v řízení a o 5% za význam jeho předmětu [anonymizováno] žalobkyni s ohledem na výši požadované částky v poměru k jejímu vlastnímu kapitálu (jak jej zjistil z účetní uzávěrky žalobkyně za roky [rok] [číslo] a přiznání k dani z příjmu za roky [rok] [číslo], viz 10. odstavec rozsudku) a naopak ji snížil o 5% [anonymizováno] procesní složitost řízení, danou opakovanými změnami žaloby a tím, že na žalované straně vystupovaly tři subjekty a bylo rozhodováno o přistoupení dalšího účastníka. Jiné důvody [anonymizováno] modifikaci základní částky soud I. stupně neshledal a doplnil, že podmínky [anonymizováno] snížení základní částky [anonymizováno] sdílenou újmu nebyly naplněny, neboť subjekty na straně žalovaných nebyly majetkově ani personálně propojené. S tímto odůvodněním žalobě vyhověl ohledně [částka] s úrokem z prodlení podle [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno] zbytku žalobního nároku žalobu zamítl a žalobkyni přiznal podle [ustanovení pr. předpisu] plnou náhradu nákladů řízení [anonymizováno] specifikaci, uvedené v 37. odstavci napadeného rozsudku. 3. Proti vyhovujícímu výroku tohoto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Poukázala s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, že do délky posuzovaného řízení se započítává i doba, po kterou bylo přerušeno [anonymizováno] nutnost vyčkat výsledků souvisejících řízení, což je třeba současně zohlednit v mimořádné skutkové, právní i procesní složitosti řízení. Zdůraznila dále, že v posuzovaném řízení vystupovaly tři právnické osoby, bylo rozhodováno o přistoupení dalšího účastníka a správkyně konkursní podstaty opakovaně měnila žalobu. Výkon procesních práv účastníků nelze klást k tíži žalované, úkony soudu v posuzovaném řízení odpovídaly jeho složitosti a byly činěny bez průtahů. Řízení nemělo [anonymizováno] žalobkyni vyšší význam, neboť se jednalo o běžný obchodní spor, naopak [anonymizováno] ni mělo význam snížený, když jde o právnickou osobu, do jejíchž poměrů dopadá nepřiměřená délka řízení mírněji, než do poměrů osoby fyzické, a na straně žalovaných šlo o sdílenou újmu. Žalovaná uzavřela, že posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé a navrhla, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Zdůraznila, že byla v nejistotě ohledně výsledku řízení, vedeného jen před soudem I. stupně, minimálně 11 let a 7 měsíců a dovozovala, že řízení bylo po právní i skutkové stránce jednoduché. Soud na počátku řízení po několik let nevyvinul žádnou aktivitu směřující k jeho ukončení, řízení bylo přerušeno až po šesti letech od jeho zahájení a první jednání bylo nařízeno po více než deseti letech. Posuzované řízení mělo [anonymizováno] žalobkyni zvýšený význam, neboť jeho předmětem byla mnohamilionová částka, převyšující její vlastní kapitál, jejíž zaplacení by [anonymizováno] ni mělo likvidační účinky a její činnost tak byla [anonymizováno] nejistotu ohledně výsledku řízení paralyzována. Podle zmíněného stanoviska Nejvyššího soudu ČR není důvod, aby byla právnickým osobám přiznávána nižší výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu, než jak je tomu u osob fyzických. 5. Podle obsahu odvolání uplatnila žalovaná odvolací důvody [anonymizováno] smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal vyhovující výrok rozsudku soudu I. stupně, včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř., odvolání však neshledal důvodným. Posuzované řízení vykazovalo zjevný nesprávný úřední postup soudu, spočívající v opakovaných neodůvodněných prodlevách na jeho počátku, jak je vymezil soud I. stupně. Tento nesprávný úřední postup soudu převažoval nad podílem účastníků řízení na jeho délce a měl za následek jeho nepřiměřenou délku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) Na tom nic nemění okolnost, že řízení bylo následně důvodně několik let přerušeno z důvodu probíhajících souvisejících řízení ani nesprávný závěr soudu I. stupně o odečtení doby přerušení řízení od celkové délky řízení. Odvolací soud k tomu pouze podotýká, že soud I. stupně si nesprávně vyložil jím zmíněnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR stran významu průběhu přerušeného řízení [anonymizováno] řízení posuzované, které se v každém případě posuzuje [anonymizováno] účely zadostiučinění za nemajetkovou újmu jako celek v celé jeho z pohledu poškozeného účastníka významné délce, včetně doby přerušení řízení (srov. část II, bod 3 zmíněného stanoviska Nejvyššího soudu ČR nebo jeho rozhodnutí sp.zn. [spisová značka]). 6. S ohledem na celkovou délku řízení a jeho předmět je zjevné, že [anonymizováno] satisfakci za žalobci vzniklou nemajetkovou újmu nepostačuje konstatování porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené době a soud I. stupně správně přistoupil k zadostiučinění v peněžní formě, jejíž výši (s odhlédnutím od nesprávně určené délky řízení) také za použití výše uvedených korekcí správně určil. V řízení nelze shledat významnější skutkovou či právní složitost a jeho procesní složitost, danou úkony jeho účastníků, soud I. stupně dostatečně zohlednil. Správně také zcela přiměřeně zvýšil zadostiučinění z důvodu opakovaných prodlev v činnosti soudu na počátku řízení a [anonymizováno] význam předmětu řízení [anonymizováno] žalobkyni, daný vysokou finanční částkou, která byla [anonymizováno] žalobkyni tzv.„ v sázce“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Přiměřené zadostiučinění za imateriální újmu zásadně náleží i osobám právnickým (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum], [anonymizováno] věci [anonymizována čtyři slova] and [příjmení] proti Rakousku, stížnost [číslo]). Samotné postavení právnické osoby nezakládá domněnku nižšího významu předmětu řízení [anonymizováno] poškozeného (opak srov. bod 7 stanoviska) a žalobkyně naopak zvýšený význam tohoto předmětu [anonymizováno] sebe v kontextu s výší jejího vlastního kapitálu prokázala. V této věci se neuplatní závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR o snížení zadostiučinění v případě sdílené újmy (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). [anonymizována tři slova] kterých vystupuje na jedné straně sporu několik účastníků řízení, kteří následek nepřiměřeně dlouze vedeného řízení mohou pociťovat jako individuální nejistotu, jež nemusí být dotčena sdílením společného zájmu v řízení, není pouze z důvodu jejich společenství na místě úvaha o snížení výše zadostiučinění jako individuální kompenzace (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Jak správně dovodil soud I. stu