23 CO 381/2021-88 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně zamítl rozsudkem ze dne [datum] žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] spolu s 10 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce tvrdil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) došlo ke ztrátě soudního spisu při jeho doručování soudnímu znalci. Podle žalobce neproběhla ani částečná rekonstrukce soudního spisu, to žalobci přivodilo stav důkazní nouze. V důsledku nesprávného úředního postupu soudu, který žalobce spatřuje v neprovedení rekonstrukce soudního spisu po jeho ztrátě, přišel žalobce nenávratně o významné důkazní prostředky, tím bylo zapříčiněno neunesení důkazního břemene žalobcem. Byly nenávratně ztraceny fotografie předložené žalobcem, včetně popisu jejich autorem, fotografie předložené svědkem, včetně popisu k nim, veškeré svědecké výpovědi týkající se faktického popisu předložených plánků a fotografií, včetně nákresů provedených při soudním jednání k jednotlivým fotografiím a plánkům (k množství a rozložení zboží ve skladu, k rozsahu zatopení místa a k dalším skutečnostem podstatným pro rozhodnutí), veškerá komunikace se žalovaným, včetně doručenek a podacích archů, veškerá komunikace se zákazníkem, včetně doručenek a podacích archů, podklady od zákazníka dokládající vznik škody a její rozsah, doklady ke zboží s popisem zacházení se zbožím, včetně hygienických požadavků na toto zboží, zápisy od hasičských jednotek zasahujících na místě, skladová evidence (množství a druh zboží, které bylo ve skladu v době škodní události), příslušné příjemky a výdejky k poškozenému zboží, veškerá komunikace s pojišťovnou, včetně příloh, doručenek a podacích archů, předložené meteorologické snímky z doby škodní události, další dokumenty k prokázání rozsahu poškození vichřicí (kde přesně byla utržená část střechy). Žalobce tvrdil, že za této situace byl nucen přistoupit k uzavření soudního smíru se žalovaným a tím ztratil možnost domoci se uspokojení nároku na náhradu škody vůči žalovanému. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl smír schválen. Škodu žalobce vyčíslil ve výši [částka] s příslušenstvím, což odpovídá částce žalované v posuzovaném řízení. Příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a popsaným nesprávným úředním postupem soudu žalobce popsal tak, že kdyby nedošlo ke ztrátě soudního spisu, resp. kdyby proběhla rekonstrukce soudního spisu, žalobce by se domohl uspokojení svého žalobou uplatněného nároku. 3. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že není splněna ani jedna ze tří základních podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu. K nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, neboť procesní soud provedl po ztrátě spisu jeho rekonstrukci, a pokud by ztráta spisu byla takto posouzena, škoda žalobce nevznikla v příčinné souvislosti s ní. Žalovaná nemá za prokázaný vznik škody, když žalobce v předmětném řízení dobrovolně přistoupil na smír. 4. Soud I. stupně dospěl z provedených důkazů, zejména ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka] ke skutkovému závěru, že tento soud zaslal prostřednictvím České pošty soudní spis ustanovenému znalci, ten však spis neobdržel. Reklamace doporučené zásilky byla neúspěšná. Dne [datum] dal soud pokyn k rekonstrukci spisu, v průběhu rekonstrukce kontaktoval účastníky, aby do spisu založili chybějící listiny. Tento proces probíhal až do [datum], kdy byl soud informován, že účastníci řízení spějí k mimosoudní dohodě, následně byl soudu navržen ke schválení jejich smír. 5. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval právní úpravu, obsaženou v OdpŠk, konstatoval, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu je existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, přičemž všechny podmínky musí být splněny současně. Soud I. stupně shledal, že uvedené podmínky v dané věci splněny nebyly. V posuzovaném řízení sice došlo ke ztrátě soudního spisu, avšak bez dalšího nelze konstatovat, že se jedná o nesprávný úřední postup, jelikož jde o situaci předvídanou právním předpisem, upravující institut rekonstrukce spisu. V posuzovaném řízení soud prvního stupně učinil kroky směřující k rekonstrukci spisu a tuto zahájil, účastníky vyzval k součinnosti. Částečná rekonstrukce proběhla, a pokud nebyla dokončena, bylo to z důvodu avizovaného smírného řešení, k němuž účastníci řízení dospěli. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. 6. Soud I. stupně poté posoudil i další podmínku odpovědnosti státu za škodu, a to vznik škody a ani tu neměl za prokázanou. Pokud posuzované řízení skončilo smírem, žalobce se jím veškerých nároků vzdal, oprávněnost jeho nároku v posuzovaném řízení prokázána nebyla. Kompenzační řízení pak neslouží jako opravný prostředek, kterým je možné zvrátit průběh jiných soudních řízení. Jestliže byl žalobce přesvědčen, že nárok byl oprávněný, měl trvat na soudním rozhodnutí a neuzavírat s protistranou smír. 7. Pro případ, že by předchozí dvě podmínky byly splněny, soud I. stupně dovodil, že by nebyla splněna třetí podmínka, a to existence příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Schválením soudního smíru totiž došlo k přetržení příčinné souvislosti, protože soud nemůže ovlivnit, zda účastníci skončí řízení smírem. Soud nepřezkoumává, z jakého důvodu účastníci smír uzavřeli, ale zabývá se jen tím, zda není v rozporu se zákonem a daná věc může skončit smírem. Jestliže soudu nebyla dána možnost řízení dokončit a ve věci rozhodnout, nelze předjímat, jak by řízení dopadlo. Pokud žalobce na základě svého rozhodnutí přistoupil na smír, zůstalo v hypotetické rovině, že by v posuzovaném řízení mohl být úspěšným. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu ve výši [částka] za 4 úkony v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši upravené vyhláškou č. 254/2015 Sb. 9. Proti rozsudku se odvolal žalobce a to z důvodu nesprávného právního posouzení s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Ztrátu spisu považoval jednoznačně za porušení povinnosti soudu, ať už k ní došlo jakýmkoli způsobem. Vyjádřil v odvolání, že spis se zřejmě neztratil náhodou, z toho důvodu podal trestní oznámení na neznámého pachatele, aby osoba, která zavinila ztrátu spisu, byla zjištěna. Zpráva o ztrátě spisu a změně v osobě soudce přiměla žalobce uzavřít soudní smír v řízení, které se chýlilo ke konci a jehož průběh byl pro žalobce příznivý. Ztrátu spisu považuje žalobce za porušení povinnosti soudem. Zjištění konkrétních osob, které způsobily ztrátu předmětného soudního spisu, může objasnit, zda soud porušil svou povinnost a zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby žalobě sám v plném rozsahu vyhověl. 10. Žalovaná považovala odvolání žalobce za nedůvodné. Ztráta soudního spisu podle ní nepředstavuje vzhledem k využití institutu rekonstrukce spisu nesprávný úřední postup. Nadto žalobce neprokázal vznik škody resp. její výši, ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou. Proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil. 11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobce není důvodné. 12. Soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu důkazních návrhů účastníků řízení a opatřil si tak spolehlivý základ pro závěr o skutkovém stavu. Odvolací soud má za podstatná tato skutková zjištění soudu I. stupně (viz bod 7 napadeného rozsudku): v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce uplatnil proti [příjmení] pro chemickou a hutní výrobu, a.s., [IČO], se sídlem [adresa], nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody, byl usnesením ze dne [datum] ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] Okresní soud v Ústí nad Labem tomuto znalci zaslal prostřednictvím České pošty soudní spis. Po uplynutí lhůty 5 mě