23 CO 46/2022-129 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu, aby z exekuce vedené u pověřeného soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Chrudim, se sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], ve věci oprávněné [právnická osoba], proti povinné [právnická osoba], byly vyloučeny pod položkou [anonymizováno 5 slov] + [anonymizováno] podle oznámení o soupisu č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] položka poř. [číslo] počet 1 a podle oznámení o soupisu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] poř. [číslo] počet 1, a dále pod položkou [anonymizováno 5 slov] + [anonymizováno] podle oznámení o soupisu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] poř. [číslo] počet 1 a podle oznámení o soupisu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] poř. [číslo] počet 1 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] (výrok II.). 2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě podané soudu dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí. Poté co jí soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno] zaslal oznámení o soupisu movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde oznámil, že dne [datum] na základě exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] provedl soupis movitých věcí na adrese [adresa]. Návrh doplnila o listinné důkazy, avšak soudní exekutor návrhu nevyhověl a uvedl, že žalobkyně nedostatečně osvědčila své vlastnické právo k sepsané věci. Žalobkyně měla věci z kapacitních důvodů umístěny v prostorách haly na adrese [obec a číslo], kterou užívala na základě smlouvy o nájmu. Věci nabyla do vlastnictví na základě koupě od [anonymizováno 5 slov]. Žalobkyně argumentovala také nesouladem v [anonymizováno] položek, jak vyplývá z listinných důkazů, které uvedla již v návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Podle žalobkyně není soudní exekutor vzdělaný ve strojírenské oblasti a tak označil věci nepřesně. 3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. K doložení majetku žalobkyně jednotlivými objednávkami a fakturami poukázala žalovaná na to, že se jedná o samostatné díly, samostatně vyráběné a cenově ohodnocené. Pod položkou [anonymizováno] a [anonymizováno] však byl sepsán určitý celek ([anonymizováno]), zřejmě tedy jeden ucelený díl, který není předmětem žádné z předložených objednávek ani jiných daňových dokladů. Předložené listinné důkazy obsahují pojmově naprosto odlišné vymezení movitých věcí, než jsou movité věci sepsané soudním exekutorem. Pokud jde o [anonymizováno] movitých věcí, vykonavatel [příjmení] pořídil videozáznam na místě samém, a z něho je zřejmé, že pod položkou [číslo] jsou v soupise uvedeny samostatné kovové svařence označované čísly [anonymizováno] a [anonymizováno] spolu se zmíněným oplechováním. 4. Soud I. stupně nesdílel názor žalované, že řízení by mělo být zastaveno podle § 104 o. s. ř., vzhledem k tomu, že odpadl předmět řízení, když povinný odvezl sepsané movité věci neznámo kam. Podle soudu I. stupně odvezení movitých věcí, které jsou předmětem řízení, ze skladu exekutora, neodpadá předmět řízení a věc projednal. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání soudu [anonymizováno] omluvy nedostavila, projednal věc v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Soud I. stupně provedl dokazování řadou listin a vzal za prokázané, že Obvodní soud pro Prahu 10 pověřením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] pověřil soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Chrudim, vedením exekuce na majetek povinné – [právnická osoba], pro pohledávku oprávněné – [právnická osoba] Soudní exekutor vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, na základě kterého provedl dne [datum] soupis movitých věcí na adrese provozovny povinného [obec a číslo], přičemž do soupisu movitých věcí č. j. [číslo jednací] bylo pod položkou [anonymizováno] uvedeno: 1, [anonymizována čtyři slova] + [anonymizováno] [datum] [příjmení]; a pod položkou [anonymizováno] bylo uvedeno: 1, [anonymizována čtyři slova] + [anonymizováno] [datum] [příjmení]. Podáním ze dne [datum] adresovaným soudnímu exekutorovi [právnická osoba] s.r.o. navrhla tyto položky ze soupisu vyškrtnout, neboť jí k těmto svědčí vlastnické právo, což dokládá listinami („ [anonymizována čtyři slova] + [anonymizováno]“ – Objednávka, Potvrzení objednávky, faktura [číslo] Dodací list a příjemka na sklad a„ [anonymizována čtyři slova] + [anonymizováno]“ – Objednávka, Potvrzení objednávky, Faktura [číslo] Dodací list a příjemka na sklad). Soudní exekutor návrhu nevyhověl, když uzavřel, že se navrhovatelce nepodařilo prokázat vlastnické právo k movitým věcem pod pol. [anonymizována dvě slova] soupisu. 6. Z důvodu nadbytečnosti soud I. stupně zamítl návrh na výslech svědků [příjmení] a Mgr. [jméno] [jméno]. Rovněž zamítl návrhy žalobkyně na výslech výrobního ředitele [anonymizována čtyři slova] r.o., výrobního ředitele žalobkyně, výslech odpovědné osoby žalobkyně za vedení účetní a skladové evidence, neboť tyto osoby jsou označeny jen pracovním zařazením, tedy nikoli řádně tak, aby mohly být soudem předvolány. K důkazu pak nebyly možné provést fotografie žalobkyně zachycující sepsané movité věci, neboť je soud neměl k dispozici. 7. Po citaci ustanovení § 267 o. s. ř. a § 68 odst. 4 ex. ř. soud I. stupně shledal, že žaloba není po právu, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že movité věci, jejichž vyloučení z probíhající exekuce se domáhala, jsou jejím movitým majetkem. Z listin, které žalobkyně předložila, a to objednávky, faktury a dodací listy, není zřejmé, že z jednotlivých komponentů, které jsou ve fakturách a dodacích listech obsaženy, byly vytvořeny movité věci sepsané pod položkami [anonymizováno] a [anonymizováno] soupisu. Situace vyžadovala poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se k jednání nedostavila a soud ji nemohl poučení poskytnout. Rovněž nemohl provést důkazy označené žalobkyní v obecné rovině, jak uvedeno výše, ani fotografie, neboť je žalobkyně nepředložila. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal v řízení zcela úspěšné žalované. Náklady žalované jsou náklady vzniklé v souvislosti [anonymizováno] právním zastoupením. 9. Proti rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Vytýkala soudu I. stupně, že rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu věci, když neprovedl všechny důkazy navržené žalobkyní, zejména výslechy a fotografie, které byly potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Rovněž neumožnil žalobkyni vyjádřit se k posledním závažným tvrzením žalované ve věci, a proto také nesprávně vyhodnotil již předložené důkazy. Soud I. stupně rozhodl ve věci [anonymizováno] účasti žalobkyně, jejíž jednatel se nemohl jednání účastnit pro akutní indispozici, kdy nebyla možnost tuto skutečnost sdělit okamžitě soudu. Nejednalo se o záměrnou neúčast, žalobkyně měla zájem o rychlé vyřešení sporu. Domnívá se, že v případě, kdy žalobkyně navrhne důkazy, které se mají provést na ústním jednání a nedostaví se na jednání, jde o mimořádnou situaci, která měla být soudem vyhodnocena tak, že se jednání odročuje na náhradní termín [anonymizováno] cílem objektivního zjištění skutkového stavu věci. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 10. Podle žalované soud I. stupně řádně provedl navržené důkazy, včetně důkazů navržených žalobkyní. Rovněž k poslednímu návrhu žalované měla žalobkyně dost času se vyjádřit. Žalobkyně se na jednání [anonymizováno] omluvy nedostavila, přestože se mohla nechat zastoupit třetí osobou, respektive advokátem. Žádný důvod k odročení řádně nařízeného jednání dán nebyl. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný a přiznal žalované náklady odvolacího řízení. 11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212odst. 1, 5 o. s. ř., tedy i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny, a shledal, že odvolání žalobkyně není opodstatněné. Odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 ve spojení [anonymizováno] § 211 o. s. ř.), která, ač řádně předvolána, se k jednání odvolacího soudu [anonymizováno] omluvy nedostavila, ani nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení. Projednání a rozhodnutí věci není podle § 109 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) na překážku ani skutečnost, že dne [datum] bylo vůči žalobkyni zahájeno insolvenční řízení. 12. Odvolací soud předesílá, že soud I. stupně správně dovodil (byť mlčky), že excindační žaloba byla podána u soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora, kterým nevyhověl včas podanému návrhu žalobkyně na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Žaloba byla p