30 CO 271/2022-472 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se a) žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, b) žalobkyně částky [částka] s příslušenstvím a c) žalobkyně částky [částka] s příslušenstvím (výroky I., II. a III.), dále každé žalobkyni uložil zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] (výroky IV., V. a VI.) a konečně každé žalobkyni uložil zaplatit náklady státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 ve výši [částka] (výroky VII., VIII. a IX.). Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhaly doplacení rozdílu platu za vymezená období s odůvodněním, že vykonávaly kontrolní činnost spočívající v samostatné kontrole a šetření v terénu u porušování práv [anonymizována dvě slova], samostatné inspekci nad bezpečností výrobků uváděných na vnitřní trh a příslušnou analytickou a [anonymizováno] činnost. Tyto činnosti mají být podle katalogu správních činností„ zatříděny“ do 10. platové třídy, avšak žalobkyně byly zařazeny a odměňovány v 9. platové třídě. Po částečném zpětvzetí žaloby tak a) žalobkyně požadovala dorovnání platu ve shora uvedené výši za období od [číslo] až [číslo], b) žalobkyně za období od [číslo] do [číslo] a c) žalobkyně za období od [číslo] do [číslo] (dále rozhodné období). 2. Soud prvního stupně zjistil konkrétní okolnosti prováděné kontrolní činnosti žalobkyň (viz podrobně popsaná zjištění z listin o kontrolách a z výslechu svědků). Kontrolní činnost žalobkyň podle skutkových zjištění spočívala v provádění kontrol u prodejců výrobků podle [ustanovení pr. předpisu] o ochraně spotřebitele, [ustanovení pr. předpisu] o obecné bezpečnosti výrobků a zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Kontroly se prováděly ve skupinách (zpravidla ve dvou či třech osobách), přičemž při některých kontrolách byly žalobkyně vedoucími kontrolní skupiny. Při kontrolách byly zjišťovány výrobky, které by mohly porušovat některá práva [anonymizována dvě slova] (provádělo se např. odborné posouzení, zda výrobky opatřené ochrannými známkami jsou výrobky společností, které jsou vlastníky těchto ochranných známek, apod.), prováděly se zkoušky ověřující mechanické a fyzikální vlastnosti odebraných vzorků ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] o obecné bezpečností výrobků, případně se některé výrobky odebíraly k následnému posouzení, při kontrolách bylo případně zjišťováno, zda jsou prodávány výrobky, které byly notifikovány do evropského výstražného systému [anonymizováno], prováděly se kontroly ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele (řádné označení výrobků – složení materiálu, cena apod.), z kontrol byly sepisovány protokoly o kontrole, případně protokoly o zkoušce, na základě kontrol žalovaná případně vydávala tiskové zprávy. 3. Soud prvního stupně při právním posouzení zvažoval, zda činnosti vykonávané žalobkyněmi jsou činnosti zařazené do 10. platové třídy podle § 123 odst. 1 zák. práce a nařízení vlády č. 302/2014 Sb. (dále [anonymizováno]), přičemž vzal v úvahu závěry vyslovené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (dále [anonymizována dvě slova]). Uzavřel, že žalobkyně analytickou a [anonymizováno] činnost nevykonávaly, nebylo prokázáno, že by některé ze žalobkyň vykonávala samostatný výkon inspekce nad bezpečností výrobků uváděných na vnitřní trh. Žalobkyně prováděly kontroly u prodejců v postavení běžných spotřebitelů, nikoliv u výrobců či přímých dovozců, neboť tuto kontrolu provádělo pouze oddělení technické kontroly. Žalobkyně v rámci naplánovaných kontrol prováděly kontrolní nákupy, při nichž kontrolovaly zejména plnění informačních povinností, doklady, účtování a cenovky. V případě podezření o nebezpečnosti výrobků, byl tento odebrán a následně bylo v kanceláři zjišťováno, zda výrobek porušuje některou z norem. Základní zkoušky prováděli vedoucí kontrolní skupiny, a to za účasti inspektorů v 10. nebo 11. platové třídě. U hraček to mohla být zkouška siloměrem nebo válcem pro malé části. U textilu se dle svědků většinou řešily například šňůry pro děti kolem krku. Výrobek mohl být poslán do zkušebny na přezkoušení zkušebnou. 4. Takto charakterizovanou činnost soud prvního stupně posoudil jako odpovídající činnosti definované jako samostatné provádění specializovaných kontrol a šetření v terénu v oblasti ochrany života, zdraví a podstatných ekonomických zájmů spotřebitele a jeho práva na informace, která je zařazena v části 2, dílu 33. [anonymizováno] do deváté platové třídy. Ve vztahu k porušování práv [anonymizována dvě slova] se činnost žalobkyň omezila na porovnání výrobku s předem připraveným seznamem ochranných známek, na jehož základě byl vyhotoven protokol o kontrole, a je vypracováno odborné vyjádření, ve kterém je ve vztahu k výrobku vybrán jeden či více z předem definovaných důvodů zjištění, že se nejedná o originální výrobek. Seznam ochranných známek je zpracován a upravován inspektory zařazenými v 10. nebo 11. platové třídě. Nebylo prokázáno, že by c) žalobkyně prováděla samostatný výkon inspekce nebo dozoru nad způsobilostí střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických výrobků, výbušnin a balisticky odolných materiálů, neboť kontroly byly prováděny vždy za účasti Ing. [příjmení], případě Mgr. [příjmení] zařazených v 10., resp. 11. platové třídě. Dále soud prvního stupně dodal, že kolegové žalobkyň zařazení v 10. platové třídě vykonávali nad rámec běžných kontrol další specializované a obsahově náročnější kontroly. Žalobkyně podle soudu prvního stupně nevykonávaly ani činnost definovanou jako komplexní výkon inspekce a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele, vnitřního trhu a fiskálních zájmů státu, když činnost žalobkyň nelze ve světle závěrů [anonymizována dvě slova] považovat za komplexní. Žalobkyně nepracovaly na základě obecně vymezených vstupů, nýbrž obdržely zcela konkrétní zadání jejich pracovní činnosti, tj. provést naplánovanou kontrolu určeného subjektu. Soud prvního stupně proto neshledal nárok žalobkyň oprávněný a žalobu zamítl. Podle úspěchu žalované pak rozhodl o nákladech účastníků a nákladech státu. 5. Proti tomuto [anonymizováno] podaly žalobkyně včasné odvolání. Namítly nesprávné právní posouzení spočívající v tom, že soud prvního stupně 1/ se nevypořádal s klíčovými argumenty žalobkyň co do charakteru a náročnosti jimi vykonávaných činností, 2/ nesprávně posoudil význam pojmu„ komplexní“ v souvislosti se zařazováním do platové třídy, 3/ nevyhodnotil, že žalobkyně rutinně vykonávaly činnost jako vedoucí kontrolní skupiny a v čem tato kompetence spočívá. Podle žalobkyň závěr soudu prvního stupně, že kolegové žalobkyň zařazení do 10. platové třídy vykonávali i jiné činnosti, nezbytně neznamená, že žalobkyně vykonávaly pouze činnosti zařazené do 9. platové třídy, neboť platová třída se posuzuje podle nejnáročnější činnosti, která je na zaměstnanci požadována. Vedoucí kontrolní skupiny odpovídá za výsledek kontroly tak, aby byl procesně v pořádku, skupinu řídí a zpracovává zpravidla kontrolní protokol, je odpovědný za zpracování a posouzení nálezu, odeslání případných vzorků, uložení pokuty, rozhoduje i o zákazu prodeje. Tato činnost vykazuje s ohledem na možné škody pro prodejce vysokou míru odpovědnosti, což má významný vliv na posouzení náročnosti vykonávané činnosti, a tedy zařazení do platové třídy. K pojmu„ komplexní“ žalobkyně poukázaly § 2 písm. c/ [anonymizováno], přičemž zde uvedenou míru komplexnosti vykazují všechny jimi prováděné kontroly, nepochybně pak ty, ve kterých byly žalobkyně vedoucími kontrolní skupiny. Zadání kontroly je velmi rámcové (datum kontroly a určení kontrolované osoby), organizaci a provedení kontroly provádí vedoucí kontrolní skupiny. Ze strany žalobkyň šlo o„ komplexní vykonávání inspekce a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele, vnitřního trhu a fiskálních zájmů státu“ v rámci 10. platové třídy, jak odpovídá též závěru vyslovenému v [anonymizováno] Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Pojem„ komplexní“ není možné vykládat jako„ náročný“ či„ složitý“, jak vyplývá ze svědeckých výpovědí. Ve vztahu k pojmu„ samostatný výkon kontroly“ mají žalobkyně za to, že samostatnost je třeba posuzovat ve vztahu k jiným kontrolorům, přičemž ze svědeckých výpovědí nevyplývá, že by žalobkyně musely kontroly vykonávat jen ve spolupráci s kolegy ve vyšší třídě nebo se speciálním vzděláním. Konzultace se zástupci majitelů ochranných známek nebo s metodickými pomůckami na této samostatnosti nic nemění. Kontrolu prováděnou žalobkyněmi nelze redukovat jen na elementární kontrolu základních prvků a rutinní vyplnění předpřipravených dokumentů, jak argumentovala žalovaná a jak této argumentaci soud prvního stupně přisvědčil. Takový závěr nemá oporu ve výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Žalobkyně navrhly změnu napadeného [anonymizováno] tak, že bude žalobě žalobkyň vyhověno. 6. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného [anonymizováno] jako věcně správného. 7. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený [anonymizováno] i řízení, které předcházelo jeho vydán