30 CO 337/2022-123 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 40 m2, v kat. ú. [část obce], v obci [obec] vzniklý rozdělením pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Praha, kat. ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha - město dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] (výrok I.). Dále rozhodl o povinnosti žalovaného a vedlejšího účastníka zaplatit žalobcům náklady řízení [částka] (výrok II.). 2. Žalobci se domáhali určení svého vlastnictví k pozemku parc. [číslo] kat. ú. [část obce] (dále„ pozemek [číslo]“) odděleného geometrickým plánem [číslo] [rok] z [datum] (dále„ geometrický plán z [rok]“) od pozemku parc. [číslo] kat. ú. [část obce] (dále„ pozemek [číslo]“), jehož vlastníkem je žalovaný, a tvrdili nabytí vlastnictví vydržením. Soud prvního stupně zjistil, že žalobci kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou s [jméno] [příjmení] koupili pozemek parc. [číslo] kat. ú. [část obce] (dále„ pozemek [číslo]“) se stanovenou výměrou [výměra], který má rovinatý reliéf a pravidelný tvar. Tento pozemek byl vydán [jméno] [příjmení] dohodou o vydání věci, jejíž přílohou byl geometrický plán [číslo] (dále„ geometrický plán z [rok]“), podle něhož byla hranice mezi pozemkem [číslo] a pozemkem [číslo] v terénu vyznačena trubkami. Na pozemku [číslo] se nachází místní komunikace III. třídy U Pejřárny včetně komunikační zeleně, jejíž správa je svěřena vedlejšímu účastníku. [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] [rok] oznamovala stavebnímu úřadu opravu a výměnu plotu na hranici pozemku [číslo] a [číslo]. Žalobci v roce 2001 – 2002 vybudovali nové oplocení, které je tvořeno ocelovými plechy, stavbu plotu stavebnímu úřadu neoznámili a v současné době je vedeno řízení o odstranění stavby uličního oplocení pozemku [číslo], které je přerušeno z důvodu žádosti žalobců o dodatečné povolení stavby a dále z důvodu vedení tohoto řízení o určení vlastnictví. V souvislosti se stavbou a následnou kolaudací stavby domu na pozemku žalobců [číslo] (nyní na pozemku [číslo]) byl vypracován geometrický plán [číslo] [rok] (dále„ geometrický plán z [rok]“), z něhož vyplývá, že hranice pozemku [číslo] a [číslo] nenavazuje ani netvoří jednu souvislou linii s hranicí mezi pozemky [číslo] a [číslo] [obec] pozemků [číslo] a [číslo] dle existujícího faktického stavu neodpovídá katastrální hranici pozemků. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný neprokázal své tvrzení o tom, že žalobci v souvislosti s opravou oplocení, kdy došlo k výměně původního drátěného pletiva za plechy, manipulovali s kovovými trubkami nebo betonovými sloupky, které určovaly hranici pozemků podle geometrického plánu z [rok]. V tomto směru vyšel soud prvního stupně z výpovědi svědka [příjmení], podle něhož byl pozemek žalobců původně opatřen drátěným plotem, a na západní straně byly betonové sloupky. Soud prvního stupně shledal splněné předpoklady pro vydržení pozemku [číslo] podle § 130 a 134 obč. zák., neboť pozemek v současných faktických hranicích, jak je zaplocen, byl v dobré víře užíván od roku [rok] právní předchůdkyní žalobců a od roku [rok] žalobci, takže k roku„ [číslo]“ byl vydržen. Bylo proto žalobě vyhověno a žalovanému a vedlejšímu účastníku uložena povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že nelze vydržet pozemek, na němž se nachází komunikace včetně komunikační zeleně, neboť komunikační zeleň nemůže být způsobilým předmětem držby. Pozemek, na němž se nachází komunikace, je veřejným statkem, který s ohledem na povahu obecného užívání neumožňuje vydržení vlastnického práva. Dále žalovaný zpochybnil správnost skutkového závěru, že žalobci byli v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku. [obec] víra byla založena na tvrzení žalobců, že při rekonstrukci plotu nijak nemanipulovali s trubkami umístěnými v zemi a pouze vyměnili původní drátěný plot za plot z vlnitého plechu, avšak toto tvrzení bylo provedeným dokazováním vyvráceno. V plotě byla vybudována nová branka a nový vjezd, takže muselo být s trubkami manipulováno. Dále běžně se při výstavbě oplocení s drátěným pletivem používají nosné trubky se vzpěrami, které jsou umístěné zejména na koncích a středu oplocení, na současném oplocení z plechu však tyto vzpěry absentují. Žalovaný z toho usuzuje, že nešlo jen o výměnu pletiva, ale jde o jinou stavbu. V místě katastrální hranice pozemku [číslo] a [číslo] je umístěný původní betonový sloupek, mezi ním a vedlejším betonovým sloupkem je menší rozestup, než mezi ostatními betonovými sloupky, které jsou v rámci západního oplocení v pravidelných větších rozestupech. Proto se žalovaný domnívá, že betonový sloupek je rohový sloupek původního oplocení a nové oplocení nerespektuje takto vytyčené původní hranice. Žalovaný také považuje za zásadní, že stavba nového oplocení je neoprávněnou stavbou, neboť byla provedena bez vědomí příslušného stavebního úřadu. Podle kupní smlouvy i podle geometrického plánu z [rok] má pozemek [číslo] výměru [výměra] a lze předpokládat, že nabyvatel bude dbát vyšší pozornost tomu, které nemovitosti včetně výměr nabývá. Z geometrického plánu z [rok] vyplývá, že hranice pozemků [číslo] a [číslo] nenavazuje ani netvoří jednu souvislou linii s hranicí mezi pozemky [číslo] a [číslo], avšak skutečné oplocení tuto linii tvoří. Právní předchůdkyně žalobců oznamovala opravu a výměnu plotu a s ohledem na přiložený geometrický plán z [rok] je zřejmé, že ohlašovala stavbu plotu přesně na katastrální hranici mezi pozemky [číslo] a [číslo], proti čemuž samozřejmě stavební úřad nic nenamítal. Jelikož hranice byla v roce [rok] zaměřena a v přírodě vyznačena trubkami, musela být nutně hranice právní předchůdkyni známa. Z těchto skutečnost žalovaný zpochybňuje dobrou víru žalobců, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Žalobci nemohou těžit z toho, že provedli neoprávněnou stavbu plotu bez vědomí příslušného stavebního úřadu. Dále žalovaný namítl, že originál geometrického plánu z [rok] není přílohou rozsudku. Navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že se žaloba zamítá a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení. 4. Žalobci k odvolání žalovaného uvedli, že se ztotožňují se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně. K namítanému veřejnému statku žalobci uvedl, že na sporné části pozemku se ve skutečnosti nenachází ani zeleň ani místní komunikace, jelikož je oplocena a tvoří souvislou plochu s pozemku [číslo] [obec] víra žalobců, kterou žalovaný zpochybňuje, byla v řízení prokázána. Žalobci kupovali pozemek od [jméno] [příjmení], který byl prodáván již oplocen, byť se oplocení nachází na části pozemku [číslo]. Žalobci dlouhodobě užívají zaplocený pozemek, přičemž rozdíl činí 40 m2, což je 2,15 %. Všechny domy a jejich oplocení v dané ulici se nachází v jedné linii, a tudíž žalobci neměli žádné podezření, že by část pozemku nebyla jejich. [obec] pozemků nebyly nikdy nikým zpochybňovány až do roku [rok]. Žalovaný ani vedlejší účastník neprokázali, že by žalobci s hranicí pozemku manipulovali. Žalobci proto navrhli potvrzení napadeného rozsudku. 5. [ulice] účastník se ztotožnil s argumenty žalovaného. Zdůraznil, že stavba oplocení z plechů je černou stavbou. Žalobci se pokusili také„ zabrat pozemky nikoliv jejich“ na severozápadní hranici. [ulice] účastník dále tvrdil, že žalobce odstranil trubky, jimiž byla v terénu vyznačena hranice podle geometrického plánu z [rok]. Pokud tehdejší majitelkou [jméno] [příjmení] v souvislosti s oznámením opravy plotu v roce [rok] bylo vybudováno oplocení nerespektující hranici podle geometrického plánu z [rok], když tato hranice musela být paní [příjmení] známa, nelze přijmout tvrzení její dobré víry. Z dokumentace a šetření na místě je„ patrné i umístění původního betonového (patrně rohového) sloupku“, čímž byla hranice jasně identifikována. Nebylo prokázáno, že by žalobci platili daň z nemovitosti z celkové zaplocené výměry. Žalobce musel při stavbě plochu pouhým nahlédnutím do veřejného rejstříku zjistit, že černou stavbu zřizuje na části cizího pozemku. Kdyby žalobce požádal o stavební povolení, bylo by zjištěno, že chce výstavbu provést na cizím pozemku. Takto se žalobce domáhá právní ochrany za situace, kdy porušil právní předpis České republiky. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není. 7. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným [příjmení] pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 8. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. 9. Soud prvního stupně předně sprá