30 CO 354/2022-70 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. částečně zastavil řízení ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, výrokem II. zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a výrokem III. rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované (po částečném zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka]) zaplacení částky [částka] jako náhrady škody způsobené mu nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ exekutor“) v exekučním řízení vedeném u exekutora pod sp. zn. [spisová značka] (dále„ exekuční řízení“). Žalobce tvrdil, že v exekučním řízení byla proti němu oprávněnou [právnická osoba], původní firma [právnická osoba] (dále„ oprávněná“) vymáhána částka [částka] s příslušenstvím a penále 0,05 % z ceny díla [částka] na základě rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] (dále„ rozhodce“) dne [datum] (dále„ rozhodčí nález“). V rámci exekučního řízení žalobce na základě výzvy exekutora uhradil exekutorovi dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a také návrh na odklad exekuce. Exekutor usnesením ze dne [datum] exekuci odložil. Dne [datum] podal žalobce také návrh na zastavení exekuce. Rozhodčí nález byl zrušen rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (dále„ řízení o zrušení rozhodčího nálezu“ nebo„ rozsudek o zrušení rozhodčího nálezu“), čímž nastal důvod [anonymizováno] zastavení exekuce 268 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. Exekutor postupoval podle žalobce nesprávně, neboť nepostupoval podle § 54 odst. 5 e. ř., nerozhodl o návrhu na zastavení exekuce, ani tento návrh nepostoupil k rozhodnutí soudu, namísto toho doručil žalobci vyrozumění o zániku pověření s tím, že pohledávka oprávněné byla zcela vymožena. Co do vymezení nesprávného úředního postupu odkázal žalobce na závěry vyslovené v rozsudku Okresního soudu v Šumperku, č. j. [číslo jednací], vydaném v řízení vedeném žalobcem proti oprávněné, původnímu jednateli oprávněné [jméno] [příjmení] a proti rozhodci o náhradu škody (dále„ původní řízení o náhradu škody“). V neučinění úkonu exekutora podle § 54 odst. 5 e. ř. spatřoval žalobce nesprávný úřední postup, kterým mu vznikla škoda. Za škodu žalobce považoval částku [částka] uhrazenou v exekučním řízení sestávající z vymožené jistiny [částka], vymožených úroků [částka] a nákladů exekuce [částka]. Žalovaná na svou obranu uplatnila námitku promlčení odůvodněnou tím, že o škodě se žalobce dozvěděl již v roce 2011, kdy mu bylo doručeno uvědomění exekutora o zániku pověření, avšak žádost o náhradu škody u žalované uplatnil až [datum]. 2. Soud prvního stupně provedl dokazování obsahem předložených listin a obsahem exekutorského spisu a učinil tato zjištění: Rozhodčím nálezem ze dne [datum] bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit oprávněné částku [částka] s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu rozhodčího řízení [částka]. K návrhu oprávněné ze dne [datum] byla vedena exekuce proti žalobci jako povinnému k vymožení plnění podle rozhodčího nálezu. Žalobce v rámci exekučního řízení uhradil exekutorovi [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Dne [datum] podal žalobce jako povinný návrh na odklad exekuce a návrh na zastavení exekuce. Usnesením ze dne [datum] byla exekuce odložena. Z částky uhrazené žalobcem jako povinným byla následně dne [datum] oprávněné uhrazena exekutorem částka [částka] a částku [částka] si ponechal exekutor jako náklady exekuce. Dne [datum] vyrozuměl exekutor účastníky exekučního řízení o ukončení exekuce vymožením plnění. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum], byl rozhodčí nález zrušen. 3. Na základě těchto zjištění učinil soud prvního stupně právní závěr, že nárok žalobce je promlčen. Věc posoudil podle příslušných ustanovení zák. č. 82/1998 Sb. (dále„ OdpŠk“). S ohledem na zrušení rozhodčího nálezu„ neměl soud prvního stupně pochyb o nezákonnosti exekučního řízení“. Nesprávný postup exekutora se podle soudu prvního stupně promítl do konečného rozhodnutí, kterým bylo vyrozumění exekutora o zániku pověření k provedení exekuce ze dne [datum]. Žalobce se o škodě vzniklé v souvislosti s exekučním řízením dozvěděl okamžikem právní moci rozsudku, jímž byl zrušen rozhodčí nález, tj. dnem [datum]. Od [datum] začala žalobci plynout tříletá promlčecí doba. Jestliže byl nárok u žalované uplatněn až dne [datum] a u soudu dne [datum], je nárok promlčen. Soud prvního stupně ještě uvedl, že okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o nesprávném postupu soudního exekutora, nelze vztahovat k ukončení exekuce, neboť ta byla vedena po právu a rozhodčí nález jako exekuční titul byl zrušen až následně. Škoda žalobci nevznikla v příčinné souvislosti s konkrétním rozhodnutím exekutora, ale s vlastní činnosti žalobce, který vymáhanou pohledávku dobrovolně uhradil, čímž došlo k přetržení příčinné souvislosti. Vědomost žalobce nelze dovozovat ani z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum] vydaného v původním řízení o náhradu škody, neboť o jednotlivých úkonech exekutora byl žalobce informován v průběhu exekučního řízení. Pokud byl shledáván nesprávný úřední postup exekutora v tom, že nebylo rozhodnuto o návrhu žalobce na zastavení exekuce, pak není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodu a nesprávným úředním postupem, neboť žalobcův návrh na zastavení exekuce nebyl odůvodněn tím, že exekuční titul„ není platný“, ale tím, že byl jeho majetek postižen v nepřiměřeném rozsahu. I kdyby tedy bylo návrhu žalobce na zastavení exekuce vyhověno, byla by exekuce zastavena jen částečně v rozsahu některých exekučních titulů, jinak by exekuce k vymožení plnění dále probíhala. Z důvodu promlčení soud prvního stupně žalobu zamítl a podle výsledku řízení rozhodl o nákladech řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). 4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, jímž napadl rozsudek v celém rozsahu. Následně odvolání proti výroku I. vzal zpět a trval na odvolání proti výroku II. a III. Odmítl názor soudu prvního stupně o přerušení příčinné souvislosti mezi jednáním exekutora a způsobenou škodou, a to jednáním žalobce. Vysvětloval povahu příčinné souvislosti, kumulativní kauzalitu i gradaci příčinné souvislosti a uzavřel, že nejde-li jednoznačně určit podíl jednotlivých škůdců na vzniku škody, není to důvod [anonymizováno] vyloučení jejich odpovědnosti, jak to učinil soud prvního stupně u exekutora. Není nespravedlivé požadovat případně náhradu škody po obou původcích, naopak by bylo nespravedlivé požadovat po poškozeném žalobci, aby nesl důsledky nejistoty ohledně příčinnosti, když jsou škůdci přesně definováni. Žalobce po celou dobu využíval všech dostupných legálních možností, aby zabránil zmírnění již nastalých škod, včetně vynaložení finančních prostředků na úhradu plnění, které bylo přiznáno nezákonně. Všichni ostatní účastníci včetně exekutora používali nelegální prostředky směřující ke vzniku škody na úkor žalobce. Exekutor se od počátku choval neeticky, nemorálně a nezákonně, když použil složenou jistotu na úhradu dluhu. Jak vyplývá z rozsudku v původním řízení o náhradu škody„ Soudní exekutor, ačkoliv mu byly doručeny návrhy žalobce ze dne [datum] na zastavení exekuce a na její odklad z důvodu podané žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, o těchto návrzích řádně nerozhodl. Návrh na odklad exekuce se v exekutorském spisu vůbec nenachází a návrh na zastavení exekuce nebyl postoupen exekučnímu soudu, ačkoliv exekutor rozhodl pouze o částečném zastavení exekuce“. Z uvedeného vyplývá, že žalobce nebyl informován o úkonech exekutora, a pokud ano, pak byl úmyslně (podvodně) uváděn v omyl. Za této situace nelze za počátek běhu promlčecí doby považovat jednotlivé úkony soudního exekutora, ale právě okamžik, kdy tento nezákonný postup exekutora vyšel najevo, což se stalo až v původním řízení o náhradu škody. Navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že se žalobě vyhovuje, nebo aby byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznila, že žalobce věděl o probíhajícím exekučním řízení, věděl, jaká částka se vymáhá, a věděl též o ukončení exekuce vymožením celkové vymáhané částky. Již dne [datum] bylo žalobci doručeno usnesení exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o částečném zastavení exekuce, v němž je uvedeno, že pohledávky oprávněné a exekutora byly zcela uhrazeny, exekuce je provedena a provedením zaniklo oprávnění exekutora k provedení exe