30 CO 37/2022-283 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se podanou žalobou na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („ OdpŠk“) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla být způsobena vedením několika exekucí na základě nezákonných rozsudků vydaných v době, kdy žalobkyně dlouhodobě žila ve Španělsku. Žalobkyně uvedla, že ve čtyřech řízeních vedených proti ní jako žalované u Okresního soudu v Uherském Hradišti bylo pravomocnými rozsudky rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit tam žalované částky Dopravnímu podniku hl. m. [obec]. Podle pravomocných rozsudků byly poté na majetek žalobkyně vedeny exekuce, na základě žalob pro zmatečnost podaných žalobkyní však následně došlo ke zrušení pravomocných rozsudků a exekuce byly poté zastaveny. V jedné z uvedených exekucí bylo žalobkyni při zastavení exekuce přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, ve třech případech jí však naopak náhrada nákladů přiznána nebyla, popřípadě jí dokonce bylo uloženo zaplatit náhradu nákladů. Tím žalobkyni vznikla škoda, jejíž náhradu podanou žalobou požaduje po státu. Žalovaná částka [částka] sestává z následujících položek: -) částka [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 4 Nc 7345/2008; -) částka [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 10 Nc 7079/2009; -) částka [částka] představující náklady exekuce, které bylo žalobkyni uloženo zaplatit soudnímu exekutorovi při zastavení exekuce pod sp. zn. 10 Nc 7079/2009. -) částka [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 11 Nc 8044/2008; -) částka [částka] představující náklady přiznané a zaplacené žalobkyní oprávněné v řízení sp. zn. 11 Nc 8044/2008 -) částka [částka] představující náklady exekuce pod sp. zn. 11 Nc 8044/2008, které bylo žalobkyni uloženo zaplatit soudnímu exekutorovi při zastavení exekuce. 2. Prvním rozsudkem ze dne [datum] soud prvního žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť učinil závěr, že nejsou splněny zákonné podmínky odpovědnosti státu za tvrzenou škodu. Náklady vzniklé žalobkyni v exekučních řízeních nelze podle názoru soudu prvního stupně považovat za náklady vynaložené na zrušení nezákonných rozhodnutí, a nelze je proto považovat za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími. Navíc o těchto nákladech bylo rozhodnuto v jednotlivých exekučních řízeních, a rozhodnutím o nákladech je soud rozhodující v odškodňovacím řízení (které není řízením revizním) vázán. 3. K odvolání žalobkyně byl první rozsudek soudu prvního stupně zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] Odvolací soud s odkazem na citovanou judikaturu vyslovil závěr, že v situaci, kdy byla nařízená exekuce později zastavena podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť se rozhodnutí nikdy nestalo vykonatelným, může být rozhodnutí o nařízení exekuce považováno za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk a za splněnou lze považovat i zákonnou podmínku zrušení či změny rozhodnutí příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, neboť i usnesením o zastavení exekuce je konstatována nezákonnost původního rozhodnutí o nařízení exekuce. Obdobně je na místě při výkladu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 OdpŠk postupovat i v nyní projednávané věci, neboť exekuce na majetek žalobkyně byly nařízeny usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti z 27. 11. 2008, č. j. 11 Nc 8044/2008-4, z [datum rozhodnutí], č. j. 10 Nc 7079/2009-6, a z [datum rozhodnutí], č. j. 4 Nc 7345/2008-4, a následně shodně zastaveny podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. S ohledem na objektivní povahu odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a na skutečnost, že exekuce na majetek žalobkyně měla původ právě v pochybení státu, je třeba vycházet z toho, že na majetek žalobkyně exekuce neměla být nařízena, a že tedy citovaná usnesení o nařízení exekuce představují nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 OdpŠk, přičemž usnesení o zastavení exekuce lze považovat za rozhodnutí, kterým byla tato nezákonná řízení„ pro nezákonnost zrušena či změněna“ ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. Je tak dán odpovědnostní titul ve smyslu OdpŠk a v řízení je dále na místě se zabývat otázkou, v jakém rozsahu vznikla žalobkyni škoda následkem nezákonného nařízení exekuce na její majetek. V principu není vyloučeno považovat za škodu vzniklou následkem nezákonného nařízení exekuce jak náklady vynaložené žalobkyní na účelné bránění svých práv v exekučním řízení, tak náklady, které byla nucena nahradit exekutorovi, resp. oprávněnému. Soudu prvního stupně bylo uloženo vést žalobkyni k prokázání vzniku skutečné škody (úhrady žalovaných částek), a posoudit, zda jí tvrzené náklady na právní zastoupení byly vynaloženy účelně. 4. Po doplnění dokazování soud prvního stupně přiznal žalobkyni náhradu škody v plném rozsahu ve vztahu k těmto požadovaným částkám: částka [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 4 Nc 7345/2008; částka [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 10 Nc 7079/2009; částka [částka] představující náklady exekuce, které bylo žalobkyni uloženo zaplatit při zastavení exekuce pod sp. zn. 10 Nc 7079/2009; částka [částka] představující náklady přiznané a zaplacené žalobkyní oprávněné v řízení sp. zn. 11 Nc 8044/2008 a částka [částka] představující náklady exekuce pod sp. zn. 11 Nc 8044/2008, které bylo žalobkyni uloženo zaplatit soudnímu exekutorovi při zastavení exekuce. Z částky [částka] představující náklady na zastoupení žalobkyně advokátkou v exekuci vedené pod sp. zn. 11 Nc 8044/2008 přiznal soud prvního stupně žalobkyni pouze částku [částka] jako náklady účelně vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem v uvedeném řízení, zatímco v rozsahu zbývající částky [částka] shledal tyto náklady neúčelně vynaložené s tím, že takto neúčelně shledal úkony provedené advokátkou žalobkyně: 2 žádosti o zrušení exekučních příkazů, opakovaný návrh na zastavení exekuce z [datum] a další návrh na odklad exekuce. S ohledem na shora uvedené soud prvního stupně vyhověl žalobě co do částky [částka] s vyčísleným úrokem z prodlení, žalobu ohledně částky [částka] s požadovaným úrokem z prodlení zamítl a podle poměrného úspěchu účastníků pak rozhodl o nákladech řízení. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž napadla zamítavý výrok o věci samé II. a výrok o nákladech řízení III. Namítla, že v exekučním řízení 11 Nc 8044/2008 (dále předmětné exekuční řízení) její advokátka učinila celkem 10 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na zastavení a odložení exekuce, odvolání proti usnesení ze dne [datum], žádost o zrušení exekučního příkazu, návrh na odklad exekuce, návrh na zastavení exekuce ze dne [datum] a další návrh na zastavení exekuce ze dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum], vyjádření k návrhu oprávněné na zastavení exekuce a další žádost o zrušení exekučního příkazu. Náklady za takto provedené úkony představují částku [částka], a to podle § 11 odst. 1 a odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále AT). Blíže pak argumentovala tím, že úkony, které soud prvního stupně shledal jako neúčelné, byly účelné a potřebné pro hájení práv žalobkyně v předmětném exekučním řízení. Žalobkyně též nesouhlasila s výší nákladů řízení a měla za to, že jí měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení. Zároveň dodala, že nebyl ani správně stanoven počet úkonů právní služby při zastupování v tomto řízení. Navrhla, aby změnou napadeného rozsudku jí byla přiznána částka [částka] a na nákladech řízení [částka]. 6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v části dotčené odvoláním, tj. v zamítavém výroku o věci samé a v akcesorickém výroku o nákladech řízení, jakož i řízení jeho vydání předcházející, aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Jakkoliv lze souhlasit se soudem prvního stupně v jeho závěru o neúčelnosti jím určených úkonů právní služby, je zde dán jiný zásadní důvod pro zamítnutí částky [částka]. Tímto důvodem je skutečnost, že i v případě posouzení všech 10 tvrzených úkonů právní služby v předmětném exekučním řízení odměna a paušální náhrada za ně představuje částku [částka], nikoliv částku [částka], jak bylo požadováno. Advokátka žalobkyně totiž flagrantně při vyúčtování nákladů právního zastoupení porušovala advokátní tarif, resp. odměnu za jednotlivé úkony v rozporu s advokátním tarifem nedůvodně navyšovala. Předmětem předmětného exekučního řízení bylo vymáhání pohledávky [částka] s příslušenstvím, které v tomto případě tvořily přisouzené náklady nalézacího řízení [částka]. Advokátka žalobkyně v rozporu s advokátním tarifem stanovila odměnu za úkon z tarifní hodnoty [částka], ačkoliv § 8 odst. 1 AT stanoví, že při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží