30 CO 399/2021-226 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplati České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Prvostupňový soud napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení pojistného plnění ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu havarijního pojištění. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo v jejím vlastnictví – Dodge Viper, [registrační značka], neboť řidič tohoto vozidla nedobrzdil a narazil přední částí do vozidla Opel Movano, [registrační značka]. Vozidlo žalobkyně bylo pro tyto případy pojištěno u žalované (pojistná smlouva o havarijním pojištění [číslo]). Vzhledem k tomu, že se jednalo o tzv. totální škodu na vozidle, žalobkyně uplatnila u žalované pojistné plnění ve výši [částka] (obecná cena vozidla [částka], cena využitelných zbytků [částka]). Žalovaná však dne [datum] žalobkyni oznámila, že jí pojistné plnění neposkytne, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo]. Se závěry tohoto znaleckého posudku však žalobkyně nesouhlasí a spatřuje v něm řadu nedostatků. 3. Žalovaná s žalobu nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že skutečně eviduje pojistnou událost, ke které mělo dojít dne [datum] a mělo při ní být poškozeno vozidlo žalobkyně – Dodge Viper, [registrační značka]. Nicméně po provedeném šetření žalovaná shledala, že k poškození vozidla nemohlo dojít tak, jak uvádí žalobkyně, tento její závěr následně potvrdil i znalec [příjmení] [příjmení], kterého si k posouzení žalovaná přibrala. Žalovaná proto v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. b) i) Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel odmítla žalobkyni pojistné plnění poskytnout pro uvedení vědomě nepravdivých informací týkajících se rozsahu pojistné události. Žalovaná navíc nesouhlasila ani s uplatňovanou výší plnění, neboť v průběhu šetření bylo zjištěno, že na poškozeném vozidle žalobkyně byl stáčen tachometr. 4. Nalézací soud v napadeném rozsudku předně zjistil, že vozidlo žalobkyně bylo předmětem havarijního pojištění u žalované pojišťovny. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k poškození vozidla žalobce – Dodge Viper, [registrační značka]. Žalobkyně uplatnila u žalované pojistné plnění z havarijního pojištění dne [datum]. Žalovaná však po ukončení šetření škodné události sdělením ze dne [datum] odmítla pojistné plnění s odkazem na blíže nespecifikovaný znalecký posudek. Ze Všeobecných pojistných podmínek H [číslo], čl. 18 bod 3 písm. b) bod i) soud prvního stupně zjistil, že se smluvní strany dohodly, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, jestliže pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela. Znalec [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku stanovil obvyklou cenu vozidla na [částka], v případě stavu blízkého dokumentovaným poškozením na [částka]. 5. Mezi stranami byl spor zejména o tom, zda k dopravní nehodě došlo tak, jak popsala žalobkyně a zda veškerá poškození vozidla žalobkyně vznikla v důsledku předmětné nehody dne [datum]. Soud prvního stupně se proto podrobně zabýval otázkou, zda mohlo dojít k pojistné události tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. V tomto směru dospěl k závěru, že nikoliv. Vyšel přitom především z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle nějž není technicky přijatelné, aby se nehodový děj stal tak, jak jej popsala žalobkyně. Zejména si odporuje výška částí obou vozidel, která se měla při nárazu střetnout, rovněž poškození zadní části předního vozidla neodpovídá tvaru přední části vozidla žalobkyně, které do prvního vozidla zezadu narazilo, některá poškození nemohla být v důsledku dopravní nehody způsobena vůbec. Tento závěr odpovídá i znaleckému posudku Ing. [příjmení], který si v rámci šetření pojistné události nechala vypracovat žalovaná. Na uvedeném závěru nic nezměnily ani výslechy svědků [příjmení] a [příjmení], kteří byli účastníky nehody. Prvostupňový soud tak nevzal za prokázané, že by k poškození vozidla žalobkyně došlo při dopravní nehodě dne [datum], resp. že poškození vozidla vedoucí k tzv. totální škodě vznikla v důsledku předmětné dopravní nehody. 6. Nalézací soud tak uzavřel, že žalobkyně žalované uvedla nepravdivé údaje, pokud tvrdila, že k totální škodě vozidla došlo právě při dopravní nehodě dne [datum]. Tímto žalobkyně porušila povinnost uvést pravdivé skutečnosti o vzniku a rozsahu následků dopravní nehody vyplývající z ujednání stran i ustanovení § 2796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná proto postupovala zcela v souladu s ujednáním stran, které bylo obsahem všeobecných pojistných podmínek, když odmítla pojistné plnění žalobkyni vyplatit. Z těchto důvodů soud prvního stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně není dán, a žalobu proto v plném rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení účastníků soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované. O nákladech řízení státu, které vznikly na znalečném, pak obvodní soud rozhodl s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu uložil žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná. 8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém namítá zejména nesprávně zjištěný skutkový stav, když prvostupňový soud nesprávně vyhodnotil důkazy, které byly v řízení provedeny. Dle žalobkyně je zcela nesporné, že se dopravní nehoda stala, a to tak, jak ona uvádí. Žalovaná vypracovala posudek, který stanovil průběh nehodového děje jinak, než byla skutečnost. Určená data byla prezentována účelově, nikterak nebrala v potaz například zatížení vozidel atd. Z těchto nesprávných dat vycházel i revizní posudek, ze kterého tedy není možné vycházet, neboť obsahuje zjevné nesprávnosti. Soud připustil, že se nehoda stala, ale měla skrýt jiné poškození. To však dle žalobkyně nebylo nikterak prokázáno. Závěrem uvedla, že cena poškození, jakož i cena automobilu před nehodou, tak i zbytková cena vraku byla stanovena kmenovými partnery žalované. Považuje tak za nehorázné tvrzení o jiné ceně vozu, než byla cena stanovená žalovanou pro výměru výše pojistky. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně, nebo aby jej změnil tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhoví. 9. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že se s napadeným rozsudkem zcela ztotožňuje a považuje jej za věcně i právně správný. Úvodem zpochybnila tvrzení žalobkyně, že by průběh nehody byl mezi účastníky nesporným, naopak uvedla, že spornost průběhu dopravní nehody tvoří základ celého sporu. K tvrzení žalobkyně, že revizní znalecký posudek nebere v potaz zatížení vozidel, uvedla, že toto tvrzení není pravdivé, neboť revizní posudek zatížení vozidel rozebírá na straně 27. Zdůraznila, že v řízení bylo prokázáno, že k dopravní nehodě nemohlo dojít tak, jak ji popisuje žalobkyně v žalobě. Není podstatné, zda bylo, nebo nebylo v řízení prokázáno, že nehoda měla zakrýt jiné poškození. V posuzované věci je podstatné to, že bylo prokázáno, že dopravní nehoda neproběhla tak, jak ji popsala žalobkyně. K obvyklé ceně vozidla žalovaná uvedla, že cena vozidla pro výměru pojistného plnění vycházela z jiných vstupních hodnot, a proto je odlišná od ceny stanovené znalcem ve znaleckém posudku. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu potvrdil. 10. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné. 11. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak prvostupňový soud správně zhodnotil též po právní stránce. 12. Prvostupňový soud se v napadeném rozsudku správně zaměřil především na otázku, zda poškození vozidla žalobkyně mohlo být způsobeno v důsledku žalobkyní popsaného nehodového děje, tj. že řidič vozidla žalobkyně nedobrzdil a narazil čelní částí do vozidla Opel Movano, [registrační značka]. Je to žalobkyně, kdo v řízení nesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a bylo tedy právě na ní, aby vylíčila rozhodující skutečnosti a ke svým tvrzením pak navrhla důkazy. 13. Žalobkyně takto tvrdila, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla Dodge Viper,