36 CO 108/2021 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně (výrok I rozsudku), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II rozsudku), následně zamítl i žalobu co do částky [částka] (výrok I doplňujícího rozsudku) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok III rozsudku) a dále částku [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok II doplňujícího rozsudku). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku vyplatila žalobci částku [částka]. 4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Průběh posuzovaného řízení soud prvního stupně pak podrobně popsal v bodě 5. napadeného rozsudku. Odvolací soud na jeho zjištění pro stručnost odkazuje. Posuzované řízení trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy nabyl právní moci potvrzující rozsudek odvolacího soudu, tedy [anonymizováno 5 slov]. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soudy obou stupňů rozhodovaly ve věci samé celkem třikrát. V řízení bylo prováděno obsáhlé dokazování. 5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Základní částku stanovil s ohledem na délku posuzovaného řízení na [částka] za rok, tj. [částka] za měsíc. Základní částku za dobu 11 let a 9 měsíců tak stanovil na [částka]. [jméno] ponížil o 30 % za složitost věci skutkovou i procesní, o 5 % za jednání žalobce, kdy musela být doplňována žaloba, žalobce žádal opakovaně o odročení jednání. Naopak navýšil tuto částku o 5 % za postup orgánu veřejné moci, za průtah v době od [datum] do [datum] v souvislosti s výměnou soudce. Význam řízení pro žalobce shledal standardní. Snížením základní částky o 30 % tak dospěl k přiměřenému zadostiučinění ve výši [částka]. Zohlednil již provedenou úhradu [částka] a žalobě vyhověl co do částky [částka] s příslušenstvím. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Setrvala na stanovisku, že již vyplacená částka ve výši [částka] je dostatečným zadostiučiněním. Nesouhlasila s navýšením základní částky o 5 % za postup soudu, neboť ten je zohledněn již v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Zde odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Namítala také porušení zásady ne bis in idem. Argumentovala, že délka řízení nebyla vzhledem ke složitosti posuzovaného řízení nijak extrémní, řízení probíhalo bez větších průtahů a průtah v délce 9 měsíců již tak délku řízení významně neovlivnil. Nebyl zde tedy důvod pro navýšení základní částky o 5 %. Také soud prvního stupně nijak nezohlednil, že žalovaná modifikovala základní částku z důvodu sdílené újmy. Žalobce v řízení vystupoval společně s manželkou jako spolužalobce. Odškodnění újmy každého z nich tak ten druhý může objektivně vnímat jako odškodnění vlastní. Toto je typické právě u příbuzných osob. Rozhodné je také, zda se jednalo o společenství samostatné nebo nerozlučné. Zde odkázala na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] a stanovisko [stanovisko NS]. Ze všech uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, tak že se i v částce [částka] žaloba zamítá. Žalovaná také napadla odvoláním nákladový výrok doplňujícího rozsudku. 7. K odvolání se též stručně vyjádřil žalobce, kdy nesouhlasil se snížením základní částky o 5 % za jednání žalobce a poukázal na četné průtahy v posuzovaném řízení. 8. Odvolací soud přezkoumal napadená rozhodnutí (rozsudek a doplňující rozsudek) včetně řízení, které jejich vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal částečně důvodným, byť především z důvodu nesprávného výpočtu. 9. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí. Odvolací soud proto na jeho zjištění obsažená v bodech 4. až 6. napadeného rozsudku plně odkazuje a z těchto zjištění vychází. 10. Soud prvního stupně správně zjistil délku posuzovaného řízení, a to [anonymizováno 5 slov], a tuto shledal již nepřiměřenou, ostatně tak v rámci dobrovolného plnění učinila i žalovaná. Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění, stejně jako soud prvního stupně a žalovaná má i odvolací soud za to, že je nutné již toto zadostiučinění poskytnout v penězích s ohledem na délku posuzovaného řízení a předmět sporu, který nebyl bagatelní. Z těchto důvodů je také odpovídající výše zadostiučinění za rok trvání sporu stanovená na částku [částka] a není nutné ji navyšovat na [částka], jak požaduje žalobce, ani z důvodu inflace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výše základního zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení tak činí (za první dva roky řízení je zadostiučinění poloviční, tedy jen [částka] ročně) po zaokrouhlení částku [částka] /8 000 + 8 000 + (9 x 16 000) + (9 x 1 333,33) /, nikoliv částku [částka], jak zjevně chybně vypočetl soud prvního stupně. Odvolací soud pak při stanovení konečné částky přiměřeného zadostiučinění vyšel z následující úvahy, kterou částečně korigoval úvahu soudu prvního stupně, byť dospěl v zásadě ke shodnému snížení základní částky, a to o 30 %. 11. Pokud jde o hodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk odvolací soud se přiklání k závěru, že skutková, procesní a právní složitost věci odůvodňuje snížení základní částky o 20 %. V posuzovaném řízení šlo o žalobu na určení vlastnického práva k pozemku. Žalobce a jeho manželka [jméno] [příjmení], o které je odvolacímu soudu známo z jeho činnosti, že se též domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], vystupovali na straně žalobců. V posuzovaném řízení bylo prováděno obsáhlé dokazování, byli vyslechnuti účastníci řízení, řada svědků ([jméno] Svoboda, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], MUDr. [příjmení] aj.). Byl zvažován návrh na zpracování znaleckého posudku, byly připojovány soudní a správní spisy, činěny dotazy na instituce (VZP), na žádost zástupkyně žalobců, ale i zástupkyně žalovaných bylo jednání opakovaně odročováno z důvodu jejich dovolené nebo kolize. Dále byla řešena řada právních otázek, a to existence naléhavého právního zájmu na určovací žalobě, otázka vážnosti projevu vůle účastníků ve vztahu k dohodě o ceně a tím i platnosti smlouvy. Všechny výše uvedené skutečnosti si vyžádaly opakované odročování jednání a podílely se na celkové délce řízení, proto odůvodňují snížení základní částky pro skutkovou, procesní a právní složitost o 20 %, a to bez ohledu na počet instancí, neboť rozsudek soudu prvního stupně v posuzovaném řízení byl opakovaně rušen, m. j. i pro procesní vady. 12. Odvolací soud však neshledává důvod pro další snížení základní částky o 5 % za postup žalobce v posuzovaném řízení z důvodu, že posuzované řízení bylo cca 3x odročováno na žádost jeho právní zástupkyně pro dovolenou, a došlo tak k posunu jednání v letních měsících roku [rok], z [datum] na [datum], o cca měsíc a půl, a v letních měsících roku [rok] ze dne [datum] na [datum], soud pak stanovil jiný termín na [datum], a k žádosti právní zástupkyně žalobce došlo k odročení na [datum], tedy v důsledku její žádostí cca o 2,5 měsíce, celkem si odročování na žádost žalobkyně vyžádalo cca [anonymizována dvě slova]. Pokud byla ze strany žalobce doplňována žaloba k výzvě soudu, bylo tak činěno mezi nařízenými jednáními a důvodem jejich odročení nebyla tato skutečnost. Prodloužení celkové doby řízení cca o [anonymizována dvě slova] při délce řízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tak odvolací soud neshledává za důvod pro ponížení základní částky pro jednání žalobce, které nebylo nijak obstrukční a bylo dáno kolizí jednání s dovolenými. Tyto skutečnosti proto odvolací soud zahrnul v předchozím odstavci pro procesní složitost, neboť ji na druhou stranu nelze přičítat k tíži státu. 13. Odvolací soud dále shledává důvod pro snížení základní částky pro sdílen