36 CO 2/2022-91 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a žalované dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě jednotlivých objednávek byly mezi účastníky uzavírány smlouvy o dílo, přičemž tyto smlouvy se týkaly produkce filmů. Poslední uzavřená smlouva se týkala postprodukce na projektu [anonymizováno]. Sjednaná cena byla [částka] + 21% DPH, tedy celkem [částka]. Na základě řádně provedeného díla byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] jež byla splatná k [datum]. Na předmětnou fakturu však žalobce uhradil toliko 1/3 sjednané ceny, tj. [částka]. Dlužná částka tedy ke dni podání žaloby činila [částka]. Žalobkyně následně k výzvě soudu upřesňovala svá žalobní tvrzení, a to tak, že jednatel žalobkyně a jednatel žalované (dnes již bývalý jednatel) byli přátelé a jejich vzájemná spolupráce byla neformální. V roce [rok] jednatel žalované, pan [jméno] [příjmení], oslovil jednatele žalobkyně s tím, aby zpracoval ozvučení k novému filmovému projektu nazvanému [anonymizováno]. Žalobkyně s prací na projektu souhlasila a uzavřela se žalovanou ústní smlouvu o dílo, zcela identickou, jak tomu bylo ve spolupráci účastníků od roku [rok], kdy spolu účastníci poprvé spolupracovali na ozvučení filmu [anonymizováno]. V souvislosti s tím pak žalobkyně v polovině roku [rok] sestavila realizační tým pro ozvučení, sestávající z mnoha spolupracovníků, zejména z pana [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Celá příprava filmového zvuku pak probíhala ve studiu žalobkyně na adrese [adresa]. Obsahem smlouvy pak bylo dodání díla„ na klíč“ kdy žalobkyně zajišťovala a také hradila vše potřebné pro zhotovení celého díla, jež bude předáno žalované, pročež byla žalovaná povinna za převzaté dílo následně zaplatit cenu sestávající jednat z vykonané práce počítané podle odpracovaných hodin v sazbě [částka] za každou hodinu a dále z tzv. externích nákladů vynaložených žalobkyní na zhotovení díla. Na jaře roku [rok] pak vznikla ucelenější verze díla, kdy se začalo pracovat na dalších jazykových verzích. Dílo bylo hotové v září [rok], kdy jej žalobkyně prostřednictvím cloudového úložiště zaslala k rukám žalované, jež byla filmovým producentem na projektu [anonymizováno], čímž bylo dílo předáno. V rámci závěrečných titulek ve filmu [anonymizováno] je rovněž uvedeno, že ozvučení prováděla žalobkyně, resp. její jednatel. Na základě předaného díla pak zaslala žalobkyně dne [datum] závěrečné vyúčtování a doplatek za zhotovení díla, jež je zachyceno jednak v těle e-mailového sdělení, jednak pak v tabulce, jež byla přílohou této e-mailové zprávy. Vyúčtování pak sestávalo z položek A, B, C, D, přičemž o položky A, D tvořily honorář žalobkyně za zhotovení díla o položky B, C pak tvořily tzv. externí náklady, tedy toliko přefakturaci nákladů vynaložených žalobkyní na zhotovení díla, kdy veškeré ceny byly uvedeny bez DPH v zákonné výši 21%. Externí náklady tak v souhrnu činily částku [částka], tj. součet částek [částka] a [částka]. Odměna za práci zhotovitele pak činila [částka]. Vše bez DPH. Žalovaná však žalobkyni sdělila, že celková částka je přílišně vysoká a dožadovala se slevy. Na základě tohoto podnětu pak žalobkyně zaslala žalované dne [datum] e-mailovou zprávu, ve které ji sdělila, že stran externích nákladů ji slevu poskytnout nemůže, neboť to jsou náklady, jež sama vynaložila, nicméně stran svého honoráře pak nabídla slevu ve výši [částka], tedy výše honoráře žalobkyně byla ponížena z částky [částka] na částku [částka], přičemž se žalobkyně současně dožadovala sdělení žalované, zda může faktury vystavit. Žalovaná s cenou i vystavením faktur souhlasila. Žalobkyně nejprve na dlužnou částku vystavila fakturu [číslo] [rok] na částku [částka] + DPH ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka], kterou žalovaná uhradila dne [datum]. Následně žalobkyně vystavila a doručila žalované fakturu na částku [částka] + DPH ve výši [částka], tj. celkem v částce [částka], jež žalovaná uhradila žalobkyni až dne [datum]. Žalobkyně pak dále vystavila dne [datum] dle přání žalované fakturu na částku [částka] + DPH ve výši [částka], tj. celkem na částku [částka], jež žalovaná uhradila dne [datum]. Následovat pak měl nedoplatek ve výši [částka] + DPH ve výši [částka], tj. celkem [částka], kdy žalobkyně zaslala dne [datum] žalované fakturu [číslo] [rok] na částku [částka] + DPH ve výši [částka], tj. na částku [částka]. Na to konto žalovaná reagovala sdělením, že zbylá dlužná částka činí toliko [částka]. V reakci na toto sdělení žalované pak žalobkyně vystavila opravný daňový doklad s tím, že fakturu [číslo] [rok] jednatel vlastní chybou dle jeho slov„ zazdil“. Opravný daňový doklad pak zaslala žalované dne [datum]. Žalovaná však na zbylý dluh ničeho neuhradila, přičemž na urgence žalobkyně slibovala, že zbylý dluh uhradí ve snaze plnění nemravně oddalovat, kdy bylo žalovanou příkladmo tvrzeno, že doplatek žalobkyně dostane, jakmile proběhne kino distribuce. 3. Žalovaná vznesený nárok neuznala a odkázala na své vyjádření k předžalobní výzvě, kde mj. uvedla, že považuje za nesporné, že s žalobkyní spolupracovala mj. na projektu [anonymizováno], následně odkázala na vzájemnou e-mailovou komunikaci a uvedla, že žalobkyně považovala za neuhrazené plnění celkem [částka], navrhovala slevu 20 %, a za neuhrazenou částku pokládala celkem [částka]. Z výpisů z účtu žalované lze dohledat, že žalobkyni bylo uhrazeno celkem [částka] v návaznosti na tento projekt a tedy více, než žalobkyní požadovaná částka. V průběhu řízení dále argumentovala, že žalobkyně neunesla svá základní procesní břemena, a sice břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně dosud řádně netvrdí, natož aby prokazovala, že došlo k uzavření smlouvy o dílo, co bylo jejím konkrétním obsahem, a to zejména ve vztahu k plnění požadovaném žalobou. Zcela tedy absentují jednoznačná tvrzení o konkrétním předmětu díla, ujednání o ceně díla, případně dokončení a předání hotového díla. Za taková tvrzení nelze považovat skutečnosti uváděné žalobkyní, které jsou zcela neurčité a nekonkrétní, když vůbec neuvádí, jaké konkrétně specifikované práce měly být dohodnuty, jaká cena za jejich provedení měla být dohodnuta, případně další podmínky provádění díla. Konečně, žalobkyně ani neuvedla, jaké zcela konkrétní práce pro žalovanou fakticky provedla. Vzhledem k tomu, že spolupráce mezi účastníky měla probíhat delší dobu ([rok] – [rok]) je pak otázkou, zda mezi nimi mohlo dojít k uzavření smlouvy o dílo toliko jediné nebo zda se mělo jednat o vícero dílčích vztahů (viz judikatura). Pokud žalobkyně uvádí, že žalovaná byla povinna zaplatit cenu sestávající z vykonané práce v sazbě [částka] za každou hodinu a dále z tzv. externích nákladů, pak žalovaná argumentovala, že žalobkyně opět vůbec netvrdí, jakým konkrétním způsobem měla být cena díla v uváděné hodinové sazbě ujednána a co konkrétně měly obnášet tvrzené externí náklady a jakým způsobem mělo probíhat jejich vyúčtování. Žalobní tvrzení jsou v tomto směru zcela neurčitá a nekonkrétní. Za důležité ovšem žalovaná považuje tvrzení žalobkyně o tom, že dílo (opět bez bližší specifikace) bylo hotové v září [rok]. Sáma žalobkyně ve svém podání uvádí, že podle zavedené praxe mezi žalobkyní a žalovanou vznikl žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla či její části teprve poté, co žalobkyně žalované cenu díla vyúčtovala a žalovaná toto vyúčtování odsouhlasila. Pokud tomu tak skutečně bylo, tak by ovšem žalobkyně musela prokázat, že žalované požadovanou částku, která je předmětem tohoto řízení, řádně vyúčtovala a především, že žalovaná takové vyúčtování odsouhlasila. Žalobkyně v listopadu [rok] žalované určité vyúčtování skutečně odeslala, nicméně sama k tomu uvedla, že žalovaná s tímto vyúčtováním nesouhlasila. Žalobkyně pak měla provést opravné vyúčtování, které žalovaná údajně odsouhlasila. S tímto tvrzením ovšem žalovaná nesouhlasí a takové skutečnosti neplynou ani z žádného z dosud předložených důkazů. Zásadní pochybnosti pak vzbuzuje celý proces fakturace a uplatnění požadované částky, kdy podle názoru žalované dochází i k postupné úpravě skutkových tvrzení žalobkyně. V původní žalobě totiž žalobkyně uvedla, že požadovaná částka ve výši [částka] představuje zbývající dluh z faktury [číslo] [rok] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Žalovaná měla podle žalobních tvrzení na tuto fakturu uhradit částku ve výši [částka] s tím, že zbytek fakturované částky má být právě předmětem žaloby. Z provedeného dokazování ovšem vyšlo najevo, že platba žalované ve výši [částka] byla realizována již dne [datum], a nemohlo se tedy jednat ani o částečnou platbu faktury [číslo] [rok] ze dne [datum], která v době realizace platby ani neexistovala. To žalobkyně vysvětlila tím, že platba ze dn