39 CO 191/2022-74 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II. žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka]. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu regresní náhrady, neboť žalovaný dne [datum] způsobil dopravní nehodu s motorovým vozidlem tov. zn. Renault Master, [registrační značka], které bylo pojištěno u žalobkyně. Žalobkyně jako pojistitel uhradila dne [datum] Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje částku [částka] za odstraňování následků nehody (pojistná událost [číslo]) a dne [datum] Krajské správě a údržbě silnic částku [částka] za poškozené dopravní zrcadlo (pojistná událost [číslo]). Protože žalovaný způsobil výše uvedeným subjektům škodu v příčinné souvislosti s tím, že neohlásil dopravní nehodu, opustil místo dopravní nehody a řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, vznikl žalobkyni nárok na náhradu toho, co plnila. Žalovaný i přes výzvy žalobkyně na dlužnou částku ničeho neuhradil. 3. Při úvaze o mezinárodní příslušnosti vycházel z čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, protože jde o věc s cizím prvkem. Hmotněprávně postupoval v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dále dle § 629 odst. 1 a 2 a násl., § [číslo] a násl., § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a § 1970 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Uzavřel, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu vyplaceného pojistného spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené předžalobní výzvou k plnění. Vznesenou námitku promlčení neshledal důvodnou. Žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t., realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., paušální náhrady výdajů ve výši [částka] podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 5. Žalobkyně podala proti rozsudku, pouze proti výroku II. o nákladech řízení, odvolání s návrhem na jeho změnu tak, aby jí byla z tohoto titulu přiznána částka [částka]. Nesouhlasila se snížením náhrady nákladů za jednotlivý úkon aplikací § 14b odst. 1 a. t. místo postupu dle § 7 a. t. V tomto řízení vymáhanou pohledávku nelze zahrnout pod dikci § 14b odst. 1 a. t. Byť nepřevyšuje [částka], nejde o návrh podávaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Regresní nároky nelze podřadit pod nejjednodušší nároky, jimiž jsou např. nezaplacené pojistné či jízdné dopravních podniků. Zdůraznila rozmanitost regresních nároků včetně různých právních kvalifikací a toho, že je původním věřitelem. Jakákoli forma krácení nákladů řízení proto není na místě, poukázala na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 19 Co 2945/2012, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 27 Co 187/2014, usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Co 544/2014 či Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 44 Co 18/2020. Požadovaná výše náhrady sestává z pěti úkonů právní služby ve výši [částka] spolu s pěti paušálními náhradami, 21 % DPH a náhradou za soudní poplatek. 6. K odvolání žalobkyně se vyjádřil žalovaný s návrhem na odmítnutí odvolání, případně potvrzení výroku o nákladech řízení. V prvé řadě uvedl, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni náklady v nesprávné výši, protože on žádnou mimosoudní výzvu na adresu trvalého pobytu ([adresa], Slovenská republika) neobdržel. Vyjádřil názor, že žalobkyně nemůže navyšovat výši uplatněných nákladů řízení a měnit svůj původní návrh na přiznání nákladů řízení. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení), splňuje náležitosti plynoucí z § 205 o. s. ř., přezkoumal postupem podle § 212, § 212a o. s. ř. správnost napadeného rozsudku v rozsahu dle podaného odvolání, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 8. Jak správně uvedla žalobkyně v odvolání, jednou z kumulativních podmínek aplikace snížené výše náhrady dle § 14b odst. 1 a. t. je mimo jiné to, že řízení bylo zahájeno návrhem, uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a tato podmínka v dané věci splněna není. Byť soud prvního stupně své závěry o aplikaci § 14b a. t. nezdůvodnil, je třeba říci, že v řízení nejde ani o pohledávku ze smlouvy o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, či o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/2011, kdy se jednotlivé žaloby liší jen v údajích o žalovaných a žalované částce. V dané věci jde o regresní spor, vycházející z náhrady škody, který nelze charakterizovat jako jednoduchý či bagatelní, a žalobkyně se v něm domáhá úhrady částek, které za žalovaného vyplatila z titulu pojistné smlouvy dle zák. č. 168/1999 Sb. a toho, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, opustil místo dopravní nehody, řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a způsobil škodu, kterou za něj žalobkyně uhradila. V důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na náhradu toho, co plnila. 9. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že při rozhodování o nákladech řízení v dané věci je třeba postupovat nikoli dle § 14b a. t., ale § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a. t., a přisvědčil tak žalobkyni. 10. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. má žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. 11. Pokud se týká žalovaným namítaného počtu úkonů právní služby, předžalobní výzvu ze dne [datum] žalobkyně žalovanému zaslala na adresu [adresa], kde však měl žalovaný nahlášen trvalý pobyt pouze v období od [datum] do [datum], jak je zřejmé z výpisu evidence obyvatel na č. l. 24 spisu. Ani za situace, kdy v době doručení výzvy byl od [datum] do [datum] trvale hlášen na adrese [adresa], nelze žalovanému přisvědčit v jeho námitce, týkající se počtu úkonů, protože jak shora uvedeno, žalobkyni nebyla jiná adresa žalovaného známa a výzvu doručovala na poslední známou adresu. Žalobkyni tak za právní zastoupení náleží odměna za pět úkonů právní služby, protože i zaslání upomínky v této věci je účelně vynaložený náklad. Žalobkyně tak má právo na odměnu za pět úkonů, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby, replika k vyjádření žalovaného a účast na jednání soudu prvního stupně po [částka], spolu s náhradou hotových výdajů za pět úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. a náhradou za 21 % DPH v částce [částka] podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Spolu se soudním poplatkem – [částka] tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. 12. Odvolací soud proto postupoval dle § 221a o. s. ř. a změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o nákladech řízení pouze v jeho výši, jinak jej v tomto výroku potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen (§ 206 odst. 3 o. s. ř.). 13. K ostatním námitkám žalovaného uvedených v odvolání odvolací soud uvádí, že v prvé řadě nebyly splněny podmínky pro odmítnutí odvolání, a dále žalobkyně své nároky na náhradu nákladů řízení v jeho průběhu nijak nenavyšovala, protože od počátku požadovala odměnu za jeden úkon ve výši [částka]. 14. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z § 1