39 CO 363/2022-122 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Současně vyslovil, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně se domáhala po žalované žalobou ze dne [datum] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] – [stát. instituce] došlo dne [datum] k uzavření tří smluv o dílo na plnění veřejné zakázky s názvem„ [ulice] aplikace vápnitého dolomitu nad lesními porosty v imisemi poškozených oblastech [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]) v letech [rok] - [rok]“. Následně došlo dne [datum] mezi ní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem k uzavření smlouvy, na jejímž základě se podílela na plnění smluv o dílo jako subdodavatel. Za provedené práce vystavila faktury v celkové výši [částka], které byly splatné již v roce [rok] a byly oboustranně odsouhlasené. V této souvislosti však evidovala platby žalované ve výši pouze [částka], které nebyly opatřeny žádným variabilním symbolem. Byla informována, že ze strany [stát. instituce] došlo vůči žalované k uplatnění požadavku na ponížení ceny díla za provedené práce ve všech třech lokalitách, a to o částku [částka]. Žalovaná z tohoto důvodu požadovala ponížení fakturace rovněž po její osobě. Uvedla, že nárok [stát. instituce] vůči žalované na ponížení ceny díla je sporný, stejně jako nárok žalované vůči její osobě na ponížení fakturace. Z důvodu opatrnosti se však rozhodla, že až do okamžiku vyřešení spornosti ponížení ceny díla bude po žalované požadovat úhradu pouze části vystavených faktur tak, že po započtení úhrad žalované v celkové výši [částka] se jedná o úhradu zbylé části faktury [číslo] ze dne [datum], která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení, dále faktury [číslo] ze dne [datum], která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení a faktury [číslo] která se stala splatnou dne [datum], přičemž zbývá uhradit jistinu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. K námitce započtení žalované uvedla, že žaloba je koncipována tak, že (byť s ponížením ceny díla ze strany ministerstva nesouhlasí) tuto částku od zbývající dlužné částky [částka] odečítá, výsledkem je právě žalovaná částka [částka]. Pohledávka, kterou žalovaná uplatňuje k započtení, je potom nejen sporná, ale i nejistá. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nepopírala uzavření smluv, provedení prací ze strany žalobkyně, jejich vzájemné odsouhlasení a ani fakturaci. Potvrdila, že na vyúčtovanou částku [částka] zaplatila v žalobkyní uvedených termínech pouze [částka]. Nesporovala ani, že jí zbývá k zaplacení částka [částka], nicméně k započtení namítla svou pohledávku ve vztahu k žalobkyni ve výši [částka], což je částka odpovídající snížení ceny plnění ze strany ministerstva. 4. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná uzavřela s [stát. instituce] celkem tři smlouvy o dílo dne [datum] týkající se plnění veřejné zakázky. Následně byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o provedení leteckých prací ze dne [datum]. Za provedené práce v roce [rok] žalobkyně žalované vyúčtovala celkem [částka]. Konkretizované faktury byly vystaveny po vzájemném odsouhlasení obou smluvních stran. Žalovaná poté zaplatila žalobkyni částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně ponížila svůj požadavek na zaplacení celkové fakturované částky [částka] o částku [částka], což je částka, o kterou [stát. instituce] snížilo platby dle uzavřených smluv žalované. Jelikož žalovaná plnila platby bez určení, na kterou vystavenou fakturu plní, žalobkyně tyto platby započetla na příslušenství pohledávky a poté na nejstarší dlužné faktury tak, že plnění požadovala v rozsahu zbylé části faktury [číslo] ve výši [částka], faktury [číslo] ve výši [částka] a zbývající části faktury [číslo] ve výši [částka]. 5. V průběhu řízení žalovaná namítla započtení své pohledávky ve výši [částka]. [jméno] k výzvě soudu prvního stupně upřesnila tak, že jde o součet jednotlivých snížení cen ze strany ministerstva za údajné nesplnění jejích povinností vůči konečnému objednateli, tedy ministerstvu. Soud prvního stupně v této souvislosti konstatoval, že se touto námitkou nezabýval, neboť se jednalo o pohledávku neurčitou a zjevně nejistou, která kromě toho směřuje proti nároku, který žalobou ani nebyl uplatněn. 6. S odkazem na ust. [ustanovení pr. předpisu] soud prvního stupně shrnul, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o provedení leteckých prací, kterou lze podřadit pod smlouvu o dílo. Žalobkyně sjednané práce provedla, což žalovaná odsouhlasila, vyúčtovanou (rovněž odsouhlasenou) částku však žalovaná zaplatila pouze částečně. Jedná se o 6 plateb, z nichž prvé 3 byly po [částka], další ve výši [částka] a zbývající 2 po [částka]. Protože na platbách chybělo určení, na jakou fakturu se platí, započetla žalobkyně platby na příslušenství a na nejstarší splatné faktury, přičemž již předtím částečně snížila požadovanou částku. Výsledkem je tak mezi účastníky nesporovaná částka [částka], kterou soud prvního stupně žalobkyni přiznal, a to včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek podle ust. [ustanovení pr. předpisu], ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých zbývajících faktur. 7. Soud prvního stupně dále uvedl, že pohledávka žalované směřující k započtení částky [částka] na nárok žalobkyně byla započítávána jednak na pohledávku již z tohoto důvodu částečně poníženou a byla rovněž nejistá a neurčitá, a proto není způsobilá k započtení. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud prvního stupně uzavřel, že jelikož údajná pohledávka žalované neplyne přímo ze smlouvy o provedení leteckých prací, ani z žádného důkazu svědčícího o vztazích mezi účastníky a jedná se o sporný nárok třetí osoby vůči žalované, který ona poté přenáší do vztahu mezi účastníky, jde o pohledávku naprosto nejistou a neurčitou, kterou se z těchto důvodů nezabýval. 8. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, že žalobkyně byla v této fázi řízení zcela úspěšná. 9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Rekapitulovala, že dne [datum] ve smyslu ust. § 98 o. s. ř. uplatnila proti žalobkyni k započtení svou pohledávku ve výši [částka]. Jednalo se o pohledávku na náhradu sankcí uplatněných konečným objednatelem, kterou je jí žalobkyně povinna zaplatit podle čl. II smlouvy o provedení leteckých prací uzavřené mezi účastnicemi řízení dne [datum]. Podotkla, že dne [datum] doručila soudu prvního stupně podání, kterým doplnila svá skutková tvrzení prezentovaná v námitce započtení spolu s označením důkazů k prokázání jednotlivých dílčích tvrzení. V kontextu s uvedeným zdůraznila, že soud prvního stupně se zmiňovanou námitkou započtení nezabýval, kdy neprovedl ani jí navrhované důkazy. Podle jejího názoru soud prvního stupně ohledně zmiňované námitky započtení postupoval nesprávně s tím, že uplatněná pohledávka neplyne přímo ze smlouvy o provedení leteckých prací. Tento závěr je v hrubém rozporu s čl. II smlouvy, kde se v posledním nečíslovaném odstavci kromě jiného říká:„ Případné sankce za částečné neplnění povinností vůči konečnému objednateli nese ta smluvní strana, která je způsobila.“ Dovozovala, že soud prvního stupně by zřejmě býval musel věcně projednat námitku započtení i tehdy, kdyby namítaná pohledávka nevyplývala z téže smlouvy, která je právním důvodem žalobkyní uplatněného nároku. Uzavřela, že soud se nemůže vyhnout věcnému posouzení námitky započtení,„ ať už bude jakkoliv obtížné rozklíčovat, zda je nebo není po skutkové stránce důvodná“ (srov.: [anonymizováno], [jméno]. Možnosti prokazování tzv. obstrukční námitky započtení. Soudní rozhledy 4/ [rok], s. 112). Konstatovala, že není pravdou, že námitka započtení směřovala proti nároku, který žalobou ani nebyl uplatněn. Žalobkyně měla vůči ní v době podání žaloby pohledávku na zaplacení ceny prací dle smlouvy o provedení leteckých prací ze dne [datum] v celkové výši [částka], kdy žalobou uplatnila pouze část této pohledávky ve výši [částka]. Skutečnost, že žalobkyně od své pohledávky„ odečetla“ snížení ceny, které vůči její osobě uplatnilo [stát. instituce], a v předmětném řízení požadovala pouze zaplacení rozdílu, je z právního hlediska zcela bez významu. Mezi účastníky nedošlo k žádnému právnímu jednání, které by způsobilo zánik té části pohl