55 CO 183/2022-263 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o [částka] spolu s příslušenstvím (výrok I.), řízení částečně zastavil ohledně příslušenství z částky [částka] ve výši 8 % ročně za dobu od [datum] do [datum] včetně (výrok II.), výrokem III. zastavil řízení o vydání [číslo] kusů poukázek v nominální hodnotě každé poukázky [částka] vydaných [právnická osoba] pass [právnická osoba], pod tam uvedenými sériovými čísly, a výrokem IV. žalobkyni uložil žalované zaplatit na náhradu nákladů řízení [částka]. 2. Podle odůvodnění se žalobkyně proti žalované domáhala vydání 7 100 ks poukázek o nominální hodnotě každé poukázky [částka], eventuálně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba], na základě které jí byly dodávány poukázky sloužící k úhradě benefitů pro zaměstnance. V lednu 2015 byla učiněna objednávka u [právnická osoba] [číslo] o nominální hodnotě [částka], avšak poukázky (stravenky) nebyly doručeny žalobkyni, ale žalované, která je převzala [datum]. Za toto žalovaná žalobkyni neposkytla žádné protiplnění, čímž došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že již od roku [rok] odebírá pro své zaměstnance poukázky sloužící k úhradě benefitů od společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) na základě rámcové smlouvy dle jednotlivých objednávek žalovanou učiněných. První rámcová smlouva byla uzavřena [datum] na rozsah [číslo] kusů stravenek a plnění bylo sjednáno ve výši [částka] bez DPH + 12 % cena za zprostředkování. Na základě tohoto [právnická osoba] s. r. o. [datum] žalované vystavila fakturu – daňový doklad [číslo] na částku 830 811, [částka] ([částka] bez DPH za stravenky, poplatek za zprostředkování [částka] bez DPH a [částka] jako poplatek za dopravu). Žalovaná fakturu, která byla splatná [datum], uhradila dne [datum] v celkové částce [částka] a dne [datum] převzala ve svém sídle celkem [číslo] ks stravenek v nominální hodnotě [částka] za jednu. 3. Mezi účastnicemi nebylo sporným, že nikdy nebyly vzájemně v žádném smluvním vztahu. 4. Na základě provedeného dokazování vyšel soud ze zjištěného skutkového stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl uzavřen jakýkoliv smluvní vztah. Smlouva ze dne [datum], uzavřená mezi žalobkyní a [právnická osoba] Pass, na dodání stravenek, byla pouze pro zaměstnance žalobkyně, nemohly sloužit ke zprostředkování; žalovaná měla uzavřenou rámcovou smlouvou ze dne [datum] týkající se poskytnutí stravenek se společností [právnická osoba], dříve [právnická osoba] Na základě této rámcové smlouvy jí byly dodány stravenky v počtu [číslo] ks po [částka] nominální hodnoty dne [datum]. Na dodání stravenek žalovaná měla uzavřenou smlouvu s jiným subjektem, než měla žalobkyně, a dle uzavřené smlouvy jí bylo řádně plněno, tedy žalovaná převzala na základě této smlouvy [číslo] ks stravenek. Převzetím stravenek jednala v dobré víře, která nemohla být žalobními tvrzeními zpochybněna, a nevyplynulo to ani z provedených důkazů. I kdyby mělo dojít k záměně stravenek ze strany třetích osob, nemůže toto jít k tíži žalované, která přebírala stravenky bez označení konkrétního uživatele, tyto v dobré víře převzala po dodání na základě smluvního vztahu se svým dodavatelem, odlišným od dodavatele žalobkyně, nemohlo tak na její straně dojít k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. V řízení bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], předala dne [datum] stravenky zabalené do bezpečnostního obalu a opatřené bezpečnostní pečetí posádce bezpečnostní agentury, která je smluvním partnerem pro doručování zásilek a zásilka byla opatřena štítkem s adresou doručení Partners, [obec a číslo], [ulice a číslo], kontaktní osoba [příjmení]. Společnosti Sodexo nebylo známo, komu byla zásilka fyzicky předána, žádnou stížnost či reklamaci ke způsobu doručení ze strany klienta – žalobkyně [příjmení]. 5. Z uvedeného důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 6. Na základě zpětvzetí učiněného žalobkyní soud řízení částečně zastavil výroky II. a III., když výrokem II. rozhodl částečně o zastavení řízení týkajícího se příslušenství nad rámec duplicitní žaloby. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle procesního úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tuto přiznal procesně úspěšné žalované. 8. Proti rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. V jeho následném odůvodnění soudu vytýkala nesprávné hodnocení rozhodných skutečností, neboť soud žalobu zamítl de facto s odůvodněním, že žalovaný platil úplně jinému subjektu – [právnická osoba] s. r. o. za stravenky, které byly ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že již před soudem prvního stupně zdůrazňovala, že jestliže učinila objednávku stravenek v nominální hodnotě [částka], ale tyto nikdy neobdržela, a byly dodány zcela odlišnému subjektu – žalované, je nerozhodné, zda žalovaná měla jakýkoliv vztah se [právnická osoba] s. r. o., neboť žalovaná neobdržela jakékoliv stravenky od této společnosti, ale od žalobkyně. Tuto skutečnost žalovaná nemůže vyvrátit. Pokud žalovaná přijala od [právnická osoba] s. r. o. jakékoliv plnění na základě uzavřené rámcové smlouvy ze dne [datum], muselo se to stát tak do [datum], a tento smluvní vztah nemá s přijetím stravenek žalobkyně dne [datum] nic společného. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání a jeho následnému odůvodnění vyvracela argumentaci tam uvedenou. Soud prvního stupně nerozhodl na základě úvahy, kterou tvrdí žalobkyně. Soud uzavřel, že žalovaná stravenky odebrala na základě dlouhodobého smluvního vztahu v rámci, kterého za ně uhradila sjednanou cenu a nejedná se tedy u ní o bezdůvodné obohacení, neboť právní důvod existoval. Na její straně nedošlo k žádnému obohacení, natož pak bezdůvodnému, když za objednané stravenky řádně zaplatila svému smluvnímu dodavateli, od kterého pak odebírala, stravenky stejným způsobem v dalších letech. Nadto na uvedený skutkový stav dopadá ustanovení § 1109 odst. 1 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb. o nabytí věci nezapsané ve veřejném seznamu od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Žalobkyně namítá ve svém odvolání neúplné zjištění skutkového stavu a neprovedení navržených důkazů, v odvolání však neoznačil žádné neprovedené důkazy, proto se k tomuto žalovaná relevantně vyjádřit nemůže. Za nejdůležitější pak označila tvrzení žalobkyně, že smlouvou založený právní vztah s třetí osobou nemá vliv na to, zda se obohatila na úkor žalobkyně. Poukázala na § 2991 občanského zákoníku, kdy takové obohacení spočívá zejména v situaci, kdy někdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Nesouhlasila tedy se žalobkyní, že platný smluvní vztah s třetí osobou vylučuje bezdůvodné obohacení, pokud to byla tato třetí osoba, kdo plnění poskytl, což je skutečnost, k jejímuž vyvrácení žalobkyně neoznačila žádné důkazy. Odvolací tvrzení žalobkyně jsou sama o sobě vnitřně rozporná. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu vymezeném odvoláním, včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným. 11. Odvoláním nebyly napadené výroky o zastavení řízení II. a III., které tak samostatně nabyly právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), nebyly tak předmětem přezkumu odvolacím soudem. 12. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu vzhledem k tomu, co účastníci řízení uvedli a co vyšlo provedeným dokazováním najevo. Mezi účastnicemi nebylo sporným, že mezi nimi neexistoval žádný smluvní vztah. Soud provedeným dokazováním zjistil prokázání tvrzení žalobkyně, že tato byla ve smluvním vztahu týkající se odebírání poukázek pro benefity svých zaměstnanců se společností [právnická osoba], od které měla v lednu 2015 na základě smlouvy dostat [číslo] ks stravenek v nominální hodnotě [částka] každá. Stejně tak v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla ve smluvním vztahu od [datum] se společností tehdy [právnická osoba], od které [datum] měla převzít stejný počet, tj. [číslo] ks poukázek pro benefity zaměstnanců v nominální hodnotě [částka] za každou, vystavenou fakturu na dodání těchto stravenek, včetně platby za zprostředkování a poštovné zaplatila [datum]. V řízení rovněž bylo prokázáno, že smluvní partner žalobkyně (ani doručující firma), tedy společnost [právnická osoba] neevidovala, že by jí smluvní partnerka, tedy žalobkyně, reklamovala nedodání stravenek v této hodnotě na základě uzavřené smlouvy. Ostatně ani žalobkyně (s podivem) netvrdila, že by nedodání stravenek od své smluvní partnerky se nadále dožadovala, nedodání tedy nebylo žádným způsobem reklamováno po dobu tří let, kdy byla podána žaloba. Oproti tomu bez dalšího se domáhala vydání, resp. zaplacení odpovídající částky po žalované z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v první řadě byla ve smluvním vztahu se společností [právnická osoba], pokud tedy