55 CO 66/2022-374 — Městský soud v Praze

1. Právní předchůdkyně žalobkyně podala včasné odvolání do rozsudku, kterým soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím a uložil jí zaplatit žalované náklady řízení [částka] (a rozhodl o vrácení záloh na svědečné a tlumočné). 2. Namítala především, že soud dospěl k nesprávnému závěru, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně ústní smlouvu o zvýšení cen odebírané nafty. Žalovaná především [datum] a do doby koncentrace tvrdila, že taková dohoda byla uzavřena s tehdejší žalobkyní ([právnická osoba]), tedy nikoli s [právnická osoba] Závěr o uzavření smlouvy s posledně jmenovanou pak soud učinil na základě výpovědí svědků, z nichž některé ([příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]) vyslechl, ačkoli takový důkaz byl navržen až po uplynutí koncentrační lhůty. Zejména jde o výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Prováděl také důkaz fakturami, které nebyly součástí spisu, rovněž v rozporu se zásadou koncentrace. Neprovedl naopak výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] navržených žalobkyní, aniž by to odůvodnil. Navrhla doplnit dokazování výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení] ke zpochybnění výpovědi svědkyně [příjmení] a doplnění výslechu svědka [příjmení] (ze stejného důvodu). Z výpovědí svědků, které podrobně rozebrala, nelze mít za prokázané, že by taková dohoda byla uzavřena. V tomto poukázala zejména na výpověď svědka [příjmení] a na skutečnost, že písemný dodatek o ceně nafty byl sjednán až [datum]. Provedení námitky započtení údajné pohledávky za vyšší cenu odebrané nafty při prvním jednání svědčí též o tom, že pohledávka žalobkyně z titulu vyšších cen za naftu existovala – jinak by tu žádné bezdůvodné obohacení žalované nemohlo vzniknout. 3. Soud neučinil žádné zjištění o tom, kdy, kým, za jakých okolností a z jakého titulu měla být ústní smlouva uzavřena, ačkoli judikatura k obchodnímu zákoníku je relativně striktní. Stejně tak obsah smlouvy – způsob tvoření pohyblivé ceny- zjištěn nebyl. Svědek [příjmení] označený jako osoba jednající tehdy za [právnická osoba] uzavření dohody popřel a osoba jednající údajně za žalovanou – svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] – nebyl vyslechnut. Údaje o něm ostatně žalovaná uvedla až po koncentraci a výslech nenavrhla. Výpovědi svědků ani další důkazy soud I. stupně náležitě nezhodnotil a nevypořádal se ani s námitkami žalobkyně a jejími tvrzeními. V důsledku toho je rozsudek nepřezkoumatelný. 4. Pokud jde o promlčení dovolání se relativní neplatnosti ústní dohody, soud nesprávně stanovil počátek této lhůty. Ta počíná ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Žalobkyně nevěděla (ani nemohla vědět), že žalovaná bude takovou dohodou argumentovat a dozvěděla se o tom až při jednání [datum]. Poté námitku ihned z opatrnosti vznesla. Žalobkyně ostatně tvrdila již v žalobě, že žalovaná účtovala jejímu předchůdci neoprávněně navýšené ceny pohonných hmot a následně tyto jednostranně započítávala proti závazku za provedenou přepravu a další služby. Domáhá se vydání bezdůvodného obohacení vzniklého bez právního důvodu, kdy dohoda o zvýšení ceny odebíraných pohonných hmot nebyla uzavřena, žalovaná faktury za ně neplatila a neobdržela plnou cenu za provedenou přepravu a další služby v důsledku jednostranného započítávání pohledávek za pohonné hmoty žalovanou, ačkoli s tím nesouhlasila. 5. Navrhla rozsudek zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Žalovaná navrhla rozsudek jako správný potvrdit. Poukázala na svá vyjádření v průběhu řízení, zejména na okolnost, že žalobkyně v žalobě uplatnila jiný nárok (na vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého tím, že její předchůdkyně uhradila žalovanou částku jako rozdíl mezi původní a nově sjednanou cenou odebrané nafty) přičemž soud rozhodl o pozdějším nároku, aniž by byla připuštěna změna žaloby. 7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek dle §§ 212, 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. 8. Zabýval se nejprve námitkou žalované ohledně toho, že soud I. stupně rozhodl o jiném nároku, než který byl žalobou uplatněn. Předchůdkyně žalobkyně skutečně uplatnila v žalobě stejný požadavek, jako ten, o kterém soud rozhodl, ovšem na základě jiného skutkového tvrzení. Původně tvrdila, že žalované uhradila v předmětném období (od [datum] do [datum]) žalovanou částku jakožto rozdíl mezi fakturovanou cenou odebrané nafty a cenou sjednanou ve smlouvě, aniž by k tomu byl právní důvod, tedy jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V podání na č. l. 91 však uvedla, že faktury ve výši žalované částky neuhradila a že o uvedenou částku jí bylo ze strany žalované zkráceno plnění za provedenou přepravu započtením pohledávek z uvedených faktur. 9. Jde o skutkovou změnu žaloby, o které měl soud rozhodnut. Judikatura dovodila, že jestliže soud o změně žaloby nerozhodne a rozhodne následně o změněné žalobě, jde o vadu řízení. Takováto vada však nemusí mít vždy vliv na správnost rozhodnutí, pokud soud žalobu ve změněném rozsahu projednal. Obdobné závěry zaujal Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 71/2001 publikovaném v časopise Soudní judikatura pod [číslo] ročník [rok]. Jakkoli v daném rozhodnutí šlo o jiný typ sporu, závěry v něm uvedené lze zobecnit a použít i v tomto případě. V tomto řízení se od uplatnění uvedené skutkové změny žaloby dále jednalo o žalobě takto změněné, oběma stranám to bylo zřejmé a mohly plně uplatnit svou argumentaci, tudíž ani zde neměla uvedená vada vliv na správnost rozhodnutí. 10. Odvolací soud neakceptoval ani námitku žalobkyně, že žalovaná v době do účinků koncentrace tvrdila, že ústní dohoda o navýšení cen nafty v daném období byla uzavřena se žalobkyní (namísto její právní předchůdkyně). V tomto směru šlo pouze o jistou výrazovou zkratku (používanou ostatně i žalobkyní) jíž byla míněna samozřejmě právní předchůdkyně žalobkyně. Původní žalobkyně samozřejmě nemohla uzavřít takovou dohodu v r. 2012, neboť nebyla stranou předmětného závazkového vztahu. 11. Oběma stranám bylo po změně žaloby, avizované již na č. l. 58 a najisto uvedené ještě před uplynutím koncentrační lhůty (č. l. 456-459) a zopakované k výzvě soudu na č. l. 538-541 a [číslo] zřejmé, na jakém skutkovém základě žalobce uplatňuje svůj nárok, k tomu bylo vedeno dokazování a strana žalovaná argumentovala. Za této situace tedy nutno dovodit, že soud změněnou žalobu projednal při zachování všech procesních práv protistrany. Nejde tedy o vadu, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. 12. Důvodnou není ani námitka, že soud nepřípustně čerpal z důkazů navržených až po vzniku účinků koncentrace řízení. Týká se výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Návrh na výslech svědka [příjmení] učinila žalovaná ve vyjádření ještě před prvním jednáním. Návrh na výslech svědka [příjmení] učinila po prvním jednání v době běžící koncentrační lhůty, stejně tak u svědkyně [příjmení]. Po jejím uplynutí byl navržen výslech svědka [příjmení]. Ani zde se však nepřípustnost takového důkazu neuplatní, jelikož byla naplněna výjimka uvedená v ust. § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř. 13. V době, kdy soud I. stupně učinil úkon ke koncentraci řízení, totiž nemohl mít tvrzenou ústní dohodu o navýšení cen nafty za prokázanou. Měl proto o tom poučit žalovanou a vyzvat ji k označení důkazů k tomuto tvrzení. Jelikož tak neučinil, uplatní se výjimka z pravidla uvedené v ust. § 118b o. s. ř., tudíž nepoučený účastník může navrhovat důkazy k takovému tvrzení i nadále. Obdobně to platí o důkazech fakturami. 14. Výpověď svědka [příjmení] žádné zjištění ohledně sporné otázky nepřinesla, svědek [příjmení] není v rozsudku uveden. Svědci [příjmení] a ing. [příjmení] byli soudem vyslechnuti za účasti zástupce žalobkyně. Návrh na doplnění dokazování opakováním jejich výslechu odvolací soud ve spise nenalezl a v odvolacím řízení není přípustný, když mohl a měl být vznesen již před soudem I. stupně. Svědkyně [příjmení] byla navržena žalovanou, tudíž neprovedení jejího výslechu nemůže jít k tíži odvolatelky. 15. Návrh na výslech svědka [příjmení] učinila žalobkyně až při závěrečném jednání, aniž by blíže upřesnila, jaké z jejích tvrzení by měla výpověď prokazovat (bylo uvedeno pouze to, že se měl zabývat naftou a mohl by se vyjádřit k tvrzené dohodě). Prokázání tvrzení o dohodě ovšem bylo na straně žalované. Návrh byl kromě toho učiněn daleko po uplynutí koncentrační lhůty. 16. Neprovedení dalších důkazů soud v bodu 45. odůvodnil, byť jen povšechně. 17. Soud I. stupně provedl ve věci poměrně rozsáhlé dokazování a podle názoru odvolacího soudu je také řádně zhodnotil a zjistil z něj rozhodné skutečnosti správně a rozsahu dostatečném pro rozhodnutí. Jde především o otázku, zda bylo prokázáno uzavření ústní dohody mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně o tom, že v období od [datum] do [datum] byla písemná smlouva mezi stranami změněna tak, že opravňovala žalovanou fakturovat a požadovat vyšší jednotkovou cenu nafty, než v původní písemné smlouvě. Soud po zhodnocení provedeného dokazování uzavřel, že má tvrzenou dohodu za prokázan