68 CO 341/2022-188 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud I. stupně zastavil řízení o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 6 C 353/2020 - 121 (výrok I), a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). 2. Své rozhodnutí opřel o § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), neboť žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila soudní poplatek za odvolání proti výše uvedenému rozsudku, jímž byla zavázána k úhradě částky [částka] a náhradě nákladů řízení žalobkyně ve výši [částka]. Žalovaná byla k zaplacení soudního poplatku ve výši [částka] (dle položky 22 bod 1 písm. a/ ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a/ Sazebníku soudních poplatků) vyzvána usnesením ze dne 2. 8. 2022, č. j. 6 C 353/2020 - 148, a to ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. Současně byla poučena, že nebude-li poplatek v této lhůtě zaplacen, soud I. stupně řízení zastaví, a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo žalované prostřednictvím jejího advokáta doručeno dne [datum]. Žalovaná poplatek zaplatila až dne [datum], tj. jeden den po uplynutí stanovené lhůty. Za této situace nebylo lze postupovat jinak, než odvolací řízení v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“) ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná sice zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno, avšak žalobkyni v něm žádné náklady nevznikly. 3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že soudní poplatek uhradila prostřednictvím bezhotovostního příkazu ve své bance, a to na základě platebního příkazu ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba], dne [datum]. Provedenou platbu dokládá potvrzení banky vystavené dne [datum]. Platba byla provedena v režimu okamžité platby, kdy připsání na účet majitele (adresáta) je provedeno v reálném čase, a nikoliv až následující pracovní den. K tomu žalovaná odkázala na popis systému CERTIS na webových stránkách [obec] národní banky a rovněž na seznam účastníků okamžitých plateb vydaný Českou národní bankou a platný ke dni [datum], v němž je uvedena rovněž banka žalované ([právnická osoba]). Žalovaná je přesvědčena, že nemůže jít k její tíži, v jakém čase a jakým způsobem jsou vypořádány přikázané částky v mezibankovním bezhotovostním platebním styku, když z výše uvedeného vyplývá, že platby jsou prováděny okamžitě, v reálném čase, a žalovaná tak byla v dobré víře, že úhrada soudního poplatku proběhla včas, a nikoliv po lhůtě, jak dovodil soud I. stupně. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že je má za nedůvodné, a navrhla, aby napadené usnesení soudu I. stupně bylo jako věcně správné potvrzeno a byla jí přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Zdůraznila, že rozhodující pro posouzení včasnosti zaplacení soudního poplatku není datum, kdy byl dán příkaz k jeho úhradě v bance, nýbrž výhradně datum, kdy byla platba připsána na bankovní účet soudu. Tzv. okamžité platby sice umožňují převádět peníze ihned, tento systém ale funguje výlučně mezi těmi bankami, které jej podporují. [ulice] národní banka, u které má účet soud I. stupně, účastníkem systému okamžitých plateb není. Lhůtu pro zaplacení soudního poplatku, kterou žalovaná v důsledku své liknavosti zmeškala, nelze prolomit, a žalovaná v tomto ohledu nemůže od soudu očekávat žádné procesní úlevy. 5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), a aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Soud I. stupně správně posoudil, že žalovaná zmeškala lhůtu k zaplacení soudního poplatku za odvolání, která jí byla stanovena v usnesení ze dne 2. 8. 2022, č. j. 6 C 353/2020 - 148, jímž byla k jeho úhradě vyzvána. Toto usnesení, jak patrno z obsahu spisu soudu I. stupně, bylo žalované, resp. jejímu advokátu doručeno dne [datum], poslední den patnáctidenní lhůty k zaplacení poplatku proto připadl na středu [datum]. Dle výpisu z účtu Obvodního soudu pro Prahu 6, vedeného u [obec] národní banky, však byla tato platba na účet soudu připsána až dne [datum] (viz záznam na č. l. 149 spisu). 7. Otázku, kdy (jakým okamžikem) je splněna poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu, zákon o soudních poplatcích ani občanský soudní řád výslovně neupravují. Východiskem pro zodpovězení této otázky je § 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, podle něhož se při správě placení poplatků postupuje podle daňového řádu, pokud nestanoví tento zákon jinak. Podle § 166 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, za den platby se považuje u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, v posuzované věci Obvodního soudu pro Prahu 2. Tento závěr, totiž že za datum úhrady soudního poplatku je při bezhotovostní platbě považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby, je zcela konzistentně zastáván v judikatuře Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a rovněž Ústavního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2635/2016 či sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2865/15 či rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 37/2018). 8. Z toho, že banka ([právnická osoba]), u níž žalobkyně dne [datum] zadala pokyn k úhradě soudního poplatku, je účastníkem systému CERTIS a poskytuje službu tzv. okamžitých plateb, jak je dokládáno seznamem těchto účastníků vedených Českou národní bankou (viz č. l. 172 spisu), nijak nevylývá, že by tzv. okamžité platby umožňoval i účet soudu pro úhradu soudních poplatků vedený u [obec] národní banky (ta pouze zajišťuje provoz infastruktury pro okamžité platby v rámci CERTIS, a to na základě § 2 odst. 2 písm. c/ a f/ ve spojení s § 38 zákona č. 6/1993 Sb. ([webová adresa]). Výpis z tohoto účtu naopak jasně dokládá, že k připsání platby došlo až dne [datum]. Opožděná úhrada soudního poplatku tak jde pouze k tíži žalované, jíž nic nebránilo, aby svou poplatkovou povinnost řádně splnila již při jejím vzniku, tj. při podání odvolání dne [datum] (viz § 4 odst. 1 písm. b/ zákona o soudních poplatcích), anebo pak ve stanovené dodatečné lhůtě (§ 9 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích), tj. tak, aby se platba poplatku na účtu soudu projevila nejpozději dne [datum]. Pokud ale žalovaná k zadání pokynu k provedení platby přistoupila až v poslední den této dodatečné lhůty - která je určitým "bonusem" pro zmírnění tvrdosti, zejména pro účastníky soudního řízení neznalé práva, mezi něž ovšem nelze řadit žalovanou, která je v tomto řízení zastoupena právním profesionálem - je třeba opožděnou úhradu soudního poplatku přičítat této její pasivitě (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1256/22). 9. Lze uzavřít, že soud I. stupně nepochybil, pokud odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil, a správně rozhodl též o nákladech řízení – odvolacího vedeného ve fázi řízení před soudem I. stupně (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a contr.). Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. 10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada, která je tvořena odměnou advokáta za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (za vyjádření k odvolání proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé; § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), režijním paušálem ve výši [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). V celkovém součtu se jedná o částku [částka].