72 CO 153/2022-93 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění ze smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] o srážky rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění z pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum], o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady. Tvrdil, že účastníci si v pojistné smlouvě explicitně sjednali, že zaplacené běžné i mimořádné pojistné bude ze [anonymizováno] alokováno do žalobcem zvolených fondů. Zjistil však, že žalovaná nakládá s pojistným v rozporu se smluvními ujednáními a nealokuje [anonymizováno] zaplaceného pojistného do žalobcem určených fondů a snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. 3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala zejména, že pro to, aby jí byla soudním rozhodnutím uložena povinnost zdržet se žalobcem označeného jednání, není dán nezbytný hmotněprávní základ. 4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel zejména ze zjištění, že žalobce, jakožto pojistník a právní předchůdkyně žalované jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou bylo na dobu [anonymizováno] let sjednáno pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou [částka] a s pojistným ve výši [částka] měsíčně. Žalobce v pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při uzavření smlouvy převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ [anonymizováno]) a doplňkové pojistné podmínky ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále také jen„ [anonymizováno]) pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen. V bodě 1 čl. 1 [anonymizováno] bylo účastníky sjednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. V bodě 1 čl. 1 [anonymizováno] bylo sjednáno, že rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na [anonymizováno] a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na [anonymizována dvě slova] pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. V bodě 3 čl. 3 [anonymizováno] bylo ujednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. V bodě 3 čl. 3 [anonymizováno] bylo sjednáno, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Dopisem žalované ze dne [datum] (Informace k pojistné smlouvě) byl žalobce informován o stavu pojistné smlouvy k datu [datum], o alokaci pojistného do jím zvolených fondů a o nákladech uhrazených za rok. Právní zástupce žalobce dne [datum] adresoval žalované předžalobní výzvu s požadavkem, aby žalovaná pojistné ze [anonymizováno] alokovala do fondů a písemně se vůči žalobci zaručila, že nadále nebude provádět nesjednané srážky. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu hodnotil soud prvního stupně věc po právní stránce, aplikoval přitom s poukazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále také jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podanou žalobu považoval za žalobu zápůrčí (negatorní) s tím, že ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky je zápůrčí žaloba žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti vyplývající ze zákona nebo z právního vztahu. S ohledem na obsah žalobního návrhu uzavřel, že v daném případě nebyla podána žaloba určovací, která je podmíněna existencí naléhavého právního zájmu žalobce. Dále soud prvního stupně s poukazem na [ustanovení pr. předpisu], o pojistné smlouvě a judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že pojistné podmínky vydané pojistitelem jsou součástí pojistné smlouvy, a to i přesto, že nejsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě, jestliže s nimi byl pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. Soud prvního stupně poukázal na obsah doplňkových pojistných podmínek a uzavřel, že ze smluvního vztahu účastníků nevyplývá povinnost žalované bez dalšího [anonymizováno] běžného pojistného alokovat do žalobcem určených podílových fondů. Na základě uvedeného tedy shledal žalobou uplatněný nárok nedůvodným, a proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodoval v souladu s [ustanovení pr. předpisu]“) podle úspěchu ve sporu. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání. Namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že soud prvního stupně řádně nedostál své povinnosti racionálně, logicky a přesvědčivě zdůvodnit své rozhodnutí, když v podstatě pouze uvedl výčet právních a smluvních ustanovení, aniž by jen náznakem uvedl, co z těchto ustanovení dovozuje a jak celý skutkový [anonymizováno] právně kvalifikuje. Vytýkal soudu prvního stupně, že z odůvodnění jeho rozhodnutí není patrné, zda dotčená smluvní ujednání byla řádně sjednána a jsou platnou součástí pojistné smlouvy či nikoliv. Poukazoval, že soudem prvního stupně citovaná judikatura Nejvyššího soudu byla překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který zaujal sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy, a z něhož plyne mimo jiné závěr, že za prokazatelné seznámení s pojistnými podmínkami ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě nelze považovat údaj, že do pojistných podmínek může pojistník kdykoliv nahlédnout, či údaj o tom, že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele. Vyjádřil názor, že v dané věci srážky a náklady uvedené v dotčených smluvních ujednáních nebyly řádně včleněny do pojistných podmínek, neboť žalobce s nimi nebyl seznámen v souladu s výkladem § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě tak, jak jej zaujal Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí, a tudíž se nestaly součástí pojistné smlouvy. Dále žalobce připomněl, že součástí pojistné smlouvy se staly doplňkové pojistné podmínky, přičemž soud prvního stupně při rozhodování nezohlednil smluvní ujednání účastníků o alokaci pojistného podle pojistné smlouvy ve spojení s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek, který určuje způsob tvorby kapitálové hodnoty s vyhlašovanou technickou úrokovou mírou (bod [číslo] [anonymizováno]) a kapitálové hodnoty tvořené podílovými jednotkami vnitřního fondu (bod [číslo] [anonymizováno]). Na základě uvedeného dovodil, že dle pojistné smlouvy byla žalovaná povinna alokovat [anonymizováno] zaplaceného běžného pojistného do kapitálové hodnoty tvořené vnitřními fondy, přičemž z řízení před soudem prvního stupně vyplynulo, že tímto způsobem se zaplaceným běžným pojistným nenakládala. Vyjádřila přesvědčení, že hmotněprávní základ pro podanou negatorní žalobu byl dán zásadou pacta sunt servanda, jakož i smluvní povinností žalované jednat v souladu s bodem 2.7 doplňkových pojistných podmínek a že požadavek na zdržení se snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady je v souladu s právními předpisy. Žalobce v odvolání vyjádřil rovněž nesouhlas s akcesorickým výrokem rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Žalovaná ve vyjádření k podanému odvolání vyjádřila přesvědčení, že v dané věci není dán nezbytný hmotněprávní základ pro to, aby jí byla uložena povinnost zdržet se žalobcem navrhovaného jednání. Poukázala na to, že negatorní žaloba je žalobou na splnění povinnosti„ zdržet se“, a zdůraznila, že takovou povinnost nelze založit soudním rozhodnutím, nýbrž může být soudním rozhodnutím pouze deklarována, tzn. že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Uvedla, že pokud z pojistné smlouvy a ani z jakéhokoli souvisejícího právního předpisu nevyplývá její povinnost zdržet se strhávání poplatků, nemůže jí být taková povinnost soudem uložena. Vyjádřila názor, že pokud žalobce podal zápůrčí žalobu bez hmotněprávního základu, neměl soud prvního stupně ji