72 CO 178/2022-150 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok I). Dále uložil žalobkyni, povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaná jí dluží na nákladech za zdravotní péči poskytnutou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které jako spolujezdkyně dne [datum] utrpěly při dopravní nehodě způsobené řidičkou vozidla značky Škoda Octavia [příjmení] [příjmení] pojištěnou u žalované řadu závažných zranění, částku [částka]. 3. Ze shodných tvrzení účastnic řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení], která řídila dne [datum] vozidlo Škoda Octavia po dvanáctihodinové noční směně, způsobila dopravní nehodu (tím, že vjela do protisměru a střetla se zde s vozidlem [příjmení]) a tím způsobila svým spolujezdkyním [jméno] [příjmení] (narozené [datum]) sedící vzadu vpravo, [jméno] [příjmení] (narozené [datum]) sedící vzadu vlevo a [jméno] [příjmení] (narozené [datum]) sedící vzadu uprostřed, těžká zranění. Na jejich léčení vynaložila žalobkyně, u které byly poškozené spolujezdkyně pojištěny, částku [částka]. Žalovaná, u které bylo pojištěno vozidlo Škoda Octavia, jímž byla nehoda způsobena, však z nákladů vynaložených na léčení poškozených uhradila pouze částku [částka] (tj. 50 % z těchto nákladů) s odůvodněním, že poškozené se na rozsahu škody podílely tím, že nebyly připoutány bezpečnostními pásy. Podle znaleckého posudku vyhotoveného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., dne [datum], pod [číslo] nelze použít údaj o rychlosti 90 km/h při střetu s druhým vozidlem (uvedeném ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne [datum], který předložila žalobkyně) jako východisko pro hodnocení účinnosti bezpečnostních pásů, protože se jednalo pouze o osamocené sdělení [jméno] [příjmení]. Setrvačný relativní pohyb těžce zraněných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], pokud by použily ve vozidle přístupné samonavíjecí tříbodové bezpečnostní pásy, by při zastavení vozidla střetem byl zbržděn, čímž by namísto těžkého zranění utrpěly zranění lehké, eventuálně s přispěním nešťastné náhody zranění středně těžké. Požadavku žalobkyně na krácení zmíněného regresního nároku pouze v rozsahu 30 % žalovaná ani na výzvu nevyhověla. 4. Uvedená skutková zjištění soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů a podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Obranu žalované, že poškozené se na rozsahu škody podílely podstatnou měrou, když se nepřipoutaly bezpečnostními pásy, soud prvního stupně shledal jako opodstatněnou. Podle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] totiž právě tato skutečnost, a to zásadním způsobem, přispěla k závažnosti poranění poškozených a tím také k rozsahu nákladů, které žalobkyně na jejich léčení vynaložila. Nadto poškozené nastoupily do vozidla s řidičkou, o které věděly, že je po dvanáctihodinové noční směně unavená. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení pak odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm předně namítla, že judikatura dovolacího soudu sice dovodila míru spoluzavinění nepřipoutaného spolujezdce až 50 %, nicméně zdůraznila také to, že při stanovení konkrétní výše záleží nejen na počtu okolností, které lze poškozenému přičíst, ale především na tom, jak významným způsobem se podílely na vzniku škody a její výši. Ke stanovení spoluzavinění spolujezdce až 50 % je přistupováno tehdy, kdy spolujezdec podcenil situaci zásadním způsobem, protože za rozhodující příčinou vzniku škody je (zpravidla) považováno jednání řidiče, nikoliv jednání spolujezdce. Aplikováno na daný případ je žalovanou použité snížení regresního nároku o 50 % zjištěným okolnostem nepřiměřené. Ani postup soudu prvního stupně, který při stanovení míry spoluzavinění poškozených přirovnal vědomí o ovlivnění řidiče alkoholem s vědomím o jeho únavě, není správný, protože nelze klást rovnítko mezi vědomím spolujezdce o únavě řidiče s vědomím o jeho ovlivnění alkoholem či jinou návykovou látkou. Ve prospěch tohoto závěru svědčí (mimo jiné) skutečnost, že řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky je zákonem výslovně zakázáno (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), přičemž řízení automobilu po noční směně výslovně zakázáno není. Tomu ostatně odpovídají kontroly prováděné Policií České republiky, jimiž je zjišťováno, zda řidič požil alkohol či užil návykovou látku, nikoliv však, zda je odpočatý. Nadto žalovaná snížení regresní náhrady pro spoluzavinění poškozených v rozsahu 50 % odůvodnila pouze tím, že nebyly připoutány bezpečnostním pásem, nikoliv jejich vědomostí o únavě řidičky. Prvostupňový soud pak tento argument použil až v odůvodnění rozsudku. Tím bylo žalobkyni znemožněno na tuto skutečnost reagovat. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, resp. aby tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud tento rozsudek jako věcně správný potvrdil. Snížení žalobkyní požadované regresní náhrady o 50 % z důvodu nepřipoutání poškozených bezpečnostními pásy je totiž podle názoru žalované zjištěným okolnostem případu odpovídající. 7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. 8. Pro své rozhodnutí si soud prvního stupně opatřil dostatek skutkových zjištění, ze kterých odvolací rovněž vychází. Z obsahu spisu je zřejmé, že dne [datum] [jméno] [příjmení] při řízení motorového vozidla Škoda Octavia vjela do protisměru, kde se střetla s vozidlem Audi. Řidička i její spolujezdkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které nebyly připoutány bezpečnostními pásy, utrpěly rozsáhlá těžká zranění. Podle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. by poškozené spolujezdkyně, pokud by byly připoutány bezpečnostními pásy, utrpěly pouze lehká a při souběhu nešťastných okolností pak středně těžká zranění. Žalovaná proto nahradila žalobkyni pouze 50 % nákladů, které za zdravotní péči poškozených spolujezdkyň vynaložila. 9. Podle soudní judikatury může míra spoluzavinění poškozeného spolujezdce dosahovat (vzhledem k okolnostem konkrétního případu) až 50 %. Při stanovení konkrétní výše pak nezáleží pouze na počtu okolností, které lze poškozenému přičíst, ale i na tom, jak významným způsobem se jednotlivé okolnosti podílely na vzniku škody a její výši. Pokud cestující v motorovém vozidlu nepoužije bezpečnostní pásy, musí předpokládat, že tato skutečnost může mít při srážce vozidel za následek fatální poškození zdraví, ke kterému by za použití bezpečnostních pásů nedošlo Pro poškozeného se pak jedná o předvídatelný následek, a tudíž i jemu přičitatelnou okolnost (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 2451/2007, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 748/2016, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 2740/2018 a usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1022/2019). 10. V daném případě ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., vyplynulo, že použitím bezpečnostních pásů by se pohyb těl poškozených, k němuž došlo při střetu s dalším vozidlem, zbrzdil, čímž by došlo ke vzniku zranění pouze lehkých a při souběhu nepříznivých okolností středně těžkých. Pro všechny tři poškozené šlo o předvídatelný následek, a tudíž i jim přičitatelnou okolnost. Tato skutečnost nic nemění na tom, že vjetí vozidla do protisměru, kde došlo k čelnímu střetu s dalším vozidlem, bylo prvotní příčinnou, bez které by škoda nevznikla. Skutečnost, že poškozené mohly připoutáním se bezpečnostními pásy snížit rozsah poškození svého zdraví (oproti těžkým zraněním, která utrpěly, by jejich zranění byla lehká, při souhře nepříznivých okolností pak středně těžká) je tudíž i podle odvolacího soudu okolností, která podstatným způsobem přispěla k rozsahu škody na zdraví poškozených a tím i nákladů vynaložených na jejich léčení. Žalovanou použité snížení regresního nároku žalobkyně o 50 % je tak i podle odvolacího soudu odpovídající míře