11 Co 169/2024-215 — Městský soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 439,75 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.); co do částky 86,25 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 537,20 Kč (výrok III.).2. Takto soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, když jeho rozsudek ze dne 8. 2. 2023 (č. j. 19C 128/2022-83) byl odvolacím soudem zrušen usnesením ze dne 1. 11. 2023 (č. j. 11Co 205/2023-130). Soud prvního stupně měl na zřeteli důvody, které vedly ke zrušení prvního rozsudku, totiž, že (a) nebylo prokázáno, kdo vedl SMS konverzaci, ze které soud prvního stupně vycházel; že (b) nebylo prokázáno dodání zboží; že (c) nebyl patrný ani poměr mezi kusy ryb a dodanou gramáží; že (d) nebylo vzato v potaz, že cena salátu „Wakame“ zůstala v předmětné faktuře zvýšena, aniž by byla odsouhlasena. Odvolací soud též uvedl, že bude třeba vyslechnout pana , jméno FO, a pana , jméno FO, a vyzvat žalobkyni k prokázání toho, kdo vedl danou SMS komunikaci; následně měl soud prvního stupně zvážit, zda je dostatečně prokázáno dodání zboží, či zda je namístě v tomto ohledu poučit žalobkyni ve smyslu § 118a o. s. ř.3. Soud prvního stupně (dále též „soud“) provedl dokazování zejména SMS komunikací, e-mailovou komunikací a fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 12. 2021 (dále též „Faktura“), jakož i výslechy svědků (, jméno FO, a , jméno FO, ), a po skutkové stránce shledal, že na základě e-mailu ze dne 14. 7. 2021 žalovaná odebírala od žalobkyně ryby (a další produkty); k ukončení spolupráce následně došlo v rámci e-mailů ze dne 19. 12. 2021 (e-mail žalované) a 20. 12. 2021 (e-mail žalobkyně); k navýšení ceny u posledních dodávek ryb nakonec nedošlo, neboť faktury byly upraveny tak, aby ceny ryb byly stejné, jako v nabídkovém e-mailu z 14. 7. 2021. Dále soud uvedl, že zboží uvedené ve faktuře č. , hodnota, bylo dodáno; tento závěr učinil, když vzal v potaz následující skutečnosti. Jednatel žalované (v SMS komunikaci) uvedl, že obě (žalobkyní urgované) faktury budou uhrazeny; nedodání ryb nebylo namítáno ani v pozdějších e-mailech, ve kterých byly poměrně komplexně vytýkány nedostatky žalobkyně (nerudné chování zaměstnance, potrhané ryby, pozdní dodání, krátká splatnost), nikoliv však nedodání zboží; žalobkyně komunikovala s kuchařem žalované, který si zboží objednával, ani on si však (v SMS komunikaci) nestěžoval na to, že by něco nebylo dodáno. S ohledem na provázanost faktur, e-mailů a SMS komunikací měl soud za nepochybné, že dodávky zboží proběhly tak, jak tvrdila žalobkyně. Dále soud (v 19. odstavci napadeného rozhodnutí) podrobně vyložil, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že SMS komunikace probíhala mezi , jméno FO, (jednatelem žalované) a mezi , jméno FO, (zaměstnancem žalobkyně), resp. mezi , jméno FO, a , jméno FO, (kuchařem, zaměstnancem žalované). Autentičnost SMS komunikace měl soud za prokázanou jednak výslechem svědka , jméno FO, , jednak porovnáním obsahu SMS komunikace, jak byl uložen v mobilním telefonu svědka , jméno FO, , s vytištěnou (žalobkyní k důkazu předloženou) podobou komunikace (když toto porovnání provedl při ústním jednání).4. Na základě e-mailové a SMS komunikace, výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , faktur a dalších důkazů (které specifikoval) soud shledal, že po dobu spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou byl pravidelně (každý týden) dodáván zejména losos, tuňák, salát „Wakame“, krevety „EBI“ a dále zboží „Oshinko“ a „Unagi“, přičemž jeden kus (filet) lososa byl dodáván o hmotnosti cca 1,4 až 1,6 kg; tuňák byl (každý rozvážecí den) dodáván obvykle o hmotnosti cca 0,5 kg. Ohledně specifikace dodávky zboží (v týdnu od 6. 12. 2021) soud uvedl, že dne 5. 12. 2021 pan , jméno FO, kontaktoval (formou SMS) pana , jméno FO, a domluvil se s ním na tom, že losos bude dodán v pondělí v počtu 4 ks, ve středu 2 ks a v pátek 5 ks. Z uvedeného plyne, že pokud pan , jméno FO, objednal na pondělí 4 ks lososa, pak mělo být (při průměrné hmotnosti 1,5 kg/filet) dodáno zhruba 6 kg lososa, což odpovídá údaji ve faktuře č. , hodnota, (dále též „Faktura“), ve které je uvedena hmotnost 6,21 kg; na středu byly objednány 2 ks lososa, tj. cca 3 kg, což odpovídá údaji ve Faktuře (kde je uvedena hmotnost 3,254 kg); na pátek bylo objednáno 5 ks lososa, tj. cca 7,5 kg, což odpovídá údaji ve Faktuře (kde je uvedena hmotnost 7,38 kg); dále soud uvedl, že tuňák pak byl objednáván pravidelně (o hmotnosti cca 0,5 kg/rozvážecí den), pravidelně byly objednávány též krevety „EBI“ a salát „Wakame“. K tomu soud podotkl, že nedodání zboží uvedeného ve Faktuře (tj. zboží, které bylo po dobu spolupráce pravidelně objednáváno a zaváženo) nebylo v období blízkém datu, kdy byla dodávka uskutečněna, sporováno či reklamováno. V e-mailu ze dne 19. 12. 2021 (kterým žalovaná spolupráci se žalobkyní ukončila) bylo žalobkyni vytýkáno, že nedodržovala čas dodávky ryb, nikoliv to, že by se nějaká dodávka neuskutečnila; navíc v SMS komunikaci ze dne 16. 12. 2021 uvedl jednatel Jeník – k urgenci zaplacení faktur ze strany pana , jméno FO, – „určitě to bude“. K tomu soud poznamenal, že pan Jeník byl osobou velmi znalou poměrů žalované, a to i co se týče dodávek ryb, když z obsáhlé (soudem specifikované) SMS komunikace vyplývá, že opakovaně řešil dodávky ryb a dalších produktů; pokud by pan Jeník shledal, že se dodávka (v týdnu od 6. 12. 2021) neuskutečnila, je krajně nepravděpodobné, že by toto žalobkyni nesdělil (a odmítl fakturu zaplatit) ještě před ukončením spolupráce.5. Po právní stránce soud prvního stupně shledal, že mezi účastnicemi řízení byly průběžně uzavírány smlouvy ohledně dodávek ryb a dalších produktů pro sushi provoz žalované, a to na základě telefonických hovorů, SMS, e-mailů, resp. schůzek. Jednalo se tak o uzavření kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“); kupní cena byla stanovena v e-mailu ze dne 14. 7. 2021. Žalobkyně uzavřela kupní smlouvu i ke zboží, které bylo dodáno v týdnu od 6. 12. 2021 do 12. 12. 2021, když objednávka zboží byla v takovém rozsahu, který je uveden ve faktuře č. , hodnota, . K zaplacení kupní ceny mělo (dle sjednané splatnosti faktur) dojít do 17. 12. 2021, žalovaná však za dodané zboží nezaplatila – nesplnila tedy povinnost ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z. Dále soud uvedl, že přiznaná částka odpovídá cenám zboží sjednaným na základě e-mailu ze dne 14. 7. 2021. Ohledně ceny salátu „Wakame“, který byl oproti ceně uvedené v e-mailu z 14. 7. 2021 navýšen z 155 Kč/kg na 180 Kč/kg bez DPH, soud uvedl, že s ohledem na neprokázání dohody o zvýšení ceny tohoto zboží byla žaloba co do částky , částka, zamítnuta (když tato částka představuje rozdíl ceny salátu „Wakame“ 25 Kč/kg při dodání 3 kg se zohledněním DPH). Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti faktury č. , hodnota, ; dále soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Žalovaná ve včasném odvolání uvedla, že soud prvního stupně sice provedl veškeré navrhované důkazy, nesprávně je však hodnotil. Ve vztahu k závěrům, které soud učinil z SMS komunikace, žalovaná namítala, že tzv. screenshoty předložené žalobkyní nejsou dostatečným důkazem autentičnosti SMS komunikace, se kterou mohlo být manipulováno tzv. SMS spoofingem – takovou manipulaci však nelze bez dalšího zjistit pouhým fyzickým předložením mobilního telefonu na soudním jednání, zvláště když soud i účastníci řízení jsou v této oblasti laiky. Ohledně e-mailové komunikace žalovaná namítala, že nebyla předložena jakákoliv metadata pro ověření, že tato komunikace nebyla nějak modifikována. Dále žalovaná namítala nevěrohodnost svědka , jméno FO, a zaujatost a účelovost jeho výpovědi s poukazem na jeho vztah k žalobkyni (dříve byl jednatelem žalované, nyní je jejím zaměstnancem), resp. pro jeho vztah k věci (když svědek prohlásil, že by byl rád, kdyby se žalobkyně domohla svého práva); ohledně výpovědi svědka , jméno FO, žalovaná namítala, že svědek uvedl, že na týden od 6. 12. 2021 si přesně nepamatuje. Ve vztahu k dalším důkazům žalovaná namítala, že pokud žalobkyně nevede žádné doklady, kterými by mohla prokázat, že splnila svoji povinnost a dodala předmětné zboží, nelze toto jakkoliv přičítat k tíži žalované; předmětná faktura sama o sobě, ani v souvislosti s ostatními důkazy, nepředstavuje důkaz o dodání zboží, neboť je pouhým daňovým dokladem. Dále žalovaná uvedla, že soud by měl důkazy posuzovat objektivně, avšak nesmí aktivně hledat argumenty ve prospěch jedné ze stran, zejména pokud by to vedlo k převzetí úlohy, která náleží této straně, jak učinil soud prvního stupně; jeho postupem a jeho hodnocením důkazů tudíž došlo k narušení principu rovnosti stran v řízení. Proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud