20 Co 278/2024-130 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 530 503,20 Kč s příslušenstvím a nákladů, spojených s uplatněním pohledávky, ve výši 1 200 Kč a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se uvedené částky domáhala s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o dílo ohledně stavebních úprav nebytové jednotky v , hodnota, . podzemním podlaží na adrese , adresa, , za dílo zaplatila celkem 840 424,48 Kč, nebylo však do sjednaného data (17. 1. 2020) řádně dokončeno, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobou se domáhala vrácení zaplacených částek za neuskutečněnou dodávku klimatizace a vzduchotechniky ve výši 530 503,20 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že o předmětné smlouvě, uzavřené prostřednictvím , jméno FO, , nevěděla, ten dotyčnou zakázku realizoval sám a peníze si nechal zasílat na účet své partnerky , jméno FO, .2. Soud I. stupně na základě zjištění, popsaných v odstavcích 5. až 16 rozsudku, skutkově uzavřel, že žalobkyně byla , jméno FO, uvedena v omyl, že uzavřela na provedení předmětných stavebních úprav smlouvu o dílo se žalovanou, finanční prostředky zaslala na bankovní účet jeho partnerky a , jméno FO, je částečně využil na provedení stavebních prací pro žalobkyni a částečně si je ponechal pro svoji potřebu. S odkazem na § 166 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (o.z.) dovodil, že žalobkyně byla v dobré víře, že uzavírá smlouvu o dílo se žalovanou, avšak , jméno FO, jednal s cílem se obohatit, tedy tímto postupem sledoval výlučně vlastní zájmy, a nikoliv plnění pracovních úkolů, a svého postavení (zaměstnance) u žalované zneužil. Jednalo se tudíž s jeho strany o exces, za který žalovaná ve smyslu § 2914 o. z. neodpovídá (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.).3. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítla s oporou judikatury (rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 1/68), že pro rozhodnutí je významné pouze to, zda při jednání s , jméno FO, coby zástupem žalované mohla vědět, že jde z jeho strany o exces. Úvahy soud I. stupně v tom směru, jaké zájmy , jméno FO, sledoval, jsou proto pro posouzení věci nerozhodné a jeho výklad zcela popírá smysl § 166 o.z. Žalobkyně zdůraznila, že jednáním , jméno FO, v souvislosti s předmětnou smlouvu se zabývaly orgány činné v trestním řízení a nedospěly k závěru, že by se dopustil trestného činu. Bylo zjištěno, že , jméno FO, byl oprávněn uzavírat na základě plné moci zakázky jménem žalované až do června 2020, což soud I. stupně pominul a přiklonil se k účelovému tvrzení žalované, že spolupráci s ním ukončila již před předmětnou zakázkou. Podle předložených důkazů , jméno FO, ve věci skutečně jednal za žalovanou a pokud se dopustil nějakého protiprávního činu, směřoval vůči žalované, nikoliv vůči žalobkyni. Žalobkyně uzavřela prostřednictvím , jméno FO, se žalovanou platně smlouvu o dílo, na jejímž základě plnila, a nemohla vědět, že se případně jedná ze strany , jméno FO, o exces při zastoupení žalované. Žalovaná je tak podle pravidel o bezdůvodném obohacení povinna vrátit žalobkyni plnění, které jí žalobkyně podle smlouvy poskytla. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, její žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného a setrvala na tvrzení, že její jednatel o předmětné zakázce nevědel.4. Žalobkyně uplatnila podle obsahu odvolání odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z podnětu jejího odvolání přezkoumal napadený rozsudek v intencích §§ 212 a 212a o.s.ř. a odvolání shledal opodstatněným. Podle § 166 odst. l věta první o.z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Podle § 166 odst. 2 o.z. omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo. Podle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.5. Ve věci je zřejmé, že žalobkyně nemohla mít ve smyslu § 166 odst. l o.z. pochybnost o tom, že prostřednictvím , jméno FO, jedná se žalovanou, neboť ten se vykázal plnou moci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2972/18), měl k dispozici razítko žalované a veškeré listiny (smlouva, zálohové faktury) nesly označení žalované. V rámci policejního šetření bylo mimo to zjištěno, že , jméno FO, skutečně pro žalovanou pracoval, jednal s jejími zákazníky a realizoval její zakázky až do června 2020, tedy v době uzavření smlouvy o dílo ze dne 26. 11. 2019 (usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne 9.9.2022 o odložení podezření ze spáchání trestného činu , podezřelý výraz, , kterého se měl dopustil , jméno FO, v souvislosti s předmětnou zakázkou, jímž odvolací soud zopakoval důkaz v souladu s § 213 odst. 2 o.s.ř.). Uzavřená smlouva o dílo ze dne , datum, proto žalovanou zavazovala, aniž by bylo rozhodné, zda o ní její jednatel věděl. Výpověď , jméno FO, v tomto řízení koresponduje s jeho výpovědí před policií ohledně tvrzení, že jednatel žalované o předmětné zakázce věděl a že měla být tzv. „bez papírů“, proto nebyly zálohy zákazníkem zasílány na účet žalované, ale na účet jeho partnerky. Předmětná zakázka byla realizovaná (to žádná z účastnic nezpochybňuje) až na dodávku klimatizace a vzduchotechniky, ohledně níž , jméno FO, tvrdil, že dal peníze subdodavateli , jméno FO, , což doložil policejnímu orgánu příjmovými doklady. , jméno FO, převzetí peněz na tuto dodávku popíral, písmoznaleckým posudkem však bylo zjištěno, že podpisy na výdajových dokladech jsou jeho pravými podpisy, dále bylo k jeho osobě zjištěno, že je zatížen exekucemi a má řadu dluhů, jednomu ze svých věřitelů takto zaplatil z prostředků na jinou zakázku společnosti , právnická osoba, v objektu , adresa, (peníze jí byly vráceny). Na tomto základě policejní orgán podezření ze spáchání trestného činu , podezřelý výraz, , jméno FO, odložil (zjištění z usnesení ze dne 9.9.2022).6. Na podkladě uvedených závěrů policejního šetření nelze dovodit, že by , jméno FO, při realizaci předmětné zakázky neplnil pracovní úkoly coby zaměstnanec žalované a že by jednal excesivně jen ve svůj vlastní prospěch ve smyslu soudem I. stupně zmíněné judikatury, konečně nebylo zjištěno ani to, že by (coby zaměstnanec žalované) způsobil žalobkyni škodu ve smyslu citovaného § 2914 o. z., které tak není na daný případ aplikovatelné. Takový závěr nelze učinit jen na podkladě toho, že platebním místem plnění žalobkyně byl soukromý účet jeho partnerky, neboť zakázka byla realizována, prostředky zaslané na tento účet byly využity k zajištění prací a materiálu a policejním šetřením bylo vyvráceno, že by si , jméno FO, ponechal peníze na dodávku klimatizace a vzduchotechniky, naopak bylo zjištěno, že je předal subdodavateli, který však dodávku neprovedl a peníze si přisvojil. Za této skutkové situace se jeví pravděpodobným jeho tvrzení, že zakázka měla být realizovaná „bez papírů“ a že odklon prostředků na jiný účet požadoval jednatel žalované (čemuž odpovídá i fakt, že zakázka neprochází účetnictvím žalované). Podle uvedeného usnesení policejní orgán zjistil, že podobná záležitost žalované byla řešena Okresním soudem v Kolíně, za společnost jednal , jméno FO, , zakázky měly být zhotoveny tzv. bez faktury a když nastal problém, jednatel žalované tvrdil, že s nimi nemá nic společného, následně se však s poškozenými dohodl na uzavření smíru, čímž de facto přiznal, že o zakázkách věděl (součásti spisového materiálu byla i plná moc pro , jméno FO, , shodná jako v této věci, jejíž pravost jednatel žalované taktéž popíral). V řízení nebylo prokázáno, že by , jméno FO, jednal v této věci mimo rámec svých pracovních úkolů s cílem se obohatit, a závěr soudu I. stupně, na němž založil zamítavé rozhodnutí, proto nemůže obstát.7. Za situace, kdy žalovaná prostřednictvím svého tehdejšího zaměstnance, platně uzavřela se žalobkyní smlouvu o dílo a tuto smlouvu řádně nesplnila, odstoupila žalobkyně oprávněně podle § 2002 odst. l o.z. od této smlouvy oznámením ze dne 24.7.2020 (jímž odvolací soud provedl důkaz v souladu s § 213 odst. 3 o.s.ř.), doručeným žalované dne 29.7.2020, jímž požadovala vrácení plnění do tří od jeho doručení. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhá na žalované pouze vrácen