29 Co 199/2024-164 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce původně domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce. Tvrdil, že je vlastníkem pozemků parc. č, číslo, , vše v k. ú. , adresa, . Žalovaná je pak vlastníkem stavby, která se nachází na pozemcích v jejím vlastnictví a také na pozemcích ve vlastnictví žalobce, a to parc. č. , číslo, žalobcovy pozemky jsou zastavěny stavbou vestibulu metra , adresa, , dlážděných chodníků, dlážděného nástupiště a dalších obslužných staveb souvisejících s provozem žalované. K výzvě soudu I. stupně pak žalobce doplnil konkrétní tvrzení, jakým způsobem má žalovaná ten který pozemek užívat. Pozemky parc. č. , číslo, nejsou zastavěny stavbou žalované, avšak částečně nad ně přesahuje nadzemní zateplení a konstrukce budovy metra, zároveň se jedná o pozemky, které vznikly oddělením z pozemku parc. , číslo, a parc. č. , číslo, a v důsledku tohoto oddělení jsou pro žalobce ekonomicky neupotřebitelné. Žalobce nedal souhlas s výstavbou stavby žalované, žalobce pozemky získal v restituci coby volnou plochu, žalovaná je poté zastavěla, tedy to byla právě žalovaná, kdo z pozemků učinila veřejná prostranství. Žalobce svůj nárok vyčíslil na základě znalcem určené ceny obvyklého nájemného ve výši , částka, /m2 v roce 2017, , částka, /m2 v roce 2018, , částka, /m2 v roce 2019 a , částka, /m2 v roce 2020, přičemž zohlednil plochu 1 428,6 m2, kterou mají žalovanou užívané pozemky ve vlastnictví žalobce, avšak při zohlednění plochy zabírané stánkem, jenž provozoval nájemce žalobce na pozemku parc. , číslo3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v její převážné části. Především namítla nedostatek pasivní věcné legitimace na své straně. Argumentovala, že většinu žalobcem vlastněných pozemků je nutno považovat za veřejné prostranství a částečně i účelové komunikace. Ve smyslu konstantní judikatury pak žalovaná není povinna k vydání bezdůvodného obohacení za užívání takových pozemků, neboť náhradou je povinna obec. Žalovaná učinila nesporným, že užívá pozemky parc. č. , číslo, , na kterých stojí stavba v jejím vlastnictví. Namítla pak promlčení nároku za období listopadu 2017, neboť žaloba byla podána až , datum, .4. Soud I. stupně již jednou ve věci rozhodl, a to rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobě vyhověl co do částky , částka, s příslušenstvím, kdy přiznal žalobci bezdůvodné obohacení za to, že žalovaný užívá jeho pozemky parc. č. , číslo, za období prosinec 2017 až listopad 2020, ve zbývajícím rozsahu (výrok II uvedeného rozsudku) žalobu zamítl s tím, že se jedná o veřejná prostranství nebo pozemky nejsou žalovaným užívány., právnická osoba, odvolání žalobce pak odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku II a v nákladovém výroku III zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soud I. stupně se totiž dle odvolacího soudu nezabýval námitkou absence souhlasu žalobce s umístěním stavby vestibulu metra na jeho pozemcích, a potažmo tak s otázkou jeho souhlasu se vznikem veřejného prostranství v okolí vestibulu metra, přičemž vzhledem k judikatuře Nejvyššího soudu označené žalobcem, tedy rozsudku sp. zn. , spisová značka, , dle kterého je souhlas vlastníka předpokladem vzniku veřejného prostranství k pozemku, odvolací soud považoval tuto otázku za zásadní. Soudu I. stupně tedy uložil, aby se zabýval existencí souhlasu žalobce či jeho právních předchůdců s umístěním staveb vestibulu metra a s užíváním přilehlých prostor zahrnujících některé z předmětných pozemků jako veřejného prostranství a aby za tím účelem vyzval žalobce dle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů.6. Soud I. stupně následně dle pokynu odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení, kdy se stal vlastníkem dotčených pozemků a jakým způsobem se on či jeho právní předchůdci ohrazovali proti jejich užívání žalovanou. Žalobce upřesnil, že se stal vlastníkem pozemku parc. , číslo, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, a vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, a , číslo, /, číslo, , od kterého byl následně oddělen geometrickým plánem pozemek parc. , číslo, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, .7. Žalovaná trvala na své argumentaci, že zbývajících 6 pozemků, nyní parc. , číslo, , dále jen „předmětné pozemky“, jsou buď veřejným prostranstvím, nebo nejsou žalovanou užívány.8. Soud I. stupně doplnil skutková zjištění pro zrušujícím usnesení následovně: Předseda MNV rozhodl, že rodina žalobce je povinna se kde dni , datum, vystěhovat m. j. i z předmětných pozemků. V darovacích smlouvách ze dne , datum, a , datum, uzavřených mezi paní D. , jméno, (matka žalobce) a žalobcem, žalobce jako obdarovaný výslovně prohlásil, že si převáděné nemovitosti (tehdy parc. č. , číslo, ) prohlédl a že je mu znám jejich stavební stav a přejímá je ve stavu, v jakém je shledal. Dne , datum, nesouhlasil Magistrát hl. m. Prahy s předloženým záměrem – oplocení pozemků tomto dopise uvedených. V dopise ze dne , datum, sdělila žalovaná žalobci, že má stále zájem na odkoupení části pozemků zastavěných stavbami, a , datum, mu sdělila, že má zájem užívání pozemků v lokalitě stanice metra , adresa, dořešit. Dopisem ze dne , datum, informoval Magistrát Hl. m Prahy – odbor dopravních agend žalobce a žalovanou že „trasa metra 5B – stranice , adresa, “ je umístěna na pozemcích parc. , číslo, /, číslo, , k. ú. , adresa, v souladu s geometrickým plánem č. , hodnota, -, číslo, ze dne , datum, , a to tak, že na pozemku parc. č. , číslo, je umístěno schodiště a na pozemku parc. č. , číslo, je umístěna zídka. Dne , datum, sdělil Úřad MČ , adresa, , obor výstavby žalobci, že schvaluje podmínky pro dělení pozemku parc. č. , číslo, , číslo, , k. ú. , adresa, , na kterých byla povolena a zkolaudována stavba V. provozního úseku trasy B – metra stavba V. B., a zaslala žalovavému odsouhlasený a potvrzený situační plánek.9. Pokud jde tedy o zbývající pozemky, za něž žalobce touto žalobou požaduje bezdůvodné obohacení, tedy předmětné pozemky, soud I. stupně vyšel ze zjištění, že na pozemku parc. č. , číslo, se nachází chodník, který vede podél budovy, v níž se nachází nástupiště konečné stanice metra, zároveň se na pozemku částečně nachází schodiště vedoucí od tohoto chodníku na , adresa, . Účastníci zároveň shodně uvedli, že přes tento pozemek vede jediný přístup do prostor ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, v nichž se nachází čerpací stanice fekální a nefekální. Uvedený chodník končí kolmo ke zdi, v níž se nachází zatarasený průchod pod tělesem kolejí. Pozemek parc. č. , číslo, má rozlohu pouze 1 m2 a je zcela zastavěn schodištěm vedoucím z , adresa, na úroveň chodníku na pozemku parc. č. , číslo, . Pozemek je tak součástí schodiště spojující veřejnou komunikaci a ji lemující chodník s chodníkem vedoucím podél budovy stanice metra a umožňujícím chodcům přístup k vestibulu metra, aniž by museli přecházet , adresa, ; vstup na schodiště byl však v době místního šetření zatarasen.10. Pozemek parc. , číslo, nachází mezi východem z vestibulu metra a nástupišti autobusů, přičemž pozemek žalobce nezabírá celý tento prostor, ale jeho výraznou část od okraje budovy s výstupy z metra až po cca konec vedlejší budovy servisního charakteru. Pozemek je částečně zastřešen, jsou na něm vztyčeny nosníky o půdorysu cca velikosti papíru A4, které nesou pásy střechy kolmo k budově žalované, mezi nosníky lze volně procházet. Pozemek je vydlážděn. S tímto pozemkem sousedí pozemek parc. č, číslo, , který přiléhá k boční stěně (servisní) budovy žalovaného a je kolmý k , adresa, . Tento pozemek je pokryt dlažbou a tvoří jediný přístup do této části (servisní) budovy žalované, přičemž se zde nachází toalety řidičů autobusů a byla zde i umístěna trafostanice, která však vyhořela a nyní (v době místního šetření) byl prostor připraven k renovaci.11. Pokud jde o pozemky parc. č. , číslo, , zde soud I. stupně zjistil, že, že se nacházejí v prostoru mezi budovou žalované s nástupišti metra a chodníkem na pozemku parc. , číslo, . Jedná se o poměrně úzké pruhy pozemku, které jsou zarostlé neudržovanou vegetací.12. V rámci právního hodnocení soud I. stupně odkázal na § 2911 odst. 1 a 2 o. z. upravující problematiku bezdůvodného obohacení, dále odkázal na § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vymezující veřejné prostranství. Odkázal také na konkrétní rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu a komentářovou literaturu.13. V poměrech posuzovaného případu pak uvedl, že se zabýval otázkou udělení souhlasu vlastníka s veřejným užíváním jeho pozemku či části pozemku. Vyzval žalobce, aby prokázal, že se jeho právní předchůdce či žalobce sám aktivně ohrazovali proti užívání předmětných pozemků žalovanou. Žalobce u jednání dne , datum, uvedl, že takovéto jednání svého právního předchůdce není schope