55 Co 199/2024-67 — Městský soud v Praze

1. Žalobce i žalovaná podali včasná odvolání proti rozsudku, kterým soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení (výrok I.), ohledně částky , částka, s příslušenstvím a části příslušenství z , částka, žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení.2. Žalobce brojil proti zamítavém výroku II. s tím, že soud stanovil základní roční částku zadostiučinění nepřiměřeně nízkou. Judikatura k tomu je již starší a nezohledňuje aktuální finanční poměry a reálnu hodnotu peněz. Soud navíc vyšel ze samé dolní hranice rozpětí. Základní výměra byla navíc duplicitně snížena pro podíl žalobce na délce řízení i instanční složitost. Žalobce podal pouze běžné opravné prostředky, přičemž délku řízení ovlivnilo zrušení prvního nezákonného rozhodnutí. Tuto okolnost zohlednil soud nedostatečně. Postoupení pohledávky jiné osobě by nemělo být žalobci přičítáno k tíži, protože již neměl zájem v řízení vzhledem k jeho délce pokračovat. Zohledněn měl být též věk žalobce (69 let v době zahájení řízení). Navrhl rozsudek změnit tak, že žalobě bude zcela vyhověno.3. Žalovaná se odvolala proti výroku vyhovujícímu. Nebyl důvod zvyšovat zadostiučinění o 10 % pro postup soudu, neboť tato skutečnost je již zohledněna v základní částce zadostiučinění. Prodleva po zrušení rozsudku byla ovlivněna žádostmi účastníků o odročení a výzvami soudu k vyjádření. Podíl žalobce na délce řízení měl být zohledněn více, když navrhl procesní nástupnictví a řízení prodloužilo rozhodování o odvolání a dovolání do rozhodnutí o nástupnictví. Přihlédnuto mělo být také k tomu, že žalobce v průběhu řízení měnil skutková tvrzení a bylo nutno rozhodovat o změně žaloby. Navrhla rozsudek ve výroku I. změnit a žalobu zamítnout.4. Žalobce k odvolání žalované uvedl, že je zveličován podíl žalobce na délce řízení a toto nezohledňuje míru a dobu trvání průtahů soudu. Změnu žaloby navrhl na základě poučení soudu a v návaznosti na informace, které obdržel až v průběhu řízení.5. Jelikož odvolací námitky účastníků směřovaly výlučně do právního posouzení věci a nebylo třeba doplňovat či opakovat dokazování, odvolací soud přezkoumal rozsudek dle §§ 212 a 212a odst. 1, 5 o. s. ř. se souhlasem účastníků bez jednání dle § 214 odst. 3 o. s. ř. a shledal, že důvodným je zčásti toliko odvolání žalované.6. Rozhodné skutečnosti soud I. stupně správně zjistil zejména z obsahu spisu Okresního soudu v , město, sp. zn. , spisová značka, v jehož rámci mělo dojít ke vzniku nemajetkové újmy žalobce v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení. Z těchto zjištění vychází také odvolací soud, když jejich správnost nebyla sporována (předmětem sporu je jejich zhodnocení).7. Převážně správné je také právní posouzení věci soudem I. stupně. Ten správně stanovil základní výši zadostiučinění částkou , částka, ročně (s krácením v prvních dvou letech). S žalobcem lze souhlasit v tom, že tato částka je na dolní hranici rozpětí stanoveného judikaturou, nicméně to odpovídá tomu, že jde o standardní nárok nezatížený zvláštními okolnostmi (jako např. extrémní délka řízení) a případná úprava výše zadostiučinění je vyhrazena především okolnostmi uvedenými v § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb.8. Jakkoli uvedená základní výše ročního zadostiučinění byla stanovena již před cca 15 lety a mezitím nepochybně došlo k změně objektivní hodnoty takové částky (např. snížením kupní síly), soud správně z ní nadále vycházel, neboť to odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu ČR, která neshledala ani v současné době důvody pro její zvýšení z těchto důvodů.9. Odvolací soud shledal správnými i vytýčení jednotlivých kritérií pro úpravu výše zadostiučinění, jež odpovídá relevantním okolnostem případu. V převážné míře se ztotožnil také s tím, jak soud I. stupně tyto okolnosti zohlednil (kvantifikoval) při úpravě základní výše zadostiučinění.10. Platí to v první řadě pro snížení zadostiučinění o 20 % z důvodu instanční složitosti (více stupňů soudní soustavy). Věc byla dvakrát řešena i nejvyšším soudem, tudíž by toto kritérium mohlo být kvantifikováno i vyšším procentem snížení (30 %). Bylo třeba ovšem zohlednit i to, že první rozsudek byl zrušen z důvodu procení vady (tzv. kvalifikovaná kasace), což nelze přičítat k tíži žalobci. Tomu pak snížení o 20 % odpovídá.11. Toto zohlednění původního kasačního rozhodnutí má dopad i do kritéria postupu soudu (bod 23. odůvodnění). Jelikož tato okolnost je již zohledněna v rámci posuzování instanční složitosti, není důvod tak činit znovu v rámci tohoto dalšího kritéria. Zvýšení zadostiučinění pro postup soudu o 10 % (prodleva s nařízením jednání po zrušení prvního rozsudku) považuje odvolací soud za adekvátní.12. Okolnost, že dílčí průtah se projeví (a zohlední) i v celkové době řízení, jak správně žalovaná uvádí, sama o sobě nevylučuje zvýšení základní výše zadostiučinění pro postup orgánu veřejné moci ve smyslu § 31a odst. 3 písm. d) citovaného zákona a soudní praxe včetně soudu dovolacího takto postupuje. O duplicitu zadostiučinění by se jednalo v situaci, kdy soud např. z takového důvodu zvýší základní roční sazbu zadostiučinění (namísto , částka, určí vyšší) a následně ještě ze stejného důvodu tuto navýšil dle uvedeného ustanovení.13. Důvodnou byla shledána námitka žalované o nedostatečném zohlednění podílu žalobce na délce řízení. Žalobce byl opakovaně soudem vyzýván k doplnění svých podání (doplnění žaloby, odvolání, zaplacení soudních poplatků splatných již podáním toho, kterého návrhu), změnil skutková tvrzení, jednání musela být opakovaně k jeho žádostem odročována, podal nedůvodnou námitku podjatosti a nedůvodný návrh na záměnu žalobce. To se nikoli nevýznamně podílelo na délce řízení a podle názoru odvolacího soudu tomuto odpovídá snížení zadostiučinění o 30 %.14. Odvolací soud nemá výhrad proti zhodnocení významu věci pro žalobce ani vůči závěru, že tu nejsou žádné další důvody pro úpravu zadostiučinění. Výsledně tak dospěl k závěru, že soudem I. stupně stanovená základní výše zadostiučinění by měla být snížena o 30 %, tedy celkově na částku , částka, .15. Celková výše zadostiučinění tedy měla správně činit , částka, s příslušenstvím (, částka, – 30 %). Jelikož žalovaná zatím nárok uspokojila co do částky , částka, , činí rozdíl , částka, . V tomto rozsahu tedy odvolací soud rozsudek ve výroku I. jakož i ve výroku II. jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil. V rozsahu dalších , částka, s úrokem z prodlení pak rozsudek dle §220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.16. Vzhledem k částečné změně rozsudku bylo třeba znovu rozhodnout o nákladech řízení před soudem I. stupně spolu s náklady odvolacího řízení. Výše prvostupňových nákladů byla vypočtena správně. Vzhledem k zčásti neúspěšnému odvolání žalované a tomu, že výše plnění závisela na úvaze soudu právo na jejich náhradu svědčí dle § 142 odst. 3 o. s. ř. žalobci. K prvostupňovým nákladům byly přičteny náklady odvolacího řízení spočívající v odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta a DPH ve stejné jednotkové výši. Při 2 úkonech právní služby jde o , částka, .