ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:16.Co.334.2025.252 Datum: 2025-11-25 Předmět: pro zaplacení 63 253,88 Kč s příslušenstvím, Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["hodnocení důkazů""náhrada nákladů""dokazování""náklady řízení""odvolání"]
O co šlo: pro zaplacení 63 253,88 Kč s příslušenstvím, (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1)
1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 58 253,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 58 253,88 Kč od 12. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I/), žalobu co do částky 5 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II/) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 981 Kč (výrok III/).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 63 253,88 Kč s příslušenstvím, představující náklady na opravu vozidla po odcizení dvou předních světlometů. Žalobce tvrdil, že dne , datum, uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu zahrnující havarijní pojištění kryjící i riziko odcizení, a že dne , datum, došlo k pojistné události. Žalovaná nárok neuznala s odůvodněním, že nebylo prokázáno překonání překážky chránící vozidlo před odcizením, jak vyžadují pojistné podmínky, a odkázala na výluku z pojištění. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z listinných důkazů (pojistná smlouva, faktura za opravu, záznamy , Orgán veřejné moci, ) a z výslechu svědka , jméno FO, , v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně zrekapituloval jednotlivá stanoviska účastníků v průběhu řízení a poté popsal skutkový stav, který z provedených důkazů zjistil. Soud učinil skutkový závěr, že vozidlo bylo řádně uzamčeno a pachatel překonal překážku otevřením zámku levých předních dveří, který byl posléze nefunkční. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 2758, § 2774, § 2796 a § 2797 o. z. a podle „Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel , podezřelý výraz, “. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce splnil povinnost řádně zabezpečit vozidlo, a že došlo k překonání překážky, jak vyžadují pojistné podmínky. Na základě těchto úvah soud žalobě vyhověl v rozsahu 58 253,88 Kč, odpovídajícím nákladům na opravu po odečtení spoluúčasti a žalobu co do částky 5 000 Kč zamítl, neboť žalobce neprokázal, že oprava byla provedena v domovském autosalonu.3. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 30 981 Kč, odpovídající jeho úspěchu v řízení (84,19 %), s povinností žalované plnit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, kdy rozhodnutí vytýká nesprávné skutkové závěry ohledně překonání překážky při vloupání do vozidla. Podle soudu I. stupně mělo dojít k „rozlomení zámku“ levých předních dveří vozidla , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, , což mělo být prokázáno výpovědí svědka a záznamy z trestního řízení. Žalovaná namítá, že tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování, neboť protokol o ohledání místa činu ze dne , datum, uvádí, že vozidlo bylo uzamčeno a viditelně nepoškozeno, a fotodokumentace žádné poškození zámku nezachycuje. Usnesení , Orgán veřejné moci, , které uvádí rozlomení zámku, podle žalované působí jako předem připravený text, nikoliv jako zjištění z konkrétních důkazů. Dále žalovaná poukazuje na oznámení škodné události z , datum, , zápis o prohlídce z , datum, a fakturu za opravu, z nichž vyplývá, že žádný zámek nebyl opravován ani měněn, a tedy nebyl poškozen. Soud I. stupně se podle žalované s těmito rozpory nevypořádal a selektivně hodnotil důkazy, když vycházel pouze z výpovědi svědka , jméno FO, , která zůstala osamocená. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje odvolacímu soudu, aby po zopakování důkazů změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítne a uloží žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.5. Žalobce se ve svém vyjádření zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně a uvádí, že soud I. stupně na základě úplného dokazování dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům. Odvolání žalované směřuje proti závěru, že vozidlo žalobce bylo před škodní událostí řádně uzamčeno a pachatel musel překonat překážku chránící předmět pojištění před odcizením. Žalobce namítá, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že vozidlo bylo uzamčeno a pachatel toto uzamčení překonal, což vyplývá zejména ze svědecké výpovědi , jméno FO, , listin z trestního spisu , Orgán veřejné moci, , protokolu o ohledání místa činu ze dne , datum, , kde je konstatována nefunkčnost zámku, a ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, podle něhož pachatel rozlomil zámek dveří, vnikl do vozidla a odcizil světlomety. Žalobce dále poukazuje na obecně známé techniky pachatelů, kdy poškození zámku nemusí být na první pohled patrné, a na skutečnost, že vozidlo bylo staršího data výroby. Argumenty žalované ohledně vyjádření , právnická osoba, považuje žalobce za irelevantní, neboť nepopisují způsob vniknutí do jeho vozidla, který byl prokázán jinými důkazy. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.6. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění, a poté věc posoudil správně i po stránce právní. Odvolací námitky žalované nemohou přivodit ani zrušení ani změnu napadeného rozsudku.8. Soud I. stupně provedl ve věci potřebné dokazování, a z provedených důkazů vyvodil logický skutkový závěr. Hodnocení důkazů provedené soudem I. stupně je zcela v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a odvolací soud nemá žádný důvod se od takto provedeného dokazování a jeho výsledku, jakkoliv odchylovat. Závěry soudu I. stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku vzájemně konzistentně doplňují a obsahují jasné vymezení okruhu důkazů, o které soud I. stupně opřel svá skutková zjištění a ke kterým naopak nepřihlížel. V tomto směru soud I. stupně zejména přesvědčivě zdůvodnil, proč uvěřil svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , který vozidlo řádně uzamkl, což koresponduje i se závěry listinných důkazů, zejména s , Orgán veřejné moci, vyhotoveným Protokolem o ohledání místa činu, kde je výslovně uvedeno: „Dveře řidiče mají zámek v poloze otevřeno a je nefunkční“, což svědčí o překonání překážky pole pojistné smlouvy. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi vypověděl, že vozidlo před odchodem uzamkl, uzamčení vozidla následně zkontroloval, a že si tím je jistý. V této souvislosti odkazuje odvolací soud na bod 12. str. 7 odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně správně poukazuje i na nepřímý důkaz, tedy skutečnost, že v krátkém časovém sledu byly v , adresa, odcizeny oba přední světlomety u celkem 4 vozů, včetně předmětného vozidla žalobce, přičemž dle zjištění , Orgán veřejné moci, u všech těchto vozidel došlo k poškození zámku dveří. Argumentaci žalované tak má soud prvního stupně provedeným dokazováním za logicky vyvrácenou. Namítá-li odvolatelka, že provedené důkazy měl soud prvního stupně hodnotit jiným způsobem, tj. pro ni výhodnějším, pak tato námitka nemůže obstát, neboť jak výše uvedeno, je-li hodnocení důkazů provedeno v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. pak odvolací soud nemá důvod tyto důkazy opakovat a jakkoliv skutkové závěry soudu prvního stupně zpochybňovat. I výše přiznaného plnění je v souladu s pojistnou smlouvou, když výši přiznaného plnění žalovaná v odvolání nezpochybňuje.9. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil v napadeném výroku I a ve výroku III o nákladech řízení, o nichž bylo rozhodnutu rovněž správně.10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení měl žalobce ve věci plný úspěch. Odvolací soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, a to za právní zastoupení advokátem dle vyhlášky 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění účinném od 1. 1. 2025, kdy předmětem odvolacího řízení byla částka 58 253,88 Kč (napaden výrok I rozsudku soudu prvního stupně), takže 1 úkon právní pomoci činí 3 460 Kč podle § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce učinil v odvolacím řízení 2 úkony právní služby, a to písemné vyjádření k odvolání žalované a účast u odvolacího jednání, k tomu náleží 2 „režijní paušály“ podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za 1 úkon právní služby plus DPH ve výši 21 %, celkem tedy za odvolací řízení náleží žalobci náhrada nákladů ve výši 9 462,20 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.