28 Co 267/2025-128 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , číslo, , zahrada, ZPF, o evidované výměře 3 172 m2, zapsaného na LV č. , číslo, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, (výrok I.). Zrušené podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , číslo, , zahrada, ZPF, o evidované výměře 3 172 m2, zapsaného na LV č. , číslo, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , se vypořádal reálným rozdělením pozemku dle připojeného geometrického plánu vyhotoveného , právnická osoba, ., číslo plánu , číslo, ze dne 18. 10. 2023, tak, že oddělenou část rozdělovaného pozemku označenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 1 057 m2, zahrada, přikázal do výlučného vlastnictví , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, ; oddělenou část rozdělovaného pozemku označenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 1 057 m2, zahrada, přikázal do výlučného vlastnictví , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, ; oddělenou část rozdělovaného pozemku označenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 352 m2, zahrada, přikázal do výlučného vlastnictví , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, ; oddělenou část rozdělovaného pozemku označenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 352 m2, zahrada, přikázal do výlučného vlastnictví , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, ; oddělenou část rozdělovaného pozemku označenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , číslo, , o výměře 352 m2, zahrada, přikázal do výlučného vlastnictví obchodní společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, (výrok II.). Rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , číslo, , zapsaného u , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , číslo, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, (dále jen „pozemek“ či „nemovitost“) a navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno přikázáním pozemku do jejího vlastnictví. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, podíl žalobkyně je id. 1/9 k celku na nemovitosti, podíl prvního žalovaného je id. 1/3 k celku na nemovitosti, podíl druhé žalované je id. 1/9 k celku na nemovitosti, podíl třetí žalované je id. 1/9 k celku na nemovitosti, a podíl čtvrtého žalovaného je id. 1/3 k celku na nemovitosti. Žalobkyně nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, které nefunguje a není možná dohoda o správě společné věci.3. První a čtvrtý žalovaný uvedli, že jsou připraveni spoluvlastnický podíl žalobkyně odkoupit a že pokud žalobkyně chce svůj spoluvlastnický podíl užívat, lze nemovitost podle spoluvlastnických podílů reálně rozdělit. Dále uvedli, že chtějí nemovitost užívat i nadále, jedná se o ovocný sad, o který se řádně starají, např. pravidelným prořezem stromů. Tvrzení žalobkyně, že ostatní spoluvlastníci nejeví o nemovitost zájem, není nijak doloženo, zejména není pravdivé. Naopak žalobkyně o nemovitost žádný zájem nejeví a jediným důvodem, proč 1/9 pozemku získala, je snaha získat pozemek celý.4. Druhá a třetí žalovaná namítaly, že žalobkyně nenavrhuje žádné důkazy, kterými by osvědčila tvrzené skutkový stav, v žalobě zcela absentují tvrzení, odkud by žalobkyně získala prostředky na výplatu náhrady ostatním spoluvlastníkům a důkazy, které to osvědčí. Dále uvedly, že není pravdou, že správa společné věci absolutně nefunguje. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl v exekuční dražbě v roce 2022, kdy není vlastníkem podílu ani rok. Důvod, proč žalobkyně vstupovala do spoluvlastnictví ovocného sadu s minoritním podílem 1/9, je zřejmě spekulativní nákup s cílem ovládnout pozemek celý s ohledem na jeho potencionální budoucí využití jako pozemek stavební. Žalobkyně nikdy neusilovala o uzavření jakékoliv dohody spoluvlastníků o správě pozemku, na jejíž absenci si stěžuje. Není pravdou také to, že by se žalovaní o pozemek nestarali. Jedná se o ovocný sad, v němž se provádí, na základě součinnosti žalovaných, nezbytná údržba. Žalované si přály zachovat dosavadní právní stav, příp. navrhovaly reálné rozdělení pozemku na části, které připadnou jednotlivým spoluvlastníkům.5. V daném případě vzal soud prvního stupně za relevantní, že při jednání dne 19. 5. 2023 účastníci shodně uvedli, že se dohodli na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že nemovitost bude reálně rozdělena, přičemž druhá a třetí žalovaná podáním ze dne 22. 5. 2024 sdělily, že po dohodě účastníků je vypracováván geometrický plán, a je předběžně dohodnuto, jakou oddělenou část pozemku získají jednotliví účastníci. Při jednání dne 4. 4. 2025 žalobkyně sdělila, že nesouhlasí s návrhem reálného rozdělení tak, jak byl předložen žalovanými, neboť nemá zájem o krajní pozemek; měla by zájem o reálné rozdělení tak, že by získala pozemek, který by byl uprostřed, resp. by vznikl pozemek pro žalobkyni mezi dvěma velkými parcelami.6. Po provedeném dokazování, na základě prokázaných skutečností podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, soud prvního stupně s odkazem na § 1140, § 1143, § 1144 a § 1147 o. z. soud prvního stupně dospěl k následujícím závěrům.7. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci, přičemž v dané věci z geometrického plánu a podání účastníků jednoznačně vyplynulo, že rozdělení předmětné nemovitosti je možné a že účastníci o reálné rozdělení věci měli zájem. Rozdělení pozemku jako samostatné věci ve spoluvlastnictví účastníků je proveditelné, pozemek sousedí s pozemkem, na kterém je komunikace, a pozemek lze rozdělit tak, že každý z oddělených pozemků má přístup k této komunikaci. Soud prvního stupně proto rozhodl o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením věci.8. V poměrech projednávané věci soud první stupně přihlédl k tomu, že žalobkyně vlastní id. 1/9 pozemku a žalovaní vlastní celkem id. 8/9 pozemku, přičemž měli zájem na rozdělení pozemku dle geometrického plánu s tím, že navrhli, aby účastníkům připadly pozemky, jak bylo uvedeno ve výroku napadeného rozsudku. Žalobkyně s reálným rozdělením pozemku souhlasila, pouze vznesla námitku, že nemá zájem o přikázání odděleného pozemku č. , číslo, jako pozemku krajního, že má zájem o jinou část tohoto pozemku, a to uprostřed pozemku. V této souvislosti soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně svoji námitku však vznesla až po koncentraci řízení. Současně vzal v úvahu, že v řízení žádný u účastníků nenamítal, že by rozdělením pozemku došlo k podstatnému snížení jeho hodnoty. Z uvedeného důvodu soud prvního stupně vyhověl majoritnímu návrhu žalovaných.9. Soud prvního stupně uvedl, že neprovedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí či katastrální mapou, neboť provedl důkaz listinou informace o pozemku a geometrickým plánem, a že neprovedl dokazování výslechy účastníků a účetní závěrkou žalované za rok 2021 pro nadbytečnost; rovněž neprovedl dokazování výzvami žalobkyně, neboť tyto nepředložila do koncentrace řízení, ani listinami předloženými žalobkyní dne 4. 4. 2025, neboť tak učinila poté, co nastala koncentrace řízení (e-mailová komunikace účastníků, fotomapa z nahlížení do katastru nemovitostí).10. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., z důvodu, že nelze odvozovat procesní úspěch účastníka od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, protože žádná ze stran výsledkem řízení po finanční stránce neztrácí a že všichni účastníci řízení odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou, přičemž žádnému z účastníků řízení nelze klást k tíži, že z jakýchkoliv důvodů odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, k čemuž odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022.11. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v jehož doplnění namítla, že soud prvního stupně nesprávně posoudil vhodnost rozdělení nemovitosti na jednotlivé části, když tímto postupem došlo k zásahu do jejích práv, neboť tímto postupem byla zcela zkrácena oproti ostatním žalovaným, jakožto spoluvlastníkům. K tomu uvedla, že jakožto pán sporu s dostatečným předstihem sdělila soudu prvního stupně, že nesouhlasí s uvedeným rozdělením jednotlivých částí nemovitosti, neboť krajní část nemovitosti je pro ni zcela nevýhodná, postrádá přístup k přípojkám, které se na nemovitosti nachází, čímž je zásadním způsobem snížena hodnota a účelovost této části nemovitosti. Vytkla soudu prvního stupně, že žádným způsobem nezkoumal, jakou hodnotu má každá z oddělených částí nemovitosti a zda tato odpovídá hodnotě spoluvlastnického podílu každého z účastníků k nemovitosti pro případ, kdy je s