55 Co 224/2025-71 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 43 153 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni nahradit žalované náklady řízení ve výši 19 662,50 Kč.2. Žaloba se opírala o tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela s předchůdkyní žalované pojistnou smlouvu o investičním životním pojištění. Pojistný vztah skončil výpovědí. Žalobkyně poté uzavřela s pojistníkem smlouvu o postoupení pohledávky. Ta spočívala v požadavku na vydání bezdůvodného obohacení v částce 43 153 Kč, představující rozdíl mezi částkou uhrazenou na pojistném (208 000 Kč) a vráceným odkupným ve výši 164 847 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že pojistná smlouva byla neplatná, neboť řádně nesjednala pojištění, když poměr pojistné částky 5 000 Kč a měsíčního pojistného 2 000 Kč neposkytuje dostatečnou pojistnou ochranu ze strany pojistitele.3. Soud po provedeném dokazování neshledal žalobu důvodnou, přičemž po právní stránce věc posuzoval dle současně platného občanského zákoníku vzhledem k datu uzavření pojistné smlouvy dne 21.10.2014. Zákon neupravuje konkrétní požadavky na výši pojistné částky, její výše je otázkou autonomní vůle smluvních stran Pojistná částka 5 000 Kč není natolik nízká, aby bylo možno učinit závěr, že žalovaná žádné pojistné riziko nepřevzala. Navíc v průběhu trvání pojistné smlouvy pojistník nikdy nezpochybnil platnost smlouvy. Dále soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 812/2021, v němž se uvádí, že úprava práv spotřebitelů není použitelná na právnické osoby, které jednají jako postupník nároků spotřebitele, a to z toho důvodu, že tyto právnické osoby nejsou slabší smluvní stranou a současně ani nejsou smluvní stranou spotřebitelské smlouvy.4. Obvodní soud tak uzavřel, že dle § 586 obč. zák. pouze pojistník měl oprávnění vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy. Smlouva navíc nebyla shledána neplatnou a nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak žalobkyni nevznikl. Žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta a dle zásady úspěchu ve věci byly žalované přiznány náklady řízení.5. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala včasné odvolání. V něm namítala, že právní hodnocení ze strany soudu I. stupně není správné. Soud nerozlišoval absolutní a relativní neplatnost smlouvy a chybně se vypořádal s otázkou legitimace žalobkyně k vymáhání jejího žalobního požadavku. Písemné odůvodnění rozhodnutí navíc dle jejího názoru trpí vadou nepřezkoumatelnosti. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobě vyhověl.6. Žalovaná navrhla napadené rozhodnutí potvrdit, když se ztotožnila se skutkovými i právními závěry obvodního soudu.7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu dle § 212 o.s.ř., § 212a odst.1,5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Především neshledal důvodnou námitku, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud své rozhodnutí písemně zpracoval adekvátním způsobem v mezích ust. § 157 odst.2 o.s.ř., vyložil, jaké skutečnosti měl za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil a jak věc posoudil po stránce právní.8. Odvolací soud proto vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou fakticky mezi účastníky nesporná a poskytují dostatečný podklad pro právní hodnocení. Nebyly tak shledány důvody pro opakování či doplňování dokazování v odvolacím řízení.9. Po právní stránce se lze ztotožnit se závěrem, že předmětná pojistná smlouva uzavřená dne 21.10.2014 je platná, když byla uzavřena v mezích ustanovení § 2758 a následujících občanského zákoníku. Současná právní úprava (oproti obč. zák. platnému do 31.12.2013) změnila náhled při posuzování otázky platnosti právních jednání. Dle § 574 obč. zák. je třeba hledět na uzavřená právní jednání spíše jako na platná. Jde o výkladové pravidlo, jež mění dosavadní uvažování při rozhodování soudů o tom, zda je právní jednání platné či neplatné. Lze se proto ztotožnit se závěrem, že v daném případě bylo sjednáno pojištění v materiálním smyslu a sjednaná částka 5 000 Kč není natolik nízká, aby bylo možno dovodit, že by žalovaná žádné pojistné riziko na sebe nepřevzala. Na základě této úvahy pak obvodní soud nepochybil, když dovodil, že žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo a žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.10. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako věcně správný včetně závislého výroku o nákladech řízení.11. Výrok o nákladech odvolacího řízení rovněž vychází ze zásady procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst.1 o.s.ř. za použití § 224 o.s.ř. Žalované vznikly účelně vynaložené náklady za právní zastoupení ve výši dle advokátního tarifu. Byla jí proto přiznána náhrada těchto nákladů za dva úkony právní služby (písemné vyjádření a účast u odvolacího jednání) po 2 860 Kč, dvě paušální náhrady po 450 Kč a 21% sazba DPH 1 390,20 Kč, v součtu 8 010,20 Kč.