70 Co 265/2025-144 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 709,76 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a zamítl žalobu v části žalobního požadavku na úhradu částky 530 371,24 Kč (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 42 931 Kč jako náhrady materiální újmy a částky 500 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, které měly vzniknout žalobkyni v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, pro zločin pohlavního zneužití, ohledně něhož bylo trestní řízení zastaveno a věc byla postoupena Městskému úřadu , adresa, k projednání v přestupkovém řízení. V rámci uplatněné majetkové újmy žalobkyně požadovala náhradu obhajného, nemajetková újma jí měla vzniknout tím, že v důsledku nezákonně vedeného řízení zásadně utrpěl její vztah s nezletilou dcerou, se kterou se nemohla vídat v adekvátním rozsahu, přičemž jeho obnovení bude velice časově i emočně náročné. Za zdroj útrap, příkoří a stresu označila i to, že musela čelit obvinění ze společensky odsuzovaného činu spáchaného navíc na vlastní dceři, ač si byla vědoma, že ničeho takového se nedopustila. Požadavku na náhradu obhajného žalovaná vyhověla v průběhu řízení v rozsahu 20 630 Kč a žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 11 850 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno.3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením , orgán, , , adresa, ze dne 20. 10. 2020 pro zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 tr. zák. v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zák. V té době již byla žalobkyně stíhána pro přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zák., které bylo zahájeno usnesením ze dne 14. 6. 2019. Trestní řízení pro dříve stíhané skutky bylo vedeno u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a k němu bylo spojeno ke společnému projednání a rozhodnutí usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 9. 6. 2021 i řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, ohledně předmětného trestního stíhání. Rozsudkem ze dne 21. 4. 2022 byla žalobkyně uznána vinou z přečinu křivého obvinění, z přečinu ohrožování výchovy dítěte a zločinu pohlavního zneužití v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte. K odvolání žalobkyně ze dne 12. 5. 2022 Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 16. 8. 2022 napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a znovu rozhodl tak, že žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přečinu křivého obvinění, přečinu ohrožování výchovy dítěte a ze spáchaní zvlášť závažného zločinu pohlavního zneužití v jednočinném souběhu s přečinem ohrožení výchovy dítěte, a uložil jí úhrnný trest odnětí svobody na 3 roky s podmíněným odložením na zkušební dobu v trvání 5 let. Na základě žalobkyní podaného dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 2. 2023 částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v , adresa, a věc vrátil k novému projednání. Krajský soud v , adresa, následně rozsudkem ze dne 23. 5. 2023 žalobkyni za přečiny křivého obvinění a ohrožování výchovy dítěte (jimiž byla uznána vinnou již rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 8. 2022) uložil trest odnětí svobody na 2 roky s podmíněným odložením na dobu 3 let a 6 měsíců a skutek, v němž byl původně spatřován zvlášť závažný zločin pohlavního zneužití v jednočinném souběhu s přečinem ohrožování výchovy dítěte, postoupil dle Městskému úřadu , adresa, k projednání v přestupkovém řízení, v němž dosud nebylo rozhodnuto.4. Mezi účastníky zůstala nespornou realizace žalobkyní v žalobě označených úkonů právní služby i délka hlavních líčení dne 12. 1. 2022 a 21. 4. 2022 včetně pauzy (spornou byla pouze jejich účelnost) i skutečnost, že v lednu či v únoru 2025 žalovaná vyplatila žalobkyni na náhradu nákladů na obhajobu částku 20 650 Kč. Ve stanovisku ze dne 28. 6. 2024 žalovaná neposkytla žalobkyni náhradu obhajného s odůvodněním, že neprokázala jeho úhradu právnímu zástupci, ohledně nemajetkové újmy konstatovala, že v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení , orgán, , , adresa, ze dne 20. 10. 2020, č. j. , číslo, , a současně se za vydání nezákonného rozhodnutí žalobkyni omluvila. V doplňujícím stanovisku ze dne 4. 12. 2024 žalovaná přiznala žalobkyni náhradu nákladů na obhajobu ve výši 20 650 Kč s tím, že neposoudila jako účelně vynaložené náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí úkon podání vysvětlení ze dne 20. 10. 2020 (byl učiněn před sdělením obvinění), účast na hlavním líčení dne 21. 4. 2020 v rozsahu 2. úkonu (přestávka v něm byla kryta náhradou za promeškaný čas za 1 půlhodinu) a odmítla zvýšení sazby za dovolání. Dále nepřiznala cestovné (nebyl doložen technický průkaz) ani náhradu promeškaného času v souvislosti s úkonem dne 20. 10. 2020 (před zahájením trestního stíhání) a s úkony uskutečněnými ve dnech 12. 1. 2022, 21. 4. 2022, 16. 8. 2022 a 23. 5. 2022 (tehdy již bylo řízení spojeno, tedy tyto náklady by vznikly bez ohledu na vydání nezákonného rozhodnutí).5. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že na návrh Městského úřadu , adresa, , , orgán, , ze dne 4. 9. 2020 nařídil Okresní soud ve , adresa, dne 10. 9. 2020 předběžné opatření, kterým nezletilou dceru žalobkyně (dále jen „nezletilá“) svěřil do péče otce s odůvodněním, že soud má za osvědčené, že došlo k závadovému chování v domácnosti matky, které nezletilá popsala shodně u lékaře, na , orgán, i u klinické psycholožky, přičemž právo dítěte na bezpečí, zdraví a tělesnou integritu převažuje na právem rodiče na výchovu dítěte a styk s ním. Při jednání před opatrovnickým soudem dne 5. 1. 2021 se rodiče nezletilé dohodli o realizaci styku nezletilé s žalobkyní střídavě v domácnosti její a otce nezletilé za přítomnosti obou rodičů a o telefonickém styku žalobkyně s nezletilou. Pří následném jednání dne 10. 6. 2021 se rodiče nezletilé dohodli na svěření nezletilé do péče otce, stanovení výživného žalobkyni a úpravě styku žalobkyně s nezletilou na asistovaný styk v dětském centru jednou týdně po dobu dvou hodin s tím, že pokud bude vztah mezi žalobkyní a nezletilou dobrý a dojde ke zlepšení vztahů mezi rodiči, je dán prostor pro zrušení asistovaného styku. Tuto dohodu opatrovnický soud rozsudkem schválil s odůvodněním, že oba rodiče mají nezletilou rádi, výchovné předpoklady žalobkyně jsou aktuálně méně uspokojivé a jsou ovlivňovány mateřskou babičkou. Mezi rodiči je dlouhodobě vyhrocená situace a rodiče nejsou schopni vzájemné komunikace a spolupodílení se na výchově nezletilé, což nezletilou zatěžuje a spolu s popouzením mateřskou babičkou na nezletilou působí negativně. Nezletilá přitom preferuje primární rodinu otce, k žalobkyni se aktuálně vrátit nechce a mateřskou babičku odmítá.6. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 8. 2022, č. j. , spisová značka, , bylo dle zjištění soudu prvního stupně rozhodnuto tak, že žalobkyně a její matka byly uznány vinnými, že: 1. nejméně od měsíce dubna 2018 do sdělení obvinění, tj. do 14. 6. 2019, společně podávali na , orgán, ve , adresa, a v , adresa, na otce nezletilé dcery , jméno FO, buď trestní oznámení nebo při šetření těchto trestních oznámení informace či vysvětlení, vše v úmyslu tohoto poškozeného lživě obvinit a následně tak přivodit jeho trestní stíhání, aby poté byla nezletilá , jméno FO, svěřena pouze do péče její matky, přičemž oběma obžalovanými byl poškozený nepravdivě obviňován z týrání či zneužívání této nezletilé dcery, žalobkyně byla dále uznána vinnou: 2. že nejméně od měsíce dubna do sdělení obvinění, tj. do 14. 6. 2019, v místě svého tehdejšího trvalého bydliště naváděla svoji nezletilou dceru , jméno FO, k tomu, aby o svém otci tvrdila, že v době, kdy je nezletilá , jméno FO, u něho, tak na ni čůrá a že čůrá i na svého nezletilého syna , jméno FO, , tedy tvrzení, které se nezakládá na pravdě, když tímto jednáním chtěla dosáhnout toho, aby nezletilá , jméno FO, byla svěřena do její výlučné péče, přičemž ze znaleckého posudku vypracovaného soudní znalkyní z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie se specializací dětské klinické psychologie , tituly před jménem, , jméno FO, , č. j. , číslo, , vyplývá, že nezletilá , jméno FO, byla ke svým vyjádřením o závadném chování otce naváděna matkou a mateřskou babičkou a dále je ve znaleckém posudku konstatováno, že se jedná o chování, které je k dítěti velice nešetrné a může vážně ohrozit jeho citový a rozumový vývoj, tímto svým jednáním závažným způsobem porušila svou povinnost pečovat o nezletilou, vyplývající z její rodičovské zodpovědnosti, 3. že v ranní době dne 20. 7. 2020 na přesně nezjištěném místě, nezjištěným způsobem manipulova