15 Co 8/2026-366 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že žalobkyně a žalovaná jsou povinny zaplatit na účet soudu prvního stupně náklady státu, každá ve výši , částka, . Soud prvního stupně vydal ve věci rozsudek dne 25. 10. 2024, č. j. 12 C 90/2020-310 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), který byl k odvolání žalovaného proti výroku II, III a IV potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2025, č. j. 15 Co 175/2025-352 (dále jen „rozsudek odvolacího soudu“). Výrokem IV rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně a žalované uhradit náklady vzniklé státu v řízení každý v rozsahu jedné poloviny. Soud prvního stupně proto napadeným usnesením rozhodl o jejich povinnost uhradit náklady státu rovným dílem. Soud prvního stupně vycházel z toho, že v řízení vznikly náklady v celkové výši , částka, (znalečné , právnická osoba, ve výši , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, , částečně uhrazeno složenou zálohou ve výši , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, a , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, ). Každé z účastnic tedy uložil povinnost uhradit , částka, .2. Žalobkyně napadla usnesení včasným odvoláním. Uvedla, že soud prvního stupně při výpočtu výše náhrady nezohlednil, že žalobkyně již uhradila na účet soudu zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši , částka, , a to na základě výroku III usnesení ze dne 27. 12. 2022 na čl. 124. Soud prvního stupně tedy dospěl k nesprávně zjištěné výši doplatku každého z účastníků řízení. Žalobkyně proto navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř. a aniž nařídil jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Ze soudního spisu vyplývá, že soud prvního stupně uložil výrokem III usnesení , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobkyni, aby složila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši , částka, . Tuto částku žalobkyně složila na účet soudu, o čemž svědčí záznam ze dne , datum, na čl. 132 soudního spisu. Žalovanému nebyla uložena povinnost složit zálohu na znalečné.5. Ze soudního spisu vyplývá, že náklady státu činily v celkové výši , částka, (znalečné , právnická osoba, ve výši , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, a , částka, , znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, ). Dle výroku IV rozsudku prvostupňového soudu, pravomocně potvrzeného rozsudkem odvolacího soudu, měly účastnice řízení uhradit náklady státu rovným dílem. Na každou účastnici tedy připadá částka ve výši , částka, . Žalobkyně zaplatila jako zálohu , částka, , takže žalobkyni zbývá doplatit , částka, . Žalovaná má pak povinnost zaplatit náhradu nákladů státu ve výši , částka, . Soud prvního stupně v napadeném usnesení nesprávně přičetl zálohu , částka, ve prospěch obou účastnic řízení, přitom ji zaplatila pouze žalobkyně.6. Odvolací soud proto napadené usnesení dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku.