69 Co 86/2026-188 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 171 735,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 710 000 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky 314 600 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení (výrok I.), dále rozhodl, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované částku 1 813 223 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 1 813 223 Kč od 11. 11. 2024 do zaplacení oproti povinnosti vydat žalobkyni technologické zařízení rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení specifikované ve smlouvě o dílo ze dne 26. 2. 2021 (výrok II.), a současně rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 162 900,82 Kč (výrok III.) a o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku 169 011,32 Kč.2. Výrokem I. soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 1 171 735,10 Kč z titulu nezaplacené ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne 26. 2. 2021 ve znění dodatku ze dne 10. 2. 2022. Předmětem smlouvy bylo zhotovení technologického zařízení pro rozklad ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení (dále též i jako „dílo“ či „pyrolýzní pec“ či „pec“). Žalobkyně tvrdila, že dílo bylo řádně dokončeno, předáno a uvedeno do provozu nejpozději dne 31. 3. 2023. Příkon všech současně užívaných hořáků nikdy díky technologii přívodu plynu a softwarovému nastavení nepřesáhne 50 kW. Přesto žalovaná neuhradila část ceny díla vyúčtovanou fakturami, a to 710 000 Kč (faktura splatná ke dni 31. 12. 2021) a 314 600 Kč (faktura splatná ke dni 15. 4. 2024). Žalovaná tím porušila smluvní povinnost uhradit cenu díla, přičemž žalobkyně zohlednila smluvní pokutu za prodlení s uvedením díla do zkušebního provozu.3. Žalovaná se žalobou na zaplacení doplatku ceny díla nesouhlasila. Zdůraznila, že žalobkyně jako zhotovitel díla od počátku věděla, jaké parametry má splňovat jeden cyklus rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení v pyrolýzní peci, avšak dodané zařízení splňuje sjednané parametry pouze z 25 %. Dodané zařízení nesplňuje sjednané parametry výkonu a kapacity, neboť při jednom cyklu pyrolýzy zpracuje pouze cca 25 % požadovaného množství (namísto 16 kusů materiálu o hmotnosti cca 400 kg pouze 4 kusy o hmotnosti cca 100 kg). Jednatel žalobkyně se seznámil s obdobným zařízením v , adresa, a prohlásil, že žalobkyně je schopna takové zařízení pro žalovanou vyhotovit. Žalovaná si vedle počtu kusů vymínila maximální příkon 50 kW. Žalovaná proto dne 16. 5. 2024 vyzvala žalobkyni k odstranění vad díla, lhůta k odstranění vad byla stanovena do 31. 8. 2024. Žalobkyně vady neodstranila ani se o to nepokusila. Proto žalovaná dne 21. 10. 2024 od smlouvy odstoupila. Smlouva se odstoupením ruší od počátku, žalobkyně nemá nárok na doplacení ceny díla.4. Výrokem II. soud prvního stupně rozhodoval o vzájemném návrhu žalované, kterou se žalovaná (v pozici žalobkyně) domáhala po žalobkyni (v pozici žalované) zaplacení částky 1 813 223 Kč s příslušenstvím proti vydání movité věci (technologického zařízení – pyrolýzní pece). Dílo zhotovené žalobkyní je stiženo podstatnými vadami. Jednak neplní sjednané parametry výkonu a kapacity, což činí provoz zařízení ekonomicky neakceptovatelným, jednak má dílo podstatnou vadu spočívající v překročení smluvně stanoveného limitu příkonu (90 kW namísto max. 50 kW), což znemožňuje získání povolení k provozu. Vzájemný návrh žalovaná odůvodňuje tím, že dopisem ze dne 21. 10. 2024 odstoupila od smlouvy o dílo a vyzvala žalobkyni, aby nejpozději do 10. 11. 2024 uhradila na účet žalované již zaplacenou cenu za dílo ve výši 1 813 223 Kč, což žalobkyně neučinila.5. Žalobkyně se vzájemným návrhem nesouhlasila. Dle ní bylo dílo zhotoveno a předáno dle smlouvy, což dokládá předávací protokol z 21. 12. 2021, servisní zápisy z února 2023 a protokol o měření emisí z 30. 3. 2023 s kladným výsledkem. Podle žalobkyně smlouva neobsahuje žádné ujednání o „provozní kapacitě“ zařízení, tudíž tvrzená nemožnost zpracovat 16 kusů transformátorů v jednom cyklu není vadou díla. Žalovaná si u žalobkyně objednala pec dle smlouvy a nevymínila si konkrétní vlastnost díla, že bude schopno na jeden tzv. pyrolýzní cyklus zpracovat 16 kusů traf jednoho konkrétního typu. Odstoupení žalované od smlouvy je proto neplatné a neúčinné a vzájemný návrh na vrácení zaplacené části ceny díla postrádá právní základ. Žalobkyně dále namítá, že i kdyby soud dospěl k závěru o existenci vady, žalovaná neuplatnila právo z vady včas.6. Soud prvního stupně dospěl po obsáhlém a podrobném dokazování ke skutkovému závěru, že před uzavřením smlouvy o dílo žalovaná, zastoupená jednatelem , jméno FO, , sdělila jednateli žalobkyně , jméno FO, , že by potřebovala zařízení na zpracování dílců, které se jí hromadí v provozovně, které dříve vypalovali v , adresa, ve společnosti , právnická osoba, . , jméno FO, se znal s majitelem , právnická osoba, . a s jejich pecí byl rovněž seznámen. Po obhlídce areálu žalované, kde mu byl předveden materiál, který je třeba vypálit, v obrovském množství (hromada 100m x 5m x7m), sdělil, že je schopen takové zařízení zkonstruovat. Dne 26. 2. 2021 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo, kterou z větší části formuloval jednatel žalobkyně. Předmětem smlouvy bylo zhotovení technologického zařízení – pyrolýzní pece – určené k rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení, s cenou sjednanou na 3 338 000 Kč včetně DPH a s termínem uvedení do zkušebního provozu nejpozději do 1. 10. 2021. Zařízení bylo vedle jednoznačné hranice celkového příkonu do 50 kW blíže specifikováno odkazem na projektovou dokumentaci, která v době podpisu smlouvy nebyla vyhotovena. Na základě množství zpracovávaného materiálu, prostoru, kde měla být pec umístěna, maximálního příkonu, konstrukčních možností byla vymezena konstrukce pece. Konkrétní ekonomická efektivita ani garantovaná kapacita cyklu nebyla sjednána, ale bylo přislíbeno, že se bohatě vejdou do čísel, za která vypalují v , adresa, , kde také proběhly základní zkoušky výpalu. Dne 22. 12. 2021 žalobkyně dodala pec do areálu žalované, její přijetí stvrdil podpisem na protokolu , jméno FO, . Teprve následně dne 10. 2. 2022 strany podepsaly dodatek ke smlouvě o dílo, kterým se zhotovitel zavázal uvést dílo do zkušebního provozu nejdéle do 28. 2. 2022 včetně. Žalobkyně v průběhu zkušebních výpalů přizvala ke spolupráci , jméno FO, , specialistu v oboru technologických zařízení spaloven. Ten konstatoval, že pec je neodporně navržena, použité postupy jsou zastaralé. Díky absenci počátečních experimentálních zkoušek nemohla být správně stanovena její kapacita ani velikost. Po několika zásazích včetně konstrukční změny umístění hořáků a jejich výměny za silnější, přesahující součtový výkon 60 kW, a opakovaných zkouškách s různým množstvím brzd a traf , jméno FO, dospěl k závěru, že pec je provozuschopná a schopná provádět termickou degradaci (pyrolýzu) ekologicky a bezpečně, avšak pouze při omezené vsázce materiálu. Při obsazení trafy, kterých se fyzicky vejde na palety 16, proběhne účinný pyrolytický proces pouze při vsázce 4 kusů. Žalovaná postupně uhradila na cenu díla 1 813 223 Kč. Neuhrazena po započítání smluvní pokuty zůstala částka 1 171 735,10 Kč. Žalovaná zaslala žalobkyni v květnu 2024 výzvu k odstranění vad, což žalobkyně odmítla s tím, že dílo považuje za dokončené. Žalovaná dne 21. 10. 2024 odstoupila od smlouvy s odůvodněním, že dodané zařízení nesplňuje sjednané parametry výkonu a kapacity, neboť při jednom cyklu zpracuje pouze přibližně čtvrtinu požadovaného množství, což činí jeho provoz ekonomicky neefektivním.7. Po právním posouzení dle § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a dle § 1915 o. z. dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve znění dodatku ze dne 10. 2. 2022. Tuto smlouvu posoudil soud dle § 556 odst. 1 a 2 o. z. jako určitou a nepřisvědčil námitce žalované o absolutní neplatnosti smlouvy z důvodu neurčitého vymezení předmětu díla. Zhodnotil, že před uzavřením smlouvy se žalobkyně seznámila s množstvím a materiálem, který má být daným zařízením zpracován, byla informována o tom, jaké konkrétní zařízení je takového výpalu schopno a s výsledkem jeho užití na předmětné díly se osobně seznámila, stejně jako byla seznámena s prostorem, ve kterém má být předmětné zařízení instalováno. Lze proto uzavřít, že předmět smlouvy byl vyspecifikován dostatečně určitě.8. Soud prvního stupně dále učinil závěr, že nebyla ze strany žalobkyně předvedena způsobilost pece sloužit svému účelu. Schopnost zařízení instalovaného žalobkyní provádět pyrolýzu na pouze 4 kusech traf v jednou cyklu vylučuje způsobilost takového zařízení sloužit svému účelu, kterým bylo zpracování (metodou pyrolýz