7 C 427/2023-71 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 25. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 418 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a částku ve výši 9 976 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotnosti do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná jako provozovatel tohoto vozidla neměla ode dne 29. 11. 2021 do dne 30. 1. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 63 dní. Žalobkyni dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále jí vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu se zákonem zaslala žalované dne 24. 3. 2022 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, která jí byla doručena dne 8. 4. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 7. 6. 2022. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky 5 418 Kč představující neuhrazený příspěvek do garančního fondu a dále zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně se s ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 5 418 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. 2. Žalobkyně dále zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotnosti do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná jako provozovatel tohoto vozidla neměla ode dne 31. 1. 2022 do dne 26. 5. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost uložena v § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 116 dní. Žalobkyni dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále jí vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu se zákonem zaslala žalované dne 14. 7. 2022 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, která jí byla doručena dne 29. 7. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 27. 9. 2022. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení částky 9 976 Kč představující neuhrazený příspěvek do garančního fondu a dále zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně se s ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 9 976 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. 3. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila ani po zaslání předžalobních upomínek právní zástupkyní žalobce. 4. Soud ve věci rozhodl dne 19. 10. 2023 elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 212560/2023-6, proti kterému žalovaná podala včas odpor. Žalovaná se v odporu připojila k návrhu a tvrzením žalobkyně, nárok v celém rozsahu uznala. Žalovaná dále požádala o možnost uhrazení dluhu ve splátkách, jelikož její majetkové situace jí nedovoluje uhradit dluh jednorázově. Žalovaná doložila své příjmy (invalidní důchod druhého stupně a další přivýdělky z brigád) celkem cca [částka], dále své výdaje (na bydlení, místní poplatky, splátky dluhu) ve výši cca [částka]. 5. U jednání dne 24. 1. 2024 bylo provedeno dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 125 o. s. ř.), dále listinami založenými ve spise, zejména dokumenty dokládající příjmy a výdaje žalované – oznámením ČSSZ, platebním dokladem SIPO, dokladem Úřadu práce o výši čtvrtletního příjmu. Byl tak zjištěn skutkový stav podle skutkového děje sděleného v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). 6. Žalovaná jako majitel a provozovatel vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód] byla žalobkyní vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla v období od 29. 11. 2021 do 30. 1. 2022 celkem v částce 5 418 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 7. 6. 2022, žalovaná v této lhůtě příspěvek neuhradila a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla dále vyzvána žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla v období od 31. 1. 2022 do 26. 5. 2022 celkem v částce 9 976 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 27. 9. 2022, žalovaná v této lhůtě příspěvek neuhradila a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku na náklady mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvků a nákladů na mimosoudní vymáhání žalobkyní marně opakovaně vyzývána. 7. Příspěvek žalobkyni za porušení povinnosti stanovené v § 1 odst. 2 zákona je požadován v souladu s § 4 odst. 4, 6, 7 zákona č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobkyně denní sazbu určila v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (179 dní x sazba 86 Kč), celkem 15 394 Kč. Žalovaná byla v souladu s § 4 odst. 4 zákona povinna žalobkyni zaplatit vždy i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 2 x 300 Kč. 8. Protože žalovaná nezaplatila žalobkyni ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobkyně se tak po ní oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném, domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., dle kterého lze výjimečně, jsou-li dány okolnosti hodné zvláštního případu, úspěšnému účastníkovi nepřiznat náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti. Uvedené pravidlo je výjimkou ze zásady úspěchu ve věci. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018 sp. zn. 33 Cdo 1529/2017). Při zvažování, zda tu jsou důvody zvláštního zřetele hodné musí soud vycházet ze všech okolností konkrétní věci, typicky půjde o majetkové a sociální poměry účastníků. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vzal do úvahy zejména skutečnost, že žalovaná se k žalobě připojila, nerozporovala výši nároků žalobkyně a také doložila své majetkové poměry. Ačkoliv byla žalobkyně v řízení úspěšná, s ohledem na majetkové poměry žalobkyně, soudu připadá nepřiměřeně tvrdé přiznat jí náhradu nákladů v plné výši. Takový postup by mohl být s ohledem na majetkové, osobní a sociální poměry žalované likvidační, mohl by vést k prohloubení už tak nepříznivé finanční situace. Žalobkyně pobírá invalidní důchod druhého stupně a dále si přivydělává brigádami, její celkový měsíční příjem činí [částka], výdaje cca [částka], přičemž v tomto nejsou zahrnuty běžné výdaje na stravu, ošacení a obuv. Soud zohlednil i sociální poměry žalované, které byl rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ustanoven zvláštní příjemce dávky důchodového pojištění z důvodu obtíží při hospodaření s financemi. Soud vzal do úvahy také to, zda se nepřiznání náhrady nákladů negativně neprojeví do majetkové sféry žalobkyně jako oprávněné. Soudu je z rozhodovací činnosti známo, že žalobkyně opakovaně podává žalobní návrhy, přičem