41 C 114/2020-26 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka]. Dlužná částka představuje úhradu za pobyt žalovaného na protialkoholní záchytné stanici, která je provozována žalobcem, a to dne [datum]. Žalovanému vznikla povinnost uhradit za pobyt na záchytné stanici částku [částka], žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal dne [datum] a zavázal se jej uhradit do [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 2.) Soud s ohledem na absenci vyjádření žalovaného rozhodl ve věci podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, bez jednání, vycházeje pouze z listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. 3.) Vyúčtováním ze dne [datum] byla žalovanému vyúčtována částka [částka] za pobyt na protialkoholní záchytné stanici, se splatností dne [datum]. Dle obsahu uznání dluhu obsaženého ve vyúčtování žalovaný uznal vůči žalobci svůj dluh ve výši [částka] z titulu provedeného ošetření dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 4.) Dle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen„ záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. 5.) Dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. 6.) Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7.) V posuzované věci ze shora uvedených důkazů vyplynulo, že žalovaný vůči žalobkyni uznal dluh v celkové výši [částka], dosud jej však neuhradil. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8.) S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobkyně předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9.) náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 2 089 Kč. 10.) Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.