11 C 245/2021-57 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 19. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázaná k povinnosti zaplatit mu částku 16.944 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 10. 12. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] která byla platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 23. 8. 2019, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] požadovaný úvěr ve výši 12.000 Kč, přičemž žalovaná se, jak vyplývá z textu smlouvy, zavázala žalobci vrátit částku 14 731 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 9. 2019 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 obchodních podmínek smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 Kč až 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení všeobecných obchodních podmínek ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba], ověření totožnosti žalované a čerpání finančních prostředků žalovanou, proběhlo následovně: Žalovaná o půjčku zažádala on-line na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jejich osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalované je vždy případně možné ověřit zadáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, resp. prověřování bonity, tedy kroky k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 12 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná úvěr vyčerpala. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku. Z těchto dokumentů žalovaná jakožto spotřebitel získala potřebné informace a vysvětlení, aby si mohla posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 20 195 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 731 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 634 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020, a to ve výši 5 364 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 4 944 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 23. 9. 2019 dlužné jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč do 8. 11. 2020. 2. Zdejší soud v dané věci vydal 24. 2. 2021 pod č. j. EPR 41636/2021-5 elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 11. 11. 2021, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že měla být uzavřena dne 23. 8. 2019 mezi věřitelem [právnická osoba] a klientem – žalovanou. Žalovaná v záhlaví této smlouvy byla identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva nebyla nikým podepsána ani žalovanou, ani zástupcem věřitele. Mělo se jednat o spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se měla touto smlouvou zavázat splatit částku 14 731 Kč dne 22. 9. 2019. Zápůjční úroková sazba měla činit 29,04% ročně a splatnost měla být hodnota 30 denní. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobce, které soudu byly rovněž předloženy. Soudu byla předložena i smlouva o úvěru [číslo] která měla být uzavřena mezi týmiž smluvními stranami 10. 12. 2018 a mělo se jednat o úvěr ve výši jistiny 10 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu číslo [rok] [číslo] ze dne 24. 7. 2014 bylo zjištěno, že na tento účet, jehož majitel nebyl soudem z tohoto částečného výpisu z běžného účtu identifikován, přičemž se mělo jednat o účet číslo [bankovní účet], byla připsána dne 24. 7. 2014 částka 1 Kč z bankovního účtu [bankovní účet], který ve smlouvě o úvěru byl uveden jako účet žalované. Ve výše uvedené smlouvě o úvěru účet číslo [bankovní účet] vedený [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] nebylo možno zjistit, zda se skutečně jedná o účet věřitele. Dle potvrzení o provedené platbě vystavené [právnická osoba], s. r. o. bylo zjištěno, že na účet [bankovní účet], jehož majitelem měla být žalovaná, dne 10. 12. 2018 byla zaslána částka 10 000 Kč a dne 17. 12. 2018 částka 2 000 Kč. Dalším listinným důkazem byly upomínky jedna ze dne 6. 6. 2019, druhá z 6. 10. 2019, opakovaná výzva k úhradě ze dne 1. 11. 2019. 5. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, jednalo se o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, která byla uzavřena mezi postupitelem společností [právnická osoba] a postupníkem žalobcem, oznámení o postoupení pohledávek ze 4. 12. 2020, které bylo adresováno žalované včetně dokladů o jeho doručování žalované (poštovní podací arch). 6. Dalším listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce adresovaná na žalovanou dne 27. 1. 2021, která byla soudu předložena rovněž s dokladem o jejím doručování žalované. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v první řadě soudu předložil k důkazu několik formulářových smluv totožného obsahu lišící se pouze ve výši úvěrové částky, výši úroku, údajném datu uzavření, bez jakéhokoliv podpisu či ověření. Soud je toho názoru, že tyto listiny neprokazují uzavření smlouvy s žalovanou, příp. zda byla žalovaná s touto listinou vůbec seznámena. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Soud je tedy toho názoru, že si právní předchůdce žalobce sám v jeho vyhotovených listinách uvedl údaje žalované, neprokazuje skutečnost, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem a žalovanou byla skutečně prostředky, např. elektronických komunikací, uzavřena smlouva uvedeného znění. Nevyplývá z toho, že žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Nevyplývá tedy z toho, že došlo k jakémukoliv kontraktačnímu procesu. Za dané situace by žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy, jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Uvedené listiny nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahuji k osobě žalované a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny. Za této situace by žalobce mohl předkládat jím vyhotovené tabulky a výpisy z informačních systémů z prakticky jakýmikoliv daty a částkami. V řízení