34 C 275/2020-36 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6.896 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o dodávkách pitné vody. Žalobce vyúčtoval žalovanému dlužnou částku 6.896 Kč fakturou [číslo] se splatností 31.1.2019 za období od 1.6.2017 do 28.3.2018 při spotřebě [anonymizována dvě slova]. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil. [příjmení] zjištění učinil soud z listinných důkazů. Ze Smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal dodávat vodu pro žalovaného a žalovaný se zavázal řádně zaplatit dle podmínek uvedených ve smlouvě. Žalobce vyúčtoval žalovanému dlužnou částku 6.896 Kč fakturou [číslo] se splatností 31.1.2019 za období od 1.6.2017 do 28.3.2018. Žalovaný uvedenou částku neuhradil. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dne 17.4.2019. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalobcem a žalovaným dle § 8 odst. 13 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, dle jehož znění vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Žalobce prováděl na základě uzavřené smlouvy dodávky vody pro žalovaného, žalovaný však částku vyúčtovanou shora uvedenou fakturou neuhradil. Jelikož k úhradě nedošlo, je žalovaný ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti faktury v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v plné výši. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a odměny za zastoupení žalobce advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši celkem 500 Kč za úkony převzetí a přípravy zastoupení, jednoduché předžalobní výzvy (1/2 odměny) a sepis žaloby. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.368 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.