42 C 86/2021-42 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], kterým vzal žalobu ohledně části nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení a části inkasního poplatku zpět (řízení bylo v této části zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 390 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku v částce 841,66 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z jistiny od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 524,77 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 249,19 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kdy její nedílnou součástí byl i předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému úvěr v částce 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem v pevné výši 770 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v částce 3 200 Kč, úhradou za administrativní činnost v částce 576 Kč a úhradou za umožnění splácení v hotovosti v místě bydliště v částce 2 000 Kč, tedy celkem částku 14 546 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 039 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] tak již byl v prodlení se všemi sjednanými splátkami. Po sjednané době splácení úvěru pak uhradil dne [datum] a [datum] dvakrát 500 Kč. Žalobce v doplnění žaloby zcela konkrétně uvedl, jaké splátky žalovaný a kdy uhradil, kdy je zřejmé, že žalovaný nehradil splátky ve sjednané výši, když pouze v jednom případě dosáhla splátka sjednané výše. Ostatní splátky pak hradil ve výši 500 až 1 116 Kč Celkem žalovaný uhradil 9 156 Kč. Žalobce pak zcela konkrétně specifikoval, jak jednotlivé splátky započetl na pohledávky ze smlouvy o úvěru. Po těchto zápočtech tak měl žalovaný dlužit na jistině úvěru částku 3 126,77 Kč, na úroku za sjednanou dobu smlouvy částku 122,42 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 1 185,51 Kč, administrativním poplatku částku 214,36 Kč a inkasním poplatku částku 740,95 Kč. Žalobce tvrdil, že s ohledem na to, že smluvní strany si sjednaly výši úroku pouze pro období 14 měsíců, dále byla nevrácená jistina úročena úrokem ve výši 15 % ročně dle ujednání ve smlouvě. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba] tuto posoudila především z informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověřením z vyžádaných dokladů, které zaznamenala v žádosti o úvěr. Žalovaný měl přitom uvést, že je od [datum] zaměstnán s příjmem 9 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje žalovaného měly činit 5 039 Kč, měl bydlet u rodičů, nemít žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný měl svým podpisem stvrdit pravdivost poskytnutých údajů. Žalovaný tak byl hodnocen jako schopný splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Následně již žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se tak po něm domáhá zaplacení celkové dlužné částky 5 390 Kč tvořené nevrácenou jistinou úvěru, úroky za období trvání smlouvy a sjednanými poplatky. Dále se po žalovaném domáhá zaplacení úroku ve výši 15 % z jistiny, který jednak za období od [datum] do [datum] kapitalizoval na částku 841,66 Kč a jednak se jej domáhá od [datum] do zaplacení. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se pak žalobce domáhá i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak za období od [datum] do [datum] kapitalizoval na částku 524,77 Kč a jednak se jej domáhá z částky 3 249,19 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. K jednání nařízenému na den 18.10.2021 se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti u jednání omluvili, souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o úvěru, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 80 000 Kč s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem v částce 770 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v 3 300 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 576 Kč a úhradou za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 000 Kč, tedy celkem částku 14 546 Kč, splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 039 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí částky 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný měl prohlásit, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli k jeho žádosti přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, o svých příjmech, o pravidelných měsíčních nákladech a výdajích a dalších půjčkách. Ke smlouvě je připojen přehled splátek. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaný uhradil společnosti [právnická osoba] celkem 9 156 Kč, kdy hradil jedenkrát 1 040 Kč, jedenkrát 1 116 Kč, pětkrát 1 000 Kč a čtyřikrát 500 Kč. Z žádosti o úvěr podepsané žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný v ní uvedl, že je zaměstnán, což mělo být zástupcem úvěrujícího ověřeno, aktuální zaměstnání mělo být sjednáno do [datum]. Žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 9 000 Kč, což mělo být ověřeno výplatními páskami a pracovní smlouvou. Ke svým výdajům žalovaný uvedl, že na bydlení a energie vydá částku 2 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 2 000 Kč, splácí jinou půjčku ve výši 1 039 Kč. Celkové měsíční výdaje tak mají činit 5 039 Kč. Z žádosti není zřejmé, že by údaje o výdajích byly jakkoliv dokládány a ověřovány. Ke svým poměrům žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný bez vyživovací povinnosti. Má dokončeno střední vzdělání, nemá bankovní účet. Totožnost žalovaného měla být ověřena z občanského průkazu. Žalobce netvrdil a neprokazoval, že jeho právní předchůdce nahlédl do dostupných registrů k ověření případných dalších závazků žalovaného a jeho platební morálky. Z výplatních pásek ohledně žalovaného za období [číslo] soud zjistil, že mu byla vyplacena na mzdě částka 7 933 Kč, za období [číslo] částka 7 046 Kč a za období [číslo] pak částka 6 618 Kč. V průměru tak jde o čistou mzdu ve výši 7 199 Kč měsíčně. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u [jméno] [příjmení] jako přípravář, kdy pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou, ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum] a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o úvěru na žalobce. Tato skutečnost měl být žalovanému písemně oznámena oznámením ze dne [datum], kdy odeslání tohoto oznámení není doloženo. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, když ho opětovně seznámil se skutečnostmi ohledně postoupení pohledávky. 4. Po právní stránce soud hodnotil předmětný spor následovně. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský