8 C 205/2020-136 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 2 176,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 91,40 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 176,52 Kč za dobu od 2. 4. 2017 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná uzavřela dne 24. 9. 2015 s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu, na základě čehož jí byl zřízen sporožirový účet. Povolený debet na účtu nebyl sjednán a žalované vznikl na účtu ke dni 1. 11. 2016 nepovolený debetní zůstatek, který dosáhl ke dni 1. 4. 2017 žalované částky. Úrok z prodlení 91,40 Kč se skládá z tohoto úroku ke dni 1. 11. 2016 ve výši 27,07 Kč a z téhož úroku ve výši 64,33 Kč za dobu následující od 2. 11. 2016 do 1. 4. 2017 z žalované částky. [ulice] [anonymizováno] postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 24. 9. 2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o finančních službách, stala se tak klientem této banky a získala možnost využívat nabízené finanční služby, přičemž podpisem této rámcové smlouvy současně uzavřela s bankou smlouvu o účtu, v níž se banka zavázala otevřít a vést pro žalovanou účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky. Výše cen, poplatků a úroků byla stanovena v ceníku banky pro bankovní obchody. Banka se zavázala poskytovat žalované každý měsíc elektronický výpis z účtu v rámci internetového bankovnictví. Žalovaná neměla sjednán povolený debetní zůstatek na účtu. Vedení účtu je upraveno v článcích 9, 10 a 11 všeobecných obchodních podmínek. Podle bodu 9.3. byla banka oprávněna strhnout peníze z účtu žalované při započtení nebo zúčtování splatných pohledávek banky za žalovanou, což představuje například poplatky, anebo peněžní částky na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu či exekutora. Zúčtování cen mohla banka provést i v případě, že tím na účtu vznikne debetní zůstatek. V bodě 9.4. bylo stanoveno, že pokud majitel účtu vybere z účtu peníze nebo zaplatí kartou, anebo pokud banka odečte poplatky z účtu, na kterém není dostatek peněz, vznikne na účtu nepovolený záporný zůstatek a takto vzniklý dluh banka úročí příslušnou úrokovou sazbou z nepovoleného překročení stanovenou v ceníku. Podle výpisů z účtu žalované měla žalovaná na účtu záporný zůstatek již ke dni 30. 6. 2016 ve výši mínus 204,34 Kč. V následujícím měsíci záporný zůstatek ještě zvýšila na mínus 449,52 Kč ke dni 31. 7. 2016. Následně na účet žalované již nebyly připisovány žádné peněžní částky, a naopak byly strhávány částky odpovídající poplatkům za bankovní služby, a to 69 Kč měsíčně za vedení účtu, 15 Kč za výběry v hotovosti z bankomatu [anonymizováno], dále 200 Kč za dotazy na zůstatek v cizích bankomatech, a poplatky za prodlení podle ceníku 500 Kč. Záporný zůstatek na účtu žalované se proto nadále zvyšoval a ke dni 31. 10. 2016 dosáhl žalované částky mínus 2 176,52 Kč. Následujícího dne 1. 11. 2016 byla tato pohledávka účetně převedena z účtu žalované, který tak byl vyrovnán do nulového zůstatku. Banka dopisem z 1. 11. 2016 oznámila žalované, že převedla pohledávku ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek, a požadovala zaplatit nepovolený záporný zůstatek 2 176,52 Kč a k tomu úroky z prodlení 27,07 Kč, dopočtené do 1. 11. 2016. Žalovaná byla upozorněna na to, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se banka na soud. Zároveň banka odstoupila od dohody o vydání a používání platebních karet a vypověděla smlouvu o účtu. 4. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 30. 3. 2017 uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázala postoupit na žalobce k 1. 4. 2017 pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V tomto seznamu se pod pořadovým [číslo] nachází i pohledávka za žalovanou. Žalobce uhradil [obec] spořitelně dohodnutou platbu za postoupené pohledávky ke dni 31. 3. 2017. Dopisem z 21. 4. 2017 oznámila banka žalované, že postoupila pohledávku na žalobce, a vyzvala žalovanou, aby svůj dluh hradila již přímo žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně dne 21. 4. 2017. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 28. 11. 2018, v němž upozornil žalovanou na to, že pokud dluh nevyrovná do 8. 12. 2018, podá žalobce žalobu k soudu. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně dne 28. 11. 2018. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] jakožto banka uzavřela s žalovanou smlouvu o účtu v souladu s ustanovením § 2662 občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet a výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Banka si tyto své povinnosti z výše uvedené smlouvy plnila tím, že zřídila žalované osobní účet, přijímala na něj vklady a platby a uskutečňovala z něj výplaty a platby. Mezi žalovanou a bankou nebylo ujednáno, že by banka umožnila žalované výběr hotovosti nebo provedla převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu nebude dostatek peněžních prostředků, jak je upraveno v ustanovení § 2665 občanského zákoníku. Žalovaná byla proto povinna na účtu udržovat kladný zůstatek, přičemž si byla vědoma toho, že banka je oprávněna své pohledávky za žalovanou v podobě poplatků a cen za bankovní služby strhnout z účtu i v případě, že na účtu k tomu není dostatek peněžních prostředků. Žalovaná si však své povinnosti neplnila, účet přečerpala, a i když se jednalo o zpočátku nízkou částku výše uvedenou, záporný zůstatek nevyrovnala. Tento se naopak postupně zvyšoval v důsledku toho, že banka strhávala z účtu výše zmíněné poplatky, až záporný zůstatek dosáhl žalované částky. Banka proto smlouvu o účtu vypověděla a v souladu s ustanovením § 2668 občanského zákoníku byla banka oprávněna vypořádat pohledávky a dluhy týkající se účtu. Banka toto učinila vyrovnáním debetního zůstatku na zůstatek nulový, a požadovala po žalované zaplacení žalované částky. Tato představuje jistinu a skládá se z vyčerpaných peněžních prostředků a poplatků, jak je výše uvedeno. Úrok z prodlení byl vypočten bankou na 27,07 Kč ke dni 1. 11. 2016 z nepovoleného debetu, a za dobu následující od 2. 11. 2016 do 1. 4. 2017, tedy do postoupení pohledávky, představuje zákonný úrok z prodlení z žalované částky 64,33 Kč. Celkový kapitalizovaný úrok z prodlení tak představuje částku 91,40 Kč. 6. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením nepovoleného debetního zůstatku ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku již dnem, kdy jí vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, což bylo nejpozději ke dni 30. 6. 2016. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a sazba úroku z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž odlišná sazba úroků z prodlení nebyla mezi žalovanou a bankou sjednána. Za dobu následující po kapitalizaci úroků z prodlení, tedy od 2. 4. 2017, náleží úrok z prodlení až do zaplacení. 7. K postoupení pohledávky z [obec] [anonymizováno] jakožto banky na žalobce došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Postoupením pohledávky nabyl žalobce ve smyslu § 1880 odst. 1 občanského zákoníku také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná a banka ujednaly, že postoupení pohledávky je vyloučeno. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše uvedeným dopisem. 8. Na základě všech výše uvedených skutečností soud považuje žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí vyhověl. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 4 514 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že ve smyslu § 142a o.s.ř. žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis z 28. 11. 2018 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za 2,5 úkonu právní pomoci po 1 000 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a konečně z částky 714 Kč, která odpovídá