8 C 212/2021-61 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.795 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 22. 3. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 nebylo k osobnímu automobilu [registrační značka] číslo [příjmení]: [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž provozovatelem a vlastníkem tohoto vozidla byl v tomtéž období žalovaný. Základ příspěvku u předmětného automobilu činí 5.495 Kč a odpovídá denní sazbě 35 Kč vynásobené počtem dnů 157. Žalobce dále požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil ani po několika výzvách. 2. Žalovaný se osobně dostavil k jednání soudu dne 10. 11. 2021, u něhož přislíbil zaplatit žalobci žalovanou částku ihned poté, co si zjistí výši kapitalizovaných úroků z prodlení. Žalobce soudu na výzvu sdělil, že na podané žalobě trvá, neboť žalovaný jej nekontaktoval a přislíbené plnění na žalovanou částku neposkytl. Soud proto rozhodl ve věci samé. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle výpisu z registru vozidel je žalovaný v tomto registru veden od 20. 3. 2019 doposud jako vlastník a provozovatel osobního automobilu typu [příjmení] [jméno] [registrační značka] shora uvedeného čísla [příjmení] se zdvihovým objemem válců [číslo] cm3. Do této doby náleží i žalované období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019, které představuje 157 dní. K vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu u [právnická osoba], pojistnou smlouvou [číslo] od 7. 12. 2012 do 25. 3. 2019 včetně. V řízení nebylo zjištěno, že by v žalovaném období byl tentýž druh pojištění ohledně tohoto vozidla sjednán. Po celé žalované období, trvající 157 dní, neměl žalovaný ke svému vozidlu žádné pojištění odpovědnosti z jeho provozu uzavřeno. Dopisem z 5. 2. 2020 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení příspěvku do 30 dnů od doručení, dopis byl žalovanému odeslán dne 5. 2. 2020 a dne 18. 2. 2020 doručen. Dopisem z 21. 5. 2020 upomenul žalobce žalovaného o zaplacení příspěvku. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného výzvou svého právního zástupce ze dne 14. 1. 2021, který byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně. Žalovaný žalobci na žalovaný nárok dosud ničeho nezaplatil. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odst. 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla nebo řidiči cizozemského vozidla v ust. § 3 odst. 2 téhož zákona. 5. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ust. § 4 téhož zákona, který v odst. 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odst. 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odst. 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jak je uvedeno v § 4 odst. 5 citovaného zákona, a touto vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 je v § 2 odst. 1 písm. f) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 35 Kč. 6. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní od dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok u soudu. Podle ust. § 4 odst. 6 téhož zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud žalobce do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacením podle odst. 7, pokud jde o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 7. Výše příspěvku v případě osobního automobilu představuje denní sazbu 35 Kč vynásobenou počtem dnů žalovaného období 157, což činí 5.495 Kč. K tomu je třeba připočítat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a součet těchto částek představuje 5.795 Kč. 8. První výzvou k úhradě příspěvku ohledně osobního automobilu je výše uvedený dopis z 5. 2. 2020, který byl žalovanému doručen 18. 2. 2020 Lhůta 30 dnů od doručení trvala do 19. 3. 2020 a žalovaný se tak podle § 1968 občanského zákoníku dostal do prodlení dnem následujícím, tedy 20. 3. 2020, a od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2012 Sb. a činí 10 % ročně. Žalobce úrok z prodlení nárokuje až od 22. 3. 2020. 9. Úrok z prodlení však nebylo možné žalobci přiznat z celé žalované částky 5.795 Kč, když tato nepředstavuje celá jistinu. Jistinou je pouze příspěvek ve výši 5.495 Kč, a citované ust. § 4 odst. 3 zákona 168/1999 Sb., jednoznačně stanoví, co je míněno přesně výší příspěvku. V následujícím ust. § 4 odst. 4 téhož zákona jsou upraveny náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek zcela odděleně, tyto náklady netvoří jistinu příspěvku, ale představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Příslušenstvím pohledávky jsou mimo jiné také úroky z prodlení. Žalobce tudíž požaduje úroky z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství z příslušenství, což je v tomto případě nepřípustné. 10. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci na jistině 5.495 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky 300 Kč, avšak bez úroku z prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. 11. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, a v souladu s ustanovením § 142 odstavec 3 o. s. ř. žalobci náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení 6.934 Kč. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvy k plnění, a to výše uvedené dopisy. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.134 Kč, odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud nepřiznal žalobci odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. 12. Soud nepoužil při stanovení výše odměny a paušálů ust. § 14b advokátního tarifu. Je sice pravdou, že žalobce podal k podepsanému soudu ještě řadu dalších žalob o zaplacení příspěvku nepojištěných, avšak soud žalobu žalobce nepokládá za návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba ža