8 C 27/2020-109 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně domáhá po opravě a doplnění žaloby vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 11. 9. 2015 do zaplacení. Tvrdí, že uzavřela jako prodávající s žalovanou jako kupující dne 10. 8. 2015 kupní smlouvu, na základě níž prodala žalované nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] – zahrada a pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinné rekreace číslo evidenční [anonymizováno]. V katastru nemovitostí byla žalovaná zapsána jako vlastník těchto nemovitostí, ty se však posléze staly předmětem exekuce a byly vydraženy [jméno] [příjmení]. Z kupní smlouvy nevyplývá lhůta splatnosti kupní ceny, účastnice se však dohodli ústně tak, že žalovaná zaplatí žalobkyni kupní cenu do 10. 9. 2015. Žalovaná však kupní cenu neuhradila, nereagovala na pokusy žalobkyně o telefonické spojení ani na SMS zprávy, a stala se nekontaktní. Písemně žalobkyně žalovanou k úhradě kupní ceny nevyzývala, anebo si na to již nepamatuje. Žalobkyně žádné doklady o výzvách ani nemá, neboť z nemovitosti, která byla převedena na žalovanou, byla žalobkyně v červnu 2020 vystěhována novým majitelem, který nevydal žalobkyni její věci. Manžel žalobkyně na policii nahlásil podezření ze spáchání trestné činnosti ze strany žalované. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Z kupní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 10. 8. 2015 mezi žalobkyní jakožto prodávající a žalovanou jakožto kupující. Předmětem smlouvy byl pozemek číslo parcely [číslo] – zahrada o výměře [anonymizováno] m² a pozemek číslo parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m² s tím, že vše je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] katastrálního úřadu. V článku I bylo konstatováno, že k předmětným nemovitostem je přístup zajištěn, což žalobkyně doložila před podpisem smlouvy katastrální mapou. Předložila rovněž k prokázání svého vlastnictví žalované výpis z listu vlastnictví ze dne 6. 5. 2014. V článku II žalobkyně prohlásila, že na převáděných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky [jméno] [příjmení]. Žalovaná v tomtéž článku potvrdila, že si předmětné nemovitosti prohlédla, seznámila se s jejich stavem a přebírá je do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se zaplatit sjednanou kupní cenu. Pro případ, že by se prohlášení žalobkyně ukázala jako nepravdivá, vrátí si smluvní strany, co podle smlouvy plnily, do 30 dnů od zániku platnosti smlouvy a poskytnou si včasnou a účinnou součinnost za účelem převodu vlastnického práva zpět, případně k zastavení řízení o vkladu případného zástavního práva a vlastnického práva. Kupní cena byla dohodnuta v článku III na částku 50 000 Kč. V článku IV bylo dohodnuto, že žalovaná nabude vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy s účinností ke dni podání návrhu na vklad, a zároveň účastnice podepisují návrh na vklad vlastnictví do katastru nemovitostí. Obě účastnice se zavázaly vyvinout veškeré úsilí ke splnění účelu této smlouvy v případě výzvy nebo rozhodnutí katastrálního úřadu doplnit nebo změnit smlouvu nebo uzavřít novou smlouvu se stejným účelem. Do doby provedení vkladu vlastnictví podle této smlouvy jsou obě smluvní strany svými projevy vůle vázány a zavazují se bez souhlasu druhé strany nepřevést předmětné nemovitosti na třetí osobu, jakkoli nemovitosti zatížit nebo sjednat práva k nim pro třetí osobu. Smlouva byla sepsána ve 4 stejnopisech. V článku VI bylo dohodnuto, že podmínkou této smlouvy je, že bude právně upravena právním zástupcem žalobkyně v nejbližší době, a další podmínkou smlouvy je, aby jak žalobkyně, tak [jméno] [celé jméno žalobkyně], měly právo užívat předmětné nemovitosti až do své smrti. Žalobkyně i žalovaná smlouvu podepsaly. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil správnost označení převáděných nemovitých věcí. U Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec], jsou na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Želešice vedeny pozemky parc. [číslo] – zahrada o výměře 324 m² a parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 36 m², přičemž součástí pozemku parc. [číslo] je stavba rodinné rekreace číslo evidenční 309. Nynějšími vlastníky těchto nemovitostí jsou [jméno] a [jméno] [příjmení] v režimu společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020 s právními účinky zápisu ke dni 18. 11. 2020. 5. Ohledně prodeje předmětných nemovitostí žalobkyní žalované prováděla šetření Policie ČR, obvodní oddělení [obec] pod [číslo jednací]. Z následně uvedených listin spisové dokumentace policie zjistil soud tyto skutečnosti. Manžel žalované [příjmení] [příjmení] [příjmení] se dostavil na policii [datum] a podal vysvětlení a doplnil své elektronické podání. Sdělil, že v roce 2015 s žalobkyní se rozhodli, že s ohledem na tíživou finanční situaci prodají chatu kamarádce žalobkyně [celé jméno žalované], bytem [adresa], tedy žalované, za 50 000 Kč. Tuto chatu žalobkyně s manželem nabyli za 630.000 Kč a bydleli v ní od konce roku 2012. Dne 10. 8. 2015 celý prodej chaty a přilehlých pozemků číslo parcely [číslo] a [číslo] realizovali tak, že v zmíněné chatě v [obec] došlo k sepsání kupní smlouvy, v níž jako prodávající byla žalobkyně a jako kupující byla uvedena žalovaná, kupní cena činila 50 000 Kč. Žalobkyně s žalovanou sepsaly ještě smlouvu o věcném břemeni, v níž bylo zahrnuto, že chatu smí celá rodina [příjmení] doživotně užívat. S žalovanou bylo dohodnuto, že zajistí přepis nemovitosti, včetně smlouvy s věcným břemenem na katastru nemovitostí, a že finanční hotovost za prodej chaty dodá žalobkyni a jejímu manželovi do jednoho měsíce. Žalovaná však neuhradila ničeho a zřejmě nechala na katastrálním úřadě provést pouze změnu vlastníka a neuvedla žalobkyni s manželem jako doživotní uživatele. Manžel žalobkyně zjistil, že chata včetně pozemku je umístěna na internetu v portálu elektronických dražeb. Z dopisu žalobkyně adresovaného do policejního spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně je vážně nemocná, trpí mnoha chorobami, žalovanou nelze nalézt, a žalobkyně navrhla, aby vše bylo ukončeno, nechtěla mít s trestním oznámením nic společného a odmítla vypovídat. Ve spisové dokumentaci policie se nachází výše uvedená kupní smlouva z 10. 8. 2015 a další smlouva podepsaná žalobkyní a žalovanou, avšak bez data, která se týká stejných nemovitých věcí. Žalovaná v ní potvrdila, že tyto nemovité věci mají plně k dispozici žalobkyně, její manžel a [jméno] [celé jméno žalobkyně] až do jejich smrti, mohou tam kdykoliv jet, pobývat, žít, činit stavební úpravy a vše potřebné ohledně nemovitosti. Do dokumentace policejního orgánu byly zařazeny i listiny od katastrálního úřadu. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že byl podán na katastrální pracoviště Brno-venkov dne 12. 10. 2015 ohledně předmětné kupní smlouvy z 10. 8. 2015. Ve vkladovém řízení [číslo jednací] bylo rozhodnuto o vkladu, na základě něhož se žalovaná stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne 12. 10. 2015. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení bylo zjištěno, že 26. 10. 2020 žalovaná se dostavila na obvodním oddělením Policie ČR [obec], okres [okres]. Uvedla, že rodinu žalobkyně zná asi 5 až 6 let, s žalobkyní byly kamarádky. Žalobkyně na žalovanou začala dělat nátlaky, aby na ní mohla přepsat chatu a pozemky, stále jí telefonovala, psala SMS zprávy a chtěla, aby žalovaná na sebe nechala přepsat chatu na základě kupní smlouvy, kterou poslala žalované na adresu [adresa]. Žalovaná si nechala ověřit na poště podpis, avšak nepamatuje si už konkrétně, co podepsala, jednalo se o nějaké pozemky a chatu, už neví, jaká byla uvedena kupní cena. Podle žalované se s žalobkyní na žádné kupní ceně nedomlouvaly, ani na tom, že by žalovaná měla něco platit, spíše žalobkyně žalované tvrdila, že z toho bude mít žalovaná nějaký profit, což se však nestalo. Žalovaná řešila před několika lety své exekuce, s tímto jí pomáhal [anonymizováno] [obec], který zjistil, že je majitelkou pozemků a chaty, a pozemky si přepsal na sebe, aby je mohl prodat a aby žalovaná získala nějaké peněžní prostředky na úhradu exekucí. Usnesením policejního orgánu ze dne 21. 12. 2020 [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 13. 1. 2021, rozhodl policejní orgán o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že 10. 8. 2015 podepsala s žalobkyní kupní smlouvu, týkající se prodeje rekreační chaty se zahradou v katastrálním území Želešice na pozemcích č. parcely [číslo], [číslo] v majetku žalobkyně, přičemž se zavázala zaplatit kupní cenu 50.000 Kč, což dosud neučinila, nemovitost na sebe převed