11 C 131/2022-62 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 19 260 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že zjistil, v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 - 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, že žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³, registrační číslo [číslo], [VIN kód], s číslem technického průkazu vozidla [číslo], které bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované v době od 20. 3. 2019 do 15. 6. 2019 a v době od 1. 10. 2020 do 12. 3. 2021 a motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], s číslem technického průkazu vozidla [číslo], které bylo evidováno v registru silničních motorových vozidel jako provozované v době od 25. 8. 2020 do 3. 12. 2020, přičemž neměl, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 výše uvedeného zákona, vozidla pojištěna. Vozidlo tak bylo v případě prvního vozidlo nepojištěno 88 dní a 163 dní a v případě druhého vozidla 101 dní, a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 téhož zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle § 4 odst. 3 tohoto zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 téhož zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce zaslal v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, přičemž splatnost příspěvku v případě prvního vozidla nastala při výzvě za první období 22. 9. 2019 a za druhé období dne 24. 7. 2021 a v případě druhého vozidla 6. 4. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, byly žalovanému zasílány předžalobní upomínky, přičemž žalovaný opět na tyto nereagoval. S ohledem na výše uvedené, žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 4 436 Kč (první vozidlo období od 20. 3. 2019 do 15. 6. 2019), částku 7 961 Kč (první vozidlo od 1. 10. 2020 do 12. 3. 2021) a částku ve výši 6 865 Kč (druhé vozidlo období od 25. 8. 2020 do 3. 12. 2020). Tyto částky se skládají ze základu příspěvků, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za které nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále tyto částky jsou navýšeny o poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 výše uvedeného zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Zdejší soud v dané věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den [datum], soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání nedostavil, právní zástupkyně žalobce svou neúčast u ústního jednání řádně omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 4. Z kopie výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce ze dne 8. 8. 2019 a 10. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od 20. 3. 2019 do 15. 6. 2019 (88 dní) a za období od 1. 10. 2020 do 12. 3. 2021 (163 dní), ve výši 4 436 Kč a 7 661 Kč, a to za vozidlo [registrační značka], [VIN kód] a z kopie výzvy ze dne 21. 1. 2021 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce bylo zjištěno, že žalovaný byl dále vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období od 25. 8. 2020 do 3. 12. 2020 (101 dní), a to za vozidlo [registrační značka], [VIN kód], a to vždy do 60 dnů od doručení těchto výzev. K těmto výzvám byly soudu předloženy i doklady o jejich doručování žalovanému. Soudu byly předloženy upomínky k úhradě příspěvku, druhé upomínky k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce a rovněž předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobce z 6. 10. 2021, včetně dokladu o jejím doručování žalovanému. Ze zprávy MěstÚ [obec], odboru dopravy, bylo zjištěno, že obě vozidla byla ve výše označených obdobích registrována na žalovaného jako vlastníka a provozovatele těchto vozidel a vozidla byla registrována v daných obdobích jako provozovaná. Soudu byly předloženy i karty těchto vozidel. 5. Dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění v době rozhodné, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle § 4 odst. 3 téhož zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona (nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel dle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené) a výše denní sazby podle druhu vozidel. Dle odst. 4 téhož paragrafu osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 6 téhož zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře dle odst. 4 zaniká, pokud kancelář do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku dle odst. 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dřív, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 téhož paragrafu výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku, náklady kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech, včetně možnosti doložit kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů kanceláře u soudu. Dle § 2 odst. 1, písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm³ do 1850 cm³ činí 47 Kč a dle § 2 odst. 1, písm. h) téže vyhlášky denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³ včetně, činí částku 65 Kč. Dle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 6. Z provedeného dokazování, podřazením pod shora citovaná zákonná ustanovení, bylo jednoznačně prokázáno, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalobce v souladu s citovaným paragrafem zákonu č. 168/1999 Sb., vyzval žalovaného jako vlastníka a provozovatele výše označených motorových vozidel k tomu, aby za tato vozidla zaplatil příspěvek, a to za období, která byla konstatována výše, kdy tato vozidla, ač byla žalovaným provozována, nebyla zákonně pojištěna. Žalovanému byla stanovena zákonná lhůta k tomu, aby dlužnou částku uhradil, přičemž výše dlužné částky odpovídala ustanovením příslušného zákona, což vyplývalo z přílohy k tomuto zákonu, která tvoří jeho nedílnou součást. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci rovněž příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení v souladu ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky stanoví soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebnou k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšného žalobce spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládaly ze 3 úkonů právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výz