11 C 170/2021-56 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 27. 5. 2021, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil souhlas žalované společnosti se smlouvou o zřízení věcného břemene tak, jak je přesně uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná společnost je mimo jiné jediným výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. Žalobce s žalovanou uzavřel dne 21. 11. 2018 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], [ulice], [příjmení], připoj. [anonymizována dvě slova]“. [stát. instituce] – [anonymizována tři slova], vydal dne 15. 11. 2019 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne 12. 8. 2019. Následně opakovaně vyzval žalobce, respektive jeho mandatář žalovaného ke splnění závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný zásilky od žalobce nepřebírá a ani jiným způsobem se nepodařilo zajistit kontakt na potřebnou součinnost. Žalobce byl tak nucen podat tuto žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, na ústní jednání, které bylo soudem nařízeno na den 6. 1. 2022, aniž by se řádně omluvila, se zástupce žalované nedostavil. Soud proto jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 3. Ze smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 21. 11. 2018 mezi žalobcem jako budoucím oprávněným a žalovanou jako budoucí povinnou. Předmětem této smlouvy bylo sjednání závazku obou smluvních stran nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – to je nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení – respektive převzetí dokončené stavby budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele, nejpozději však do pěti let od uzavření této smlouvy, uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Smluvní strany se dohodly, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – kabelů NN na pozemku a za účelem jejího provozování, jejímž obsahem bude právo budoucí oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na pozemku. Věcné břemeno dále bude zahrnovat též právo budoucí oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění, přičemž předpokládaný průběh věcného břemene je dle obsahu smlouvy zakreslen v situačním snímku, který tvoří nedílnou součást této smlouvy. Dohodly se dále, že přesný průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu vyhotoveném po umístění distribuční soustavy, přičemž tento geometrický plán se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud měl k dispozici situační snímek, který skutečně tvořil nedílnou součást smlouvy o smlouvě budoucí. Budoucí oprávněný se zavázal na své náklady zajistit vyhotovení geometrického plánu, vyhotovení smlouvy o věcném břemeni, včetně návrhu na zahájení řízení, podání návrhu na zahájení řízení na příslušném katastrálním pracovišti katastrálního úřadu, včetně úhrady správních poplatků s tím spojených. Věcné břemeno mělo být zřízeno na dobu neurčitou, mělo být zřízeno úplatně, a to za jednorázovou úplatu v celkové výši [částka]. Jednorázová úplata měla být budoucí povinné na základě daňového dokladu – faktury s termínem splatnosti minimálně 21 dnů vystavené budoucí povinnou do 30 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Součástí smlouvy o budoucí smlouvě byl situační snímek plánovaného umístění elektrického zařízení, který tvořil nedílnou součást této smlouvy. Tento situační snímek měl soud k dispozici. Soudu byl rovněž předložen návrh smlouvy o zřízení věcného břemene číslo: [anonymizováno] [číslo]. Tento návrh byl podepsán pouze zástupcem žalobce, a to dne [datum], přičemž přesný obsah tohoto návrhu smlouvy je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Nedílnou součástí této smlouvy byl i geometrický plán [číslo] zhotovený [právnická osoba] [anonymizováno], který ověřil [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] dne [datum] a pod [číslo] za Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov potvrdil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], pod [číslo]. Tento měl soud k dispozici a tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby bylo zjištěno, že k ukončení přejímacího řízení zakázky [číslo] – vedení [anonymizována tři slova] 12. 8. 2019, k převzetí stavby došlo 30. 9. 2019. Z čestného prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu o věcném břemeni bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k uzavření smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni v souladu se smlouvu o smlouvě budoucí, která byla konstatována výše s tím, že dne 21. 4. 2020 jí byla smlouva zaslána k podpisu, přičemž smlouva, respektive její návrh, byl vrácen jako nevyzvednutý. Návrh smlouvy byl zaslán žalované na firmu žalované, následně na [právnická osoba], zastupující žalovanou dle obchodního rejstříku. Opět byl návrh smlouvy vrácen s tím, že adresát je neznámý. Toto čestné prohlášení bylo sepsáno dne 3. 7. 2020. Soudu bylo předloženo i kolaudační rozhodnutí – kolaudační souhlas s užíváním výše uvedené stavby ze dne 15. 11. 2019. Dalším listinným důkazem byla předžalobní výzva žalobce k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene sepsaná dne 26. 8. 2020 a adresována na žalovanou společnost, která soudu byla předložena včetně dokladu o jejím doručování žalované (sledování zásilek České pošty). 4. Dle § 1785 o.z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně 1 strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku budoucí smlouvu, jejíž obsahem je ujednání alespoň obecným způsobem. Dle § 1787 odst. 1 o.z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. 5. Z provedeného dokazování, podřazením pod citovaná zákonná ustanovení bylo jednoznačně prokázáno, že žaloba je důvodnou. Žalovaná se citovanou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni ze dne 21. 11. 2018 zavázala ve lhůtě v této smlouvě stanovené, uzavřít se žalobcem smlouvu o zřízení věcného břemene obsahu, který byl konstatován výše. Bylo zjištěno, že se žalobce v dohodnuté lhůtě pokoušel, a to opakovaně, o uzavření smlouvy s žalovanou, opakovaně vyzýval žalovanou k tomu, aby předjednanou smlouvu se smluveným obsahem s ním uzavřela. Vzhledem k tomu, že smlouva o zřízení věcného břemene předjednaného obsahu nebyla uzavřena, proto soud v souladu s výše citovaným paragrafem rozhodl tak, že nahradil souhlas žalované s touto smlouvou tak, jak je uvedeno ve výroku I. Nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán [číslo] který byl vyhotoven firmou [právnická osoba], a který vymezuje rozsah věcného břemene. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě zcela úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za 3 úkony, které spočívají v předžalobní výzvě, podané žalobě a účasti zástupce žalobce u ústního jednání soudu v termínu shora á 300 Kč podle § 1 této vyhlášky. 7. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.